Bohuslav Jeremiáš (1. května 1859 ŘestokySOA Zámrsk, Matrika narozených 1848-1887 v Řestokách, sign.3746, ukn.3641, str.81. Dostupné online – 18. ledna 1918 České BudějoviceMatriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti České Budějovice (kostel sv.Mikuláše)) byl český hudební skladatel, dirigent, sbormistr a pedagog.
Život Bohuslav Jeremiáš byl synem Josefa Aloise Jeremiáše, učitele a varhaníka v Řestokách u Chrudimi. Základní hudební vzdělání získal u svého otce. Studoval na gymnáziu v Hradci Králové, kde se aktivně zapojil do hudebního života. Vedl studentský sbor, zastupoval sbormistra pěveckého sdružení Slavjan atd. Složil učitelské zkoušky a krátce učil v Rosicích nad Labem, Trojovicích a v Hrochově Týnci. Účinkoval v amatérském symfonickém orchestru v Chrudimi.
V roce 1882 učitelského povolání zanechal a vstoupil na Varhanickou školu v Praze, kde studoval u Františka Skuherského. Kromě toho navštěvoval i hudební školu vedenou hudebním skladatelem Janem Waňausem. Po dokončení studia se v roce 1885 stal varhaníkem, ředitelem kůru a sokolským kapelníkem v Chocni. V Chocni se také oženil s učitelkou a zpěvačkou Vilmou Bakešovou. Měli dva syny Otakara a Jaroslava, kteří se oba stali významnými českými hudebními skladateli
Na přímluvu svého učitele Františka Skuherského získal místo ředitele kůru v kostele Narození Panny Marie v Písku. Kromě toho působil jako učitel zpěvu na píseckých středních školách. Účastnil se snah o reformu církevní hudby, stal se členem Cyrilské jednoty. V děkanském kostele uváděl špičkové chrámové skladby předních českých hudebních skladatelů (Skuherský, Josef Bohuslav Foerster, Pavel Křížkovský) i své vlastní. Mezi jinými uvedl i Stabat Mater Antonína Dvořáka.
Založil amatérský symfonický orchestr a mužský sbor Gregora. Sbor rozšířil na smíšený a s oběma tělesy pak uváděl vrcholná díla české i světové kantátové a oratorní tvorby. Mimo jiné uvedl Haydnovo Stvoření světa, Smetanovu Českou píseň a Dvořákovu Svatou Ludmilu, Svatební košile a Dědicové Bílé hory. Vedl hudební školu spolku Gregor a stal se i ředitelem České matiční hudební školy v Českých Budějovicích. Působil jako sbormistr a dirigent českobudějovického Hlaholu. Se svými syny vydával Hudební věstník Hlaholu a České hudební školy v Českých Budějovicích.
Jeho jméno nese ZUŠ v Českých Budějovicích – Základní umělecká škola B. Jeremiáše.
Zemřel v Českých Budějovicích 18. ledna 1918, je pohřben na hřbitově svaté Otýlie (hrobky II, č. 1). 29. března 1938 mu tam byla odhalena pamětní deska.
Dílo náhled|Hrob na Hřbitově sv. Otylie v Českých Budějovicích v roce 2025 Komponoval převážně vokální skladby s vlasteneckým podtextem. V jeho díle je patrný vliv Bedřicha Smetany. Obzvláště cenná je jeho třídílná Škola zpěvu vycházející z intervalové metody a soudobých vědeckých poznatků. Mezi úspěšná pedagogická díla patří i Cvičebnice zpěvu pro střední školy. Chrámové skladby Česká mše vánoční (op. 17) Vánoční zpěv pastýřů České requiem (op. 30) četné mše
Písně Píseň Zajmy Mně zdálo se (slova Julius Zeyer) Monolog starého vévody (slova Josef Svatopluk Machar) Starý mládenec
Sbory Mužské sbory (1896) Národu (slova Adolf Heyduk, 1899) Český sedlák Hej Slované Český prapor Věžník (1910) Kantáta Komenskému Jubilejní kantáta císaři Skloň Králi králů Ve žních Mnoho dalších skladeb zůstalo v rukopise. Jeremiášova pozůstalost je uložena Jihočeském hudebním archivu v Českých Budějovicích.
Externí odkazy
Literatura Československý hudební slovník osob a institucí Díl. I., s. 589
Ján Hreňo: Život a dílo Bohuslava Jeremiáše. Praha, 1989. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta.
Reference
Kategorie:Muži Kategorie:Čeští hudební skladatelé Kategorie:Čeští sbormistři Kategorie:Čeští dirigenti Kategorie:Čeští varhaníci Kategorie:Čeští hudební pedagogové Kategorie:Skladatelé klasické hudby Kategorie:Skladatelé chrámové hudby Kategorie:Narození 1. května Kategorie:Narození v roce 1859 Kategorie:Narození v Řestokách Kategorie:Úmrtí 18. ledna Kategorie:Úmrtí v roce 1918 Kategorie:Úmrtí v Českých Budějovicích Kategorie:Pohřbení na hřbitově svaté Otýlie