Petr Holodňák (* 9. ledna 1957 Duchcov) je český archeolog a muzejní pracovník. Od roku 1980 působí v Regionálním muzeu K. A. Polánka v Žatci. Zde se zabývá především pravěkem středního Poohří, je specialistou na keltskou archeologii. Za sebou má celou řadu záchranných archeologických výzkumů, z nichž k nejrozsáhlejším patří výzkumy v předpolí pískoven v Soběsukách, v Chudeříně, Roztylech a Břežanech.
Mládí a studia Petr Holodňák se narodil 9. ledna 1957 v Duchcově,Labyrintem žateckého pravěku, Albis International, Ústí nad Labem 2006, své mládí však prožil v rodině vojáka z povolání z Podkarpatské Rusi a české prodavačky v Bílině. Zde studoval mezi léty 1972–1976 tehdejší Gymnázium Maxima Gorkého (dnes pracoviště Podkrušnohorského gymnázia Most). Během studií gymnázia se spřátelil s archeologem PhDr. Jiřím Waldhauserem, CSc., t. č. působícím na Bílinském zámku, který jej naučil základům archeologické práce. Pod Waldhauserovým vedením se zúčastnil svých prvních archeologických výzkumů v Radovesicích u Bíliny a na Závisti u Zbraslavi.
V roce 1976 byl přijat ke studiu archeologie a historie na filozofické fakultě tehdejší Univerzity J. E. Purkyně (dnes Masarykova univerzita) v Brně. V roce 1981 absolvoval doktorské studium diplomovou prací Ekonomika laténského sídliště v Radovesicích u Bíliny.
Profesní život náhled|upright|Petr Holodňák při práci v terénu na výzkumu v Želči v roce 2007|alt=|vlevo
V roce 1980 nastoupil jako archeolog do Regionálního muzea v Žatci. Zde ho čekala výzva v podobě uspořádání a evidence archeologických sbírek.Archeologická sbírka muzea, její struktura a uložení, in: Studie Regionálního muzea v Žatci, č. 3/1997 Pod jeho vedením došlo od počátku 80. let také k zintenzivnění záchranné činnosti muzea v terénu. Roku 1983 prokázal archeologickým výzkumem existenci halštatského hradiště v Žatci a na Výrově u Třeskonic.Pozdně halštatské nálezy ze Žatce, in: Archeologické rozhledy č. 35/1983Archeologický výzkum hradiště Výrov u Třeskonic v roce 1983, in: Sborník okresního archivu v Lounech č. 1/1985 V roce 1985 jej pověřil Archeologický ústav Československé Akademie věd vedením záchranného archeologického výzkumu v polykulturní lokalitě Soběsuky na Žatecku. Výzkum trval osm let a stal se jedním z nejrozsáhlejších plošných výzkumů provedených na našem území.Záchranný archeologický výzkum v Soběsukách (okres Chomutov) v letech 1985-1988: předběžná zpráva, in: Archeologické rozhledy č.43/1991Rescue Excavations in Sobesuky, in 1985-1990, in: Archaeology in Bohemia 1986-1990, Praha 1991Stav a perspektivy zpracování záchranného výzkumu u Soběsuk, okr. Chomutov, in: Archeologické výzkumy v Severozápadních Čechách v letech 1993-1997, Most 1999Některé otázky keramických struktur na lokalitě Soběsuky - společně s J. Rulfem a V. Salačem, in: Památky archeologické, Supplementum 13, Praha 2000 Současně se zpracováním sbírek se Petr Holodňák věnoval i teoretickému bádání a popularizaci archeologie a činnosti muzea. Jádrem jeho odborné práce se stalo zpracování hrobových a sídlištních nálezů doby halštatské a laténské v regionu středního Poohří.Keltská pohřebiště ve středním Poohří, in: Památky archeologické, č. 79/1988Osídlení středního Poohří v době laténské. Nástin stavu terénního a teoretického bádání, in: Sborník okresního archivu v Lounech, č. 2/1988Zu den Verhältnissen in der Hallstatt- und Latenezeit im mittleren Eger-Geblet, in: Veröffentlichungen des Museums für Ur- und Frühgeschichte Potsdam, Band 25/1991 Svou pozornost věnoval také studiu demografie populací v mladší době železnéMetodische Probleme bei der Bestimmung von Populationsgrösse in der Latenezeit, in: Anthropologie č. 25/1987 a bádání o pravěkém zpracování obilí na drtidlech a žernovech, jejich provenienci a distribuci.Vývoj mlecích zařízení a provenience surovin drtidel a žernovů v Soběsukách (okres Chomutov, SZ Čechy). Mikrosonda do ekonomiky jednoho sídliště, in: Památky archeologické č. 90/1999, společně s M. MagemExperiment s mletím obilí na žernovech tzv. řeckého typu, in: Archeologické rozhledy č. 53/2001 V roce 1987 se zúčastnil mezinárodního symposia ve francouzském Epernay s příspěvkem o malované keramice keltských obyvatel severozápadních Čech.Beitrag zur Provenienz und Technologie der spätlatenzeitlischen bemalten Keramik in Nordwestböhmen, in: Mémoire de la Societé Archéologique Champeniose 5 - Suppl. 1/1991
Mezi léty 1997 a 2004 vedl další rozsáhlý záchranný výzkum v předpolí pískovny na území vesnic Chudeřín a Roztyly na Žatecku. Na ploše 50 ha se podařilo shromáždit doklady o četném osídlení i pohřbívání v nejrůznějších obdobích pravěku.Zajímavý doklad kultovních praktik pozdní doby bronzové v Roztylech, okr. Chomutov, in: Památky - příroda - život č. 2/1997Hrob kultury se šňůrovou keramikou s kruhovým obvodovým příkopem z Chudeřína, okr. Louny, in: Sborník Miroslavu Buchvaldkovi, Most 2000Superpozice hrobu KŠK s hroby kultury únětické z pískovny v Roztylech, okr. Chomutov - eneolitická mohyla s dodatečnými pohřby starší doby bronzové, in: Sborník Drahomíru Kouteckému, Most 2002, společně s R. Holodňákovou Při výzkumech v intravilánu města Žatce se mu podařilo prokázat existenci vnějšího opevnění raně středověkého hradištěK objevu vnějšího opevnění žateckého hradiště v raném středověku, in: Archeologie ve Středních Čechách č. 3/2000 - společně s R. Holodňákovou a přispěl k poznání stavebního vzhledu některých vrcholně středověkých objektů, např. Čeradické brány.Objev Čeradické brány v Žatci, in: Průzkumy památek č. 4/1997, společně s V. Razímem a B. Roedlem V mezičase mezi většími výzkumy působil na desítkách drobných záchranných akcích v lokalitách ohrožených stavební činností. Své poznatky pravidelně popularizuje a snaží se je co nejsrozumitelnější formou prezentovat veřejnosti prostřednictvím populárně-naučných článků, brožur, přednášek a knižních publikací.Toulky žateckou minulostí – převážně vážný průvodce městem, Žatec 1990, společně s A. HluštíkemStřepy přinášejí nejen štěstí, Severočeské nakladatelství, Ústí nad Labem 1990Labyrintem žateckého pravěku, Albis International, Praha 2006 K seznámení veřejnosti s výsledky terénní práce a záchranných výzkumů také přispěly i výstavy, z nichž mnohé přesáhly hranice regionu a byly vystavovány v dalších expozicích v Česku."Podzemní překvapení", instalována v Žatci a Chomutově"Smrt v pravěku a ve středověku", instalována v Žatci, Chomutově, Mostě a Rakovníku, spoluautorka R. Kassalová V roce 1994 založil a redigoval ediční řadu Studie Regionálního muzea v Žatci, v niž vyšlo několik svazků zaměřených na regionální historii. Jako spoluautor a editor se podílel na přípravě dvou monografií historie města Žatce.Žatec, Praha 1992; Nakladatelství Lidové Noviny, Praha 2004 - spolueditorka I. Ebelová
náhled|Petr Holodňák na výzkumu v Břežanech v roce 2012
Na začátku nového tisíciletí se podílel na přípravě podkladů pro turistický informační systém v Žatci.Žatec z věže; propagační skládačky Žatec - malý, střední a velký okruh Pro místní kabelovou televizi TV OK+ vypracoval scénáře několika dílů seriálu Toulky žateckou minulostí, věnovaného historii Žatce. V roce 2003 absolvoval díky dánskému stipendiu tříměsíční pobyt v archeologických pracovištích v Německu a Dánsku. Mezi léty 2010–2012 vedl další rozsáhlý archeologický výzkum v Břežanech na Žatecku. Na katastru Břežan mj. objevil dvanáct půdorysů obytných domů kůlové/sloupové konstrukce ze střední doby bronzové (mohylové kultury) a několik zajímavých kruhových struktur.Záchranný archeologický výzkum v Břežanech, okr. Louny v letech 2010–2012, in: www.muzeumzatec.cz V roce 2012 byl spoluautorem jedné z prvních interaktivních expozic v Česku s názvem Žatecký stroj času instalované v žateckém regionálním muzeu.
V současné době nadále pracuje jako archeolog v Regionálním muzeu K. A. Polánka v Žatci. Kromě archeologických výzkumů a výkonu stavebního dozoru v rámci zákona o památkové péči se věnuje přípravě nové expozice muzea, odborné publikační činnosti a popularizaci činnosti muzea. Podílel se i na přípravě nových depozitářů žateckého Regionálního muzea v budově bývalých papíren v Žatci, ze kterých se po otevření v roce 2015 stalo jedno z nejlépe vybavených muzejních pracovišť v ČR. Působí v Komisi severočeských archeologů (KOSA). Pracuje v Radě Ústavu archeologické a památkové péče severozápadních Čech, v. v. i., v Mostě (ÚAAP Most) a působí v redakční radě sborníku Archeologické výzkumy v severozápadních Čechách vydávaném ÚAAP Most. Je členem pracovní skupiny pro zápis Žatce na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Politický život V roce 1989 se aktivně účastnil listopadových událostí. V letech 1990–1994 byl členem žateckého městského zastupitelstva a městské rady. Znovu byl do zastupitelstva zvolen za hnutí NEZÁVISLÍ v roce 2010 a opět se stal radním. Na radnici působil do roku 2014.
Rodina Je ženatý s archeoložkou a historičkou PhDr. Radmilou Holodňákovou. Má dva syny Petra (*1983) a Radka (*1993) a dále bratra Fedora (*1947).
Jeho otcem byl válečný hrdina Československé armády, účastník bitvy u Sokolova a na Dukle, Fedor Holodňák (1923–2012).
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Čeští archeologové Kategorie:Čeští regionální historikové Kategorie:Čeští místní politici Kategorie:Absolventi Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Kategorie:Archeologové 20. století Kategorie:Archeologové 21. století Kategorie:Historikové 20. století Kategorie:Historikové 21. století Kategorie:Narození v roce 1957 Kategorie:Narození 9. ledna Kategorie:Narození v Duchcově Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Muži Kategorie:Archeologové ze Žatce