náhled|Étienne Dolet na rytině z 16. století náhled|260px|Socha Étienna Doleta na náměstí Maubert v Paříži – fotografie z roku 1899 Étienne Dolet (3. srpna 1509, Orléans – 3. srpna 1546, Paříž) byl francouzský humanista, spisovatel, překladatel, básník a tiskař.
Život Narodil se v Orléansu dne 3. srpna 1509. Pozdější pověst ho vyhlásila za nemanželského syna krále Františka I.Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. 7. díl. V Praze: J. Otto, 1893. 957 s. cnb000277218. S. 781. Vzdělával se v Paříži, Padově, v Benátkách a posléze v Toulouse, kde studoval práva. Tam se zapletl do sporů mezi skupinami studentů a pro smělé řeči byl v roce 1534 uvězněn. Po propuštění žil v Lyonu a v roce 1538 obdržel licenci knihtiskařskou.NOVÁK, Otakar, ed. et al. Slovník spisovatelů. Francie, Švýcarsko, Belgie, Lucembursko. 1. vyd. Praha: Odeon, 1966. 699 s. cnb000204480. S. 207. V letech 1538–1544 vydal v Lyonu přes 80 svazků Terentia, Cicerona, Vergilia a dalších klasických autorů.KOPAL, Josef. Dějiny francouzské literatury. 1. vyd. Praha: Melantrich, 1949. 472 s. cnb000676850. S. 75.
Kromě klasických prací vydával i současné svobodomyslné, resp. bezbožné spisy, mezi jinými díla Rabelaise a Marota. Již v roce 1542 byl pro obvinění z ateismu odsouzen jako kacíř k upálení, ale po zásahu vlivných příznivců byl propuštěn.NOVÁK, Otakar, ed. et al. Slovník spisovatelů. Francie, Švýcarsko, Belgie, Lucembursko. 1. vyd. Praha: Odeon, 1966. 699 s. cnb000204480. S. 207. V roce 1544 byl znovu uvězněn, ale podařilo se mu uprchnout do Piemontu. Vrátil se však neprozřetelně do Francie, aby mohl v Lyonu vytisknout dopisy, kterými chtěl apelovat na královu spravedlnost. Byl uvězněn, mučen, označen za zatvrzelého ateistu a dne 3. srpna 1546 (v den svých 37. narozenin) popraven na náměstí Maubert v Paříži. Nejprve byl uškrcen a pak spálen i se svými knihami.
Étienne Dolet „platí za prvního svobodného myslitele francouzského, Baylova předchůdce a mučedníka v zápase o nezávislost ducha".ŠIMEK, Otokar. Dějiny francouzské literatury v obrysech. Díl II., Renesance a reformace. Století XVI. 2., oprav. a dopl. vyd. Praha: Sfinx, Bohumil Janda, 1948. 230 s. cnb000656459. S. 27. Dne 19. června 1889 byla na náměstí Maubert vztyčena jeho bronzová socha; ta však byla v roce 1942 zabavena okupačními úřady při sběru kovu pro válečné účely a nebyla již obnovena.
Dílo Z jeho děl je pozoruhodný etymologický slovník latinského jazyka Commentariorii linguae latinae (1538). V roce 1540 vydal teoretický traktát La manière de bien traduire d'une langue en aultre (Způsob dobrého překladu z jednoho jazyka do druhého), v němž shrnul pět zásad dobrého překladu: dokonale pochopit smysl a látku překládaného díla, ovládat oba jazyky – výchozí i cílový, vyhýbat se doslovnému překladu, používat srozumitelný jazyk bez množství latinismů a novotvarů, dbát o dobrý, uhlazený, elegantní a jednotný styl.
Odkazy
Reference
Související články Diskriminace ateistů
Externí odkazy
Kategorie:Muži Kategorie:Renesanční humanisté Kategorie:Francouzští básníci Kategorie:Francouzští překladatelé Kategorie:Narození 3. srpna Kategorie:Narození v roce 1509 Kategorie:Úmrtí 3. srpna Kategorie:Úmrtí v roce 1546 Kategorie:Francouzi odsouzení k trestu smrti Kategorie:Popravení spisovatelé Kategorie:Narození v Orléans