Francium (chemická značka Fr, Francium) je nejtěžší známý chemický prvek z řady alkalických kovůChemické a analytické tabulky (viz literatura), strana 42., část o franciu, jedná se o nestabilní, velmi silně radioaktivní prvek.
Základní fyzikálně-chemické vlastnosti Nejstabilnější izotop francia 223Fr má poločas rozpadu 22 minut a podléhá β− rozpadu. Tento izotop vzniká i v přírodě a to α přeměnou aktinia. Francium se přeměňuje α rozpadem na astat, β+ rozpadem na radon nebo β− rozpadem na radium.
Za pokojové teploty je francium pevný kov s nejnižší hodnotou elektronegativity. Je velmi reaktivní a jeho sloučeniny se svými vlastnostmi podobají sloučeninám cesia. Téměř všechny soli francia jsou ve vodě rozpustné.
Fluorid francia (FrF) je sloučeninou s největším rozdílem elektronegativity mezi vázanými prvky.
Historický vývoj Francium bylo objeveno až roku 1939 Margueritou Pereyovou v Paříži a pojmenováno bylo podle země svého objevu.
Výskyt Francium se na Zemi vyskytuje v množství 7×10−19 ppm (parts per milion = počet částic na 1 milion částic), toto by odpovídalo obsahu 15 g francia v zemské kůře o tloušťce 1 km. V přírodě se vyskytují izotopy francia 221Fr (vzniká v neptuniové řadě), 223Fr (vzniká v aktiniové řadě) a 224Fr (vzniká v thoriové řadě) a jeho stopy nalézáme v uranových a thoriových rudách. V současné době je známo celkem 34 izotopů francia, všechny jsou značně nestálé a poměrně rychle podléhají radioaktivní přeměně. Uměle se francium připravuje protonovým bombardováním thoria.
Odkazy
Reference
Literatura Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973 Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974 Jursík F.: Anorganická chemie nekovů . 1. vyd. 2002. Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961 N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993
Externí odkazy
Kategorie:Chemické prvky Kategorie:Kovy Kategorie:Objeveno 1939