Jáchymov () je lázeňské město v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji. Leží nedaleko hranic s Německem, sedm kilometrů od hraničního přechodu Boží Dar. Žije v něm obyvatel. Historické jádro Jáchymova z šestnáctého století je dnes městskou památkovou zónou. Jedná se o ucelený soubor goticko – renesančních patricijských domů.

Město má dlouhou těžařskou tradici; nejprve se zde těžilo stříbro. V roce 1534 to bylo druhé nejlidnatější město Českého království. Důl Svornost (1525) je nejstarší dosud využívaný důl v Evropě, je to také první a dlouho jediný důl na světě, kde se těžilo radium. Během druhé světové války ve městě a jeho blízkosti probíhala těžba uranu, na které pracovali sovětští váleční zajatci. Po nástupu komunistů zde byli nasazení především političtí a další vězni. Doly dnes (s výjimkou Svornosti) již nejsou v provozu a například v areálu dolu Eduard se dnes nachází sportovní areál se střelnicí na biatlon.

Ve městě se nachází několik lázeňských domů, jsou zde i jedny z nejunikátnějších lázní na světě, kde se léčí přímým ozařováním. V okolí Jáchymova je i několik lyžařských vleků, sjezdových a běžkařských tratí a občas se tu konají i závody v lyžařském orientačním běhu. Ve městě je jediný celoroční aquapark v Krušných horách. Přibližně 3 km od Jáchymova se nachází dolní stanice sedačkové lanovky na Klínovec.

Název Německy v letech 1938–1939 Sankt Joachimsthal, v letech 1939–1945 Radiumbad Sankt Joachimsthal. Při počátku osídlení Thal (Údolí), Ioachimsthal, Iochinstal, Iochom, Iochemstal, Jochimystal, Ioachimithal, Iochomsdal, Iochimstal, Iacomsdal.http://mapy.mzk.cz/

Historie náhled|upright|Dobové znázornění těžby stříbra v Jáchymově náhled|Důl Svornost (1525) je nejstarší dosud využívaný důl v Evropě

Počátky města Město Jáchymov, nesoucí jméno svatého Jáchyma, vzniklo na počátku 16. století jako středisko těžby stříbra. První písemná zmínka o obci však pochází již z roku 1300 v souvislosti s kolonizační činností kláštera premonstrátů v Teplé, kdy byly založeny osady Werlesgrün, Hanau (Hagenau) a právě Conradsgrün s železným hamrem a nevýznamnou těžbou stříbra. Osada byla nazvána podle Konráda Wohlsbugského, správce Východofranské marky sídlícího v Chebu.

16. století Město Jáchymov bylo založeno v roce 1516 na troskách zaniklého Conradsgrünu poté, co zde bylo objeveno velké naleziště stříbra. Založil je hrabě Štěpán Šlik, jehož rodina území vlastnila jako zástavní panství. Okolo toho roku město zažívalo obrovský vzestup, kdy Šlikové rozběhli těžbu stříbra a u dolů již bylo postaveno na 400 domků.JANÁČEK, Josef. České dějiny I. Doba předbělohorská. Kniha I, díl I. 1. vyd. Praha: Academia, 1968. str. 111. V souvislosti s tím bylo město v roce 1517 přejmenováno na „Údolí svatého Jáchyma / Sankt Joachimsthal“ , podobně jako nedaleké saské horní město Sankt Annaberg (Hora svaté Anny) získalo patrocinium svaté Anny.

V roce 1520 získal hraběcí rod Šliků mincovní právo a Jáchymov byl králem Ludvíkem Jagellonským povýšen na svobodné horní město. Nad městem vyrostl Šlikovský hrádek (něm. Freudenstein), jehož úkolem bylo chránit město.

Stříbrný Jáchymovský tolar (Joachimstaler) v hmotnosti kolem trojské unce byl poprvé vyražen zřejmě již v roce 1519, tedy jako druhý v pořadí po německém tolaru (guldenu), raženém od roku 1486 v Hallu v Tyrolsku, Jáchymovský tolar dal jméno všem tolarům (Taler) a následně také dolaru.

Obrovský výtěžek stříbrných dolů udělal z hraběcího rodu Šliků jeden z nejbohatších v Českém království. Od roku 1517 měl hrabě Štěpán Šlik se svými bratry svrchovanost nad celým „údolím“. Po bitvě u Moháče roku 1526 až do roku 1528 nemělo město majitele. Po prohlášení Štěpána Šlika za mrtvého dosáhl nový český král Ferdinand I. vrácení uděleného mincovního privilegia pod výhradní správu Koruny. Šlikové poté razili mince ještě jako zmocněnci jménem krále a po roce 1528 byla ražba šlikovského tolaru ukončena.

V roce 1535 v Jáchymově stálo kolem 1200 domů a žilo kolem 18 000 obyvatel. Jednalo se tak o druhé nejlidnatější město Českého království. Roku 1547 byla Šlikům po habsburském vítězství ve šmalkaldské válce králem Ferdinandem I. odebrána veškerá práva na Jáchymov.K dějinám města v 16. a 17. století viz např. Lukáš M. Vytlačil: Příběh renesančního Jáchymova; in: Evangelicus 2017, Praha 2016, s. 42-45. (dostupné on-line)

+ Počty obyvatel významných měst v roce 1534Město počet obyvatel Jáchymov18200Praha50000Cheb15000Plzeň3300Karlovy Vary600Norimberk40000Drážďany6500

17. století náhled|Šlikův hrádek z roku 1517 je nejmladší hrad na území Česka

Později po vyčerpání hlavních zásob stříbra došlo k úpadku města, takže roku 1601 v Jáchymově nestálo ani 500 domů (zanikla především provizorní hornická obydlí) a počet obyvatel klesl asi na 2000. Po neúspěchu v bitvě na Bílé hoře byl Jáchym Ondřej Šlik (pravnuk zakladatele Jáchymova) popraven na Staroměstském náměstí v Praze v roce 1621. V týchž letech vypukly boje třicetileté války. Byla také zahájena rekatolizace města, kvůli níž množství protestantských obyvatel a horníků odešlo do nedalekého Saska. Hrad Freudenstein (Šlikův hrádek) byl v roce 1634 při obléhání města švédským vojskem poškozen dělostřelbou a vyhořel.

19. století V 19. století bylo město sídlem okresní správy, okresního soudu a horní a hutní správy. V té době byla těžba ještě stále poměrně významná, vykonávaly ji částečně státní a částečně soukromé společnosti. Vedle stříbra (1885: 227 malých centů), také nikl, bismut a uranová ruda. Ve městě byla také c. k. tabáková továrna, která zaměstnávala asi 1000 žen. Kromě toho také výroba rukavic, korkovna s výrobou zátek a také bylo paličkování. 31. března 1873 město téměř zcela vyhořelo.

Na konci 19. století objevila Marie Curie-Skłodowská v jáchymovské uranové rudě prvek radium, za což později získala Nobelovu cenu.Joseph Braunbeck, Der strahlende Doppeladler: Nukleares aus Österreich-Ungarn

20. století V letech 1938 až 1945 byl Jáchymov v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněn k nacistickému Německu.

V blízkosti Jáchymova i v samotném městě jsou bývalé doly na uranovou rudu (obsahující uraninit – Svornost, Rovnost, Bratrství, Mariánská, Eduard, ...), těžba v nich probíhala v letech 1939 až 1962 (na jaderné projekty nacistůhttp://phys.org/news/2015-09-forensic-uranium-german-nuclear-1940s.html - Forensic investigation of uranium from German nuclear projects from the 1940s i komunistů) a během té doby se vytěžilo přibližně 8000 tun uranu. Za německé okupace a později za socialismu byly při těchto dolech zřizovány pracovní tábory, v nichž držení vězni (zejména političtí) sloužili jako levná pracovní síla. Přes rozvoj těžby v té době zažíval městský urbanismus spíše úpadek. V roce 1930 stálo v Jáchymově 926 domů a žilo 5954 obyvatel, v roce 1991 už to bylo jen 622 domů a 2456 obyvatel. Řada památkově hodnotných objektů v té době zanikla, jiné se dostaly do havarijního stavu. V roce 1957 Jáchymov přišel i o železniční trať z nedalekého Ostrova vybudovanou v roce 1896. Od roku 1963 v Jáchymově končila zkušební trolejbusová trať, na které byly zkoušeny trolejbusy vyráběné podnikem Škoda v Ostrově. Po ukončení výroby v ostrovském závodě v roce 2004 byla tato trať zrušena.

Přírodní poměry a sport Jáchymov leží na strmém jižním svahu Krušných hor, na silnici I/25 z Božího Daru do Karlových Varů. Vjezd do města od severu leží v nadmořské výšce 776 metrů, léčebné středisko na jižní straně Jáchymova je ve výšce 600 metrů. Do severozápadní části katastrálního území Jáchymova zasahuje část evropsky významné lokality Krušnohorské plató.

Přírodní poměry jsou zde dobré pro lyžování. V Jáchymově se nacházejí dva lyžařské areály, větší Skiareál Náprava a menší Skiareál Střed. Skiareál Náprava se nachází ve výšce až 930 metrů, disponuje třemi lyžařskými vleky (typ kotva a poma) a umělým zasněžováním, poskytuje také služby jako je lyžařská škola a půjčovna lyží. Skiareál Střed disponuje jedním lyžařským vlekem typu kotva.

Na severozápadě města se nachází běžkařská trasa a biatlonová trať a střelnice. Asi sedm kilometrů severně se nachází náhorní plošiny Krušných hor, kudy vede Krušnohorská běžkařská magistrála.

Obyvatelstvo Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 5 724 obyvatel (z toho  511 mužů), z nichž bylo 188 Čechoslováků, 5 469 Němců, pět příslušníků jiné národnosti a 62 cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale 83 obyvatel bylo evangelíky, jeden patřil k církvi československé, 21 k církvi izraelské, pět k jiným nezjišťovaným církvím a dvacet lidí bylo bez vyznání. Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo město 5 954 obyvatel: 434 Čechoslováků, 5 447 Němců, osm příslušníků jiné národnosti a 65 cizinců. Stále převládala výrazná římskokatolická většina, ale žilo zde také 97 evangelíků, třicet členů církve československé, dvacet židů, jeden člen nezjišťovaných církví a 160 lidí bez vyznání.

Městská správa a politika Členění města Jáchymov se člení na pět částí, které leží na dvou katastrálních územích (Jáchymov a Popov u Jáchymova): Jáchymov Mariánská Nové Město Suchá Vršek

Na území města se také dříve nacházely již zaniklé vesnice Popov a Zálesí.

Od 1. ledna 1979 do 28. února 1990 k městu patřily i Boží Dar, Ryžovna a Zlatý Kopec.

Starostové před rokem 1850 1633–1669 Jakub Schedlich asi 1669–1697 Johann Maccasius von Sternfels (Johann Makasy) Valentin Christoph Häßler

1850–1919 Ignaz Porkert Karl Pfob Johann Porkert Dr. Adolf Langhans Franz Rauscher Franz Kuhlmann Franz Kropp Josef Schlöffl 1914–1919 Julius Sauerstein

1919–1935 Franz Josef Hirschberg Anton Riedl G. Stumpf 19. 12. 1934–1937 Hans Brennich

1938–1945 J. Grimm Dr. jur. Wilhelm Messner do 15. 5. 1945 Franz Schmidt

1945–1989 15. 5. 1945 – 3. 7. 1945 František Kroupa (Revoluční výbor) 03. 7. 1945 – 12. 7. 1946 J. Placatka 12. 7. 1946 – 18. 7. 1947 Josef Němec (KSČ) 18. 7. 1947 – 29. 1. 1953 Jan Šnorek 29. 1. 1953 – 26. 5. 1954 Marie Urbášková 26. 5. 1954 – 21. 6. 1960 Jaroslav Raušal 21. 6. 1960 – 9. 11. 1976 Oldřich Ertl st. 9. 11. 1976 – 1. 1. 1983 Richard Mavr 1. 1. 1983 – 11. 12. 1990 Oldřich Ertl ml.

po roce 1989 11. 12. 1990 – 25. 9. 1992 Radovan Koutský (OF) 25. 9. 1992 – 29. 11. 1994 Rüdiger Eisenstein (OF) 29. 11. 1994 – 14. 11. 2002 Petr Fiedler (ODS) 14. 11. 2002 – 12. 10. 2005 Zdeňka Fiedlerová (ODS) 12. 10. 2005 – 6. 11. 2006 Michal Kuneš (ČSSD) 6. 11. 2005 – 4. 8. 2008 JUDr. Jaroslav Vondráček Ph.D. (Naděje pro Jáchymov) 4. 8. 2008 – nyní Ing. Bronislav Grulich (Naděje pro Jáchymov + nez. za TOP 09)

Městské symboly Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 4. dubna 2019.

Hospodářství Lázeňství náhled|Aquacentrum Agricola náhled|Radium Palace náhled|Lázeňský hotel Běhounek

V Jáchymově se nacházejí jedny z nejunikátnějších lázní v ČR, ale i ve světě. Pohybový aparát se zde léčí radonovou vodou a přímým ozařováním. Tato léčba je indikována při chorobách cévních (Raynaudova choroba, arterioskleróza velkých cév, cévní křeče). Dále při chorobách nervových (poruchy periferních nervů), revmatických chorobách, či zánětech nervů. Nejvýznamnějším využitím je léčba chorob pohybového aparátu – dna, ostruha (zkostnatění Achillovy šlachy), záněty a degenerativní změny kloubů, Bechtěrevova choroba.

Lázně byly založeny v roce 1906 na základě práce ing. Josefa Štěpa a dr. Leopolda Gottlieba. Zpočátku byla voda využívána k pitným kúrám (voda z dolu Werner). Později se začaly používat koupele. První koupelová vana stála v ordinaci doktora Gottlieba v domě pekaře Kuhna na dnešním náměstí Republiky. Později byly zřízeny koupelové kabiny v továrně na uranové barvy. V roce 1911 byla otevřena první lázeňská budova – dnešní Aquacentrum Agricola. Téhož roku také vznikla Akciová společnost pro radiové lázně Jáchymov.

Lázeňské domy a hotely Agricola – první lázeňská budova ve městě, nyní jediný celoroční aquapark v Krušných horách.