Římskokatolická farnost Fulnek je farnost římskokatolické církve v děkanátu Bílovec ostravsko-opavské diecéze. Farním kostelem je kostel Nejsvětější Trojice ve Fulneku.

Dějiny farnosti Není známo, kdy farnost Fulnek vznikla, vůbec poprvé je doložena 26. února 1293 v listě pana Oldřicha z Lichtenburka, potomka mocného rodu Ronovců a vlastníka Fulnecka, jímž prodává fojtovi Štědronovi v Jílovci za 10 hřiven fojtství tamtéž. Svědky jsou mimo jiné Jerloch, farář v Jerlochovicích, a Mikuláš, farář v Děrném. Z listu se dovídáme, že Děrné a Jílovec jsou vsemi starého založení, Děrné a Jerlochovice mají vlastní fary, zatímco Kujavy (Clementis villa) byly založeny ještě žijícím fojtem Klimentem.Dějiny kraje Holasovského čili Opavského, díl III., část I., str. 103. Dle dokumentu z roku 1377 víme, že faře fulnecké náležel tehdy nějaký majetek v Jerlochovicích (villa Gerlaci).Historický místopis země Moravskoslezské, str. 688.

Když roku 1389 Beneš z Kravař založil ve Fulneku augustiniánský klášter, daroval mu vsi Děrné (Tirnaviam) a Jílovec (Gylowecz).Regesty dokumentów przechowywanych na Górnym Śląsku, str. 91, číslo 196. Léta Páně 1391 Lacek z Kravař a jeho nejstarší syn Jan rozmnožili nadání kláštera darem vesnic Bílova a Staré Vsi.Augustiniáni kanovníci ve Fulneku do války třicetileté, str. 29. Roku 1399 koupili augustiniáni od Lacka II. z Kravař ves Pustějov (Petrovicz). Léta Páně 1512 konvent odkoupil od Jana Nedvídka z Jakubčovic a jeho mladšího bratra ves Lukavec s pustou véskou Požahou.Augustiniáni kanovníci ve Fulneku do války třicetileté, str. 34. Klášter však spravoval nejen obce vlastní, leč i některé ve vlastnictví zámku. Roku 1588 uzmul Jan starší Skrbenský klášteru fary a kostely v Jerlochovicích, Kujavách, Pohoři, Stachovicích a Vrchách a obsadil je heretickými evangelickými predikanty, dokonce i klášter silou přinutil již roku 1584 sehnat si ke kostelu také luterského predikanta. Po tuhém boji s proboštem kláštera byl však přinucen majetek roku 1594 vrátit.Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, str. 857; Augustiniáni kanovníci ve Fulneku do války třicetileté, str. 253–257; Historický místopis země Moravskoslezské, str. 689.

Roku 1784 byl klášter císařem Josefem II. zrušen. Z obcí, původně k němu přifařených, byla Slatina povýšena na farnost, Pohoř, Vrchy, Kujavy, Pustějov a Hladké Životice se staly lokáliemi, Bílov byl přifařen k Bílovci, Kletné k Suchdolu a při Fulneku zůstaly Stachovice, Děrné, Kostelec, Jerlochovice, Jestřabí, Jílovec, Moravské Vlkovice a Lukavec. Fulnecká fara byla podřízena děkanátu v Odrách.Z kroniky staroslavného města Fulneku, působiště J. A. Komenského, str. 150. Koncem 19. století nalézáme zmínky o děkanském kostele ve Fulneku, v oné době zde tedy bylo i děkanství.Ottův slovník naučný, 9. díl, str. 765.

V současnosti jsou Hladké Životice i Kujavy samostatnými farnostmi, Moravské Vlkovice byly přifařeny k Vésce. Vrchy se nejprve staly samostatnou farností, roku 2005 byly ovšem opět přifařeny k Fulneku. Farnost dnes spadá pod děkanát v Bílovci.

V roce 1930 žilo ve farnosti 6679 obyvatel, z čehož 6450 (97 %) se přihlásilo k římskokatolickému vyznání.

Dnešní členění farnosti Pod fulneckou farnost spadají tato sídla (stav roku 2006): Fulnek (kostel Nejsvětější Trojice) Děrné (kostel sv. Petra a Pavla) Jerlochovice (kostel Nanebevzetí Panny Marie) Jestřabí (kaple sv. Jana Nepomuckého) Jílovec (kaple sv. MatoušeDle záznamů biskupství – město Fulnek uvádí sv. Floriána) Kostelec (bez kostela či kaple) Lukavec (kostel sv. Jana Křtitele a sv. Barbory) Stachovice (kostel sv. Kateřiny) Vrchy (kostel sv. Jiří)

Bohoslužby + Seznam kostelů a kaplí ve farnosti, pořad bohoslužeb Kostel Místo Bohoslužba (den) Hodina Poznámka kostel Nejsvětější Trojice Fulnek úterýstředačtvrtekpáteksobotaneděle 18.0018.0018.0018.008.009.00 farní kostel kostel svaté Kateřiny Stachoviceúterýneděle17.007.30 filiální kostel kostel svatého Petra a Pavla Děrnéstředaneděle17.008.00 filiální kostel kostel svatého Jana Křtitele a svaté Barbory Lukavecčtvrtekneděle17.0010.30 filiální kostel kostel svatého Jiří Vrchyneděle10.30 filiální kostel kostel Nanebevzetí Panny Marie Jerlochoviceprvní sobota v měsíci filiální kostel kaple svatého Matouše a Floriána Jílovecpříležitostně kaple kaple svatého Jana Nepomuckého Jestřabípříležitostně kaple

Faráři a administrátoři Seznam dle zdrojů Barciak & Müller (2004), str. 37, 59. Vlčková (2007), str. 32–34. Wolny (1859), str. 190, 196, 197, 201, 202.

{* 1293 – v Děrném Mikuláš (Nicolaus plebanus de Dirnavia), v Jerlochovicích Oradus (Oracus plebanus de villa Gerlati).Regesty dokumentów przechowywanych na Górnym Śląsku, str. 24, číslo 16.} 1293 – Konrád 1332 – Mladota (Mladotha plebanus ecclesie parrochialis in Fulnek).Regesty dokumentów przechowywanych na Górnym Śląsku, str. 37, číslo 48. 1372 – František (Franciscus plebanus noster in Fulnek).Regesty dokumentów przechowywanych na Górnym Śląsku, str. 59, číslo 108.

1389–1784 – Fara spadala pod fulnecký augustiniánský klášter, jeho probošti byli zároveň faráři.

1784–1790 – Dominik AmbrosoniZ kroniky staroslavného města Fulneku, působiště J. A. Komenského, str. 150. Je zde uvedeno, že zemřel roku 1790; zda až do onoho roku farářoval, nevíme. 1788–1792 – Ferdinand Roesner (administrátor) 1793–1822 – Joseph Dominik Baumann 1822–1822 – Josef Olbrich (administrátor) 1822–1845 – Thomas Seewald 1845–1854 – Ignaz Habrich 1854–1872 – Johann Zohner 1873–1901 – Karel Boschovský 1902–1904 – František Heider 1905–1945 – František Xaver Ocásek 1945–1958 – Antonín Novotný 1958–1969 – Antonín Loprais 1969–1984 – Jan Hypolit Segeťa, OFMCap.OFMCap. – Ordo Fratrum Minorum Capucinorum – Řád menších bratří kapucínů (Kapucíni). (administrátor) 1984–1990 – Jiří Jan Vícha, OFMCap. 1990–1999 – Rudolf Jiljí Friedl, OFMCap. 1999–2005 – Rudolf Kopecký 2005–2011 – Artur Daniel Cierlicki SACSAC – Societas Apostolatus Catholici – Společnost katolického apoštolátu (pallotini). (do října 2011) 2011–2018 – Paweł Pruszyński SAC (do října 2011 byl ve farnosti farním vikářem, v červenci 2018 odeslán do řádové komunity v Římě) 2018–2026 – Józef Wojciech Gruba SAC od 2026 - Mariusz Leszko SAC

Farní vikáři a kooperátoři Seznam, zvláště jeho části týkající se vzdálenějšího období, je vytvořen dle: Vlčková, Jana. (2007). Historie a katalogizace knižního fondu farní knihovny ve Fulneku. Bakalářská diplomová práce. Katedra historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Olomouc. Str. 34–36. http://www.cirkev.cz/lide-a-udalosti/zemrel-kapucin-p-kajetan-pavel-sasinek/ (navštíveno 2010-11-03) Kooperátor – Z lat. cooperare – spolupracovati; dřívější označení pro farního vikáře (obsažené ještě v CIC z roku 1917). Farní vikář – Spolupracovník faráře, lidově nepřesně označován jako kaplan; tento název však CIC (1917 i 1983) přiřazuje poněkud jiné funkci. Není-li zde uvedeno jinak, jedná se o kooperátory čili farní vikáře. Označení kaplan je užíváno jen ve smyslu CIC. 1785–1803 – Herluin Austiffter 1785–1803 – Ludvík Hust 1785–1805 – Erik Abendroth 1785–1805 – Ildephon Kunerth 1786–1795 – Evžen Pichler 1787–1795 – Jan de Deo Weeber 1789–1795 – Jakub Kazimír 1800–1800 – Laurenz Braitkopf 1800–1807 – Jan Weber 1806–1808 – Filip Kunerth 1806–1809 – František Gela 1808–1811 – František Augustin 1809–1811 – Andrej Glaeser 1809–1827 – Bartoloměj Müller 1810–1812 – Antonín Frank 1811–1827 – Josef Olbrich 1812–1827 – František Weber 1813–1827 – Jan Raschka 1828–1833 – Antonín Kuhn 1828–1833 – František Seewald 1828–1834 – František Dreyseitl 1834–1844 – Václav Richter 1835–1844 – Antonín Umlauf 1835–1844 – Karel Knapp 1836–1836 – František Schütz 1853–1854 – Jan Bayer (1855 na jeden rok kaplanem) 1853–1862 – Antonín Satke 1853–1862 – Karel Bošovský (1863–1872 kaplanem) 1857–1857 – Josef Kukula 1858–1875 – Josef Navrátil 1863–1875 – Jan Jeřábek (1876–1877 kaplanem) 1874–1875 – Roman Kiml 1876–1876 – Josef Tittl 1876–1876 – Leonardo Chlupáček 1877–1879 – Václav Sezulka 1878–1880 – Ignác Havlíček 1878–1881 – Ignác Zavřel 1881–1884 – František Štafa 1882–1884 – Josef Kohn 1885–1888 – Josef Kuča 1885–1890 – František Ocásek 1888–1888 – František Pisch 1889–1890 – František Rosík 1890–1893 – Fabián Keppert 1891–1893 – Jan Hrubý 1891–1894 – Antonín Ficek 1894–1895 – Vincenc Zabojník 1894–1902 – Mikuláš Maršálek 1895–1896 – Augustin Zenner 1896–1904 – Jan Toloch 1897–1903 – Leopold Oprchal 1903–1904 – Martin Mikulka 1904–1908 – Ludvik Pinkava 1906–1912 – Emil Pilich (1913–1914 kaplanem) 1909–1909 – Karel Bílek 1909–1909 – Štěpán Brečka 1910–1910 – Jan Ertl 1911–1912 – Frederik Šádek 1913–1916 – František Pardík (1917–1918 kaplanem) 1916–1916 – Alois Schaffer 1917–1945 – Antonín Novotný 1919–1922 – František Hradil 1923–1942 – Josef Janisch 1940–1945 – František Walter 1946–1948 – Robert Chovanec 1949–1969 – Antonín Loprais 1967–1969 – Antonín Huvar 1969–1970 – Bernard Josef Bartoň, OFMCap. 1969–1970 – Juvenál Antonín Valíček, OFMCap. 1969–1984 – Jan Jiří Vícha, OFMCap. 1985–1988 – Kajetán Pavel Sasínek, OFMCap. 1987–1991 – Metoděj Josef Sládek, OFMCap. 1991–1999 – Bernard Josef Bartoň, OFMCap. 1995–1996 – Dismas Tomaštík, OFMCap. (nejprve jáhen) 1996–1998 – Bartoloměj Jiří Šenkeřík, OFMCap. 1999–2001 – Adam Józef Kasperek (nejprve jáhen) 2002–2003 – Jan Maria Hnátek (jáhen) 2005–2007 – Józef Wojciech Gruba SAC 2007–2009 – Tomasz Kazański SAC 2009–2011 – Paweł Pruszyński SAC (představený komunity, od října 2011 farářem) 2011–2014 – Slavomír Peklanský SAC (od října, předtím v Radešínské Svratce) 2014–2018 – Józef Wojciech Gruba SAC 2018–2019 – Slavomír Peklanský SAC 2019–2022 – Jan David SAC 2023 - dosud - Tomasz Kazański SAC

Odkazy Reference

Literatura

Peřinka František Vácslav, Augustiniáni kanovníci ve Fulneku do války třicetileté. In Sborník historického kroužku. Ročník XXXII. (1931). Praha: Družstvo Vlast, 1931. Str. 28–34, 112–123, 201–225, 252–263. Prasek, Vincenc, Dějiny kraje Holasovského čili Opavského. Edice Vlastivěda Slezská, díl III., část I. Opava: Jubilejní fond Vlastivědy Slezské, 1891. 196 stran. Str. 103. Hosák, Ladislav, Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Společnost přátel starožitností čsl., 1938. 1144 stran. Str. 688–689. Reprint . Kuča, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. I. díl, 1. vydání. Praha: Libri, 1996. 874 stran. . Str. 857–858. Ottův slovník naučný. 9. díl. Praha: J. Otto, 1895. 1037 stran. Str. 765–766. Reprint . Barciak, Antoni – Müller, Karel. Regesty dokumentów przechowywanych na Górnym Śląsku. Díl I. 158 stran. Wrocław: Centrum Badań Śląskoznawczych i Bohemistycznych Uniwersytetu Wrocławskiego, 2004. . Str. 91, číslo 196. Oppl, St. V. Z kroniky staroslavného města Fulneku, působiště J. A. Komenského. Fulnek na Moravě: Kryl a Scotti, 1928. 175 stran. Str. 36–47, 96–99, 136–157.

Doporučená literatura Bahlcke, Joachim & Eberhard, Winfried & Polívka, Miloslav. (2001). Lexikon historických míst Čech, Moravy a Slezska. 1. vydání. Praha: Argo. 811 stran. . Str. 115, 116. Barciak, Antoni & Müller, Karel. (2004). Regesty dokumentów przechowywanych na Górnym Śląsku & Regesty listin uložených v Horním Slezsku. I. díl. Wrocław: Centrum Badań Śląskoznawczych i Bohemistycznych Uniwersytetu Wrocławskiego; Opava: Zemský archiv v Opavě. 158 stran. . Str. 24, č. 16; str. 37, č. 48; str. 59, č. 108; str. 91, č. 196; str. 92, č. 198. Boczek, Antonius, Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae. Tomus XII.–XIV. Olomoucii: A. Skarnitzl. Bouda, Tomáš. (1980). Barokní sochy před farním kostelem. In Fulnecký kulturní zpravodaj. Ročník 1980, číslo 4. Fulnek: Městský národní výbor. 12 stran. Str. 3–5. Brandl, Vincenz. (1876). Glossarium illustrans bohemico-moravica historia fontes. Brünn: Carl Winiker. 470 stran.