Zacharias Bohosiewicz, polsky Zachariasz Bohosiewicz (16. července 1851 Kuty – 31. října 1911 Černovice), byl rakouský soudce a politik polsko-arménského původu z Bukoviny, na počátku 20. století poslanec Říšské rady.

Biografie Pocházel ze starousedlé bukovinské rodiny arménského původu. Patřil do komunity arménských katolíků. Absolvoval státní gymnázium v Černovicích.Czernowitzer Allgemeine Zeitung, 23. 2. 1908, s. 4.

Profesí byl právníkem a soudcem. Roku 1875 nastoupil jako právní praktikant na zemský soud v Černovicích. Roku 1876 se stal auskultantem a roku 1878 složil soudcovské zkoušky. V roce 1885 byl jmenován adjunktem okresního soudu v Rădăuți.Wiener Zeitung, 14. 1. 1885, s. 1. Roku 1890 pak přešel k zemskému soudu v Černovicích, zatím na nižší post.Wiener Zeitung, 23. 3. 1890, s. 1. Zde se roku 1892 stal okresním soudcem ve Storožynci.Deutsches Volksblatt, 6. 8. 1892, s. 3. Od roku 1896 zastával post rady zemského soudu v Storožynci,Wiener Montags-Journal, 10. 8. 1896, s. 2. od roku 1897 rady zemského soudu v Černovicích.Wiener Zeitung, 12. 9. 1897, s. 5. Vedl soudní senát v obchodních a později i občanských kauzách. Od roku 1903Illustrirtes Wiener Extrablatt, 26. 3. 1903, s. 8. působil jako rada vrchního zemského soudu. Do penze odešel roku 1907.Czernowitzer Allgemeine Zeitung, 30. 8. 1907, s. 5. Důvodem byly astmatické zdravotní komplikace.

Byl velkostatkářem. Politicky se angažoval. V září 1898 je zmiňován mezi možnými budoucími kandidáty arméno-polského velkostatku do zemského sněmu.Bukowinaer Post, 15. 9. 1898, s. 3-4. Po volbách koncem září 1898 skutečně usedl jako konzervativní arméno-polský poslanec do Bukovinského zemského sněmu.Arbeiter Zeitung, 1. 10. 1898, s. 4. Na sněmu byl členem konzervativní strany. Počátkem ledna 1899 ho pak sněm zvolil i do zemského výboru.Neue Freie Presse, 3. 1. 1899, s. 2. V roce 1899 se na sněmu dohodl s rusínským politikem Smal-Stockim, že se po půl roce budou střídat na postu poslance. Poslancem zemského sněmu byl ještě v roce 1908. Tehdy byl zvolen za místopředsedu sněmovního Polského klubu.Czernowitzer Allgemeine Zeitung, 7. 7. 1908, s. 3.

Působil i jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách do Říšské rady roku 1901 za kurii velkostatkářskou v Bukovině, II. voličský sbor.Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm. Na plénu Říšské rady nevystupoval často, ale odváděl svou práci v parlamentních výborech.

Ve volbách v roce 1901 se uvádí jako arméno-polský kandidát.Das Vaterland, 12. 1. 1901, s. 2. V únoru 1901 po volbách je uváděn jako poslanec bez klubové příslušnosti.Národní listy, 7. 2. 1901, s. 1.

Zemřel v říjnu 1911. Smuteční rozloučení se konalo v Černovicích, v arménsko katolickém kostele. Pak mělo být tělo převezeno k pohřbu do Banylivu (Russisch Banilla).

Odkazy

Reference

Kategorie:Ukrajinští právníci Kategorie:Polští právníci Kategorie:Rakouští soudci Kategorie:Poslanci rakouské Říšské rady Kategorie:Poslanci bukovinského zemského sněmu Kategorie:Narození v roce 1851 Kategorie:Narození v roce 1852 Kategorie:Úmrtí v roce 1911 Kategorie:Úmrtí 31. října Kategorie:Muži