Karel Maria Alexandr kníže z Auerspergu ( Karl Maria Alexander von Auersperg, 26. února 1859 Vídeň – 19. října 1927 Goldegg nebo Vídeň) byl rakouský šlechtic z rodu Auerspergů a politik německé národnosti, na počátku 20. století poslanec Říšské rady.
Biografie náhled|vlevo|Zámek Vlašim náhled|vlevo|Manželka Eleonora, rozená hraběnka Breunerová, s nejmladším synem Karlem Alainem (Wiener Salonblatt, 1897) Pocházel z vlivného šlechtického rodu Auerspergů, byl nejstarším synem prince Adolfa Vilém z Auerspergu (1821–1885) a jeho druhé manželky Johanny, rozené hraběnky Feštetićové (1830–1884). Otec Adolf byl v letech 1871–1879 rakouským předsedou vlády, tuto funkci zastával i jeho bratr Karel Vilém z Auerspergu (1814–1890) v letech 1867–1868.Československé dějiny v datech; Praha, 1987; s. 586–587Ottův slovník naučný, díl II.; Praha, 1889 (reprint 1996); s. 1023–1024 (heslo Auersperg) ISBN 80-7185-057-8 Princ Karel studoval na Skotském gymnáziu ve Vídni a poté práva na Univerzitě Karlově (1878–1883). Poté sloužil v c. k. armádě a byl poručíkem u 3. dragounského pluku.Kais. Königl. Militär Schematismus 1886; Vídeň, 1885; s. 537 dostupné online
Po smrti svého strýce Karla Viléma z Auerspergu zdědil titul knížete (1890) a téhož roku byl jmenován dědičným členem Panské sněmovny (nevolená horní komora Říšské rady). Byl i místopředsedou Panské sněmovny. V několika obdobích zastával i funkci viceprezidenta Panské sněmovny (1897–1898, 1901–1907).Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1905; Vídeň, 1905; s. 303 dostupné online Jako politik rozhodně odmítal všeobecné volební právo.
Zasedal i jako poslanec Dolnorakouského zemského sněmu. Zvolen sem byl v roce 1894 coby kandidát Strany ústavověrného velkostatku za kurii velkostatkářskou. Mandát na sněmu obhájil roku 1896 a mandát zastával do roku 1902.
Působil i jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách do Říšské rady roku 1907, konaných poprvé podle všeobecného a rovného volebního práva. Byl zvolen za obvod Kraňsko 12.Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm. Po volbách roku 1907 byl uváděn coby člen poslaneckého klubu Německý národní svaz, v jehož rámci patřil do Německé agrární strany. Od 90. let se profiloval jako stoupenec agrárního hnutí. Zapojil se do debat o obchodních a celních stycích s Uherskem.
Zastával také řadu čestných funkcí, byl mimo jiné Zemědělské společnosti ve Vídni (1897–1908) nebo předsedou Rakouského lesnického spolku (1902–1919). V roce 1898 byl jmenován c. k. tajným radou[Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1900; Vídeň, 1899; s.206 dostupné online a v roce 1900 získal prestižní Řád zlatého rouna.Seznam rytířů rakouského Řádu zlatého rouna ve 20. století dostupné onlineLOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých; Klub pro českou heraldiku a genealogii Praha, 1990; s. 269
Byl majitelem velkostatků v Čechách a Dolním Rakousku. Hlavním sídlem rodiny byl zámek Goldegg poblíž Sankt Pölten, k tomuto velkostatku patřilo bezmála 1 000 hektarů půdy, tento majetek ještě za Karlova života převzal nejstarší syn Adolf.Schematismus und Statistik des Großgrundbesitzes in den Erzherzogtümern Nieder- u. Oberösterreich und im Herzogtume Steiermark; Praha, 1908; s. 24 dostupné online Větší majetek patřil rodině ve Vlašimi,Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 532, 602–603 kde k velkostatku kromě zámku patřilo 4 864 hektarů půdy.Topographisch-statistischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen 1891; Praha, 1891; s. 32–33 dostupné online Po zániku monarchie a vzniku Československa byl Karl Auersperg konfrontován s pozemkovou reformou, která rozsah vlašimského velkostatku znatelně zmenšila.HORČIČKA, Václav: Cizí páni na české půdě. Pozemková reforma v meziválečném Československu na statcích cizích státních příslušníků; Praha, 2021; s. 139, 196 ISBN 978-80-86781-43-3
Zemřel v říjnu 1927.Wiener Salonblatt 30.10.1927; Vídeň, 1927; s. 9 dostupné online a byl pochován v rodinné hrobce v Losensteisleitenu v Horním Rakousku.Pohřebiště Auerspergů ve 20. století na webu royaltyguide.nl dostupné online
Rodina náhled|vlevo|Zásnubní portrét prince Karla Auersperga a Eleonoy, rozené hraběnky Breunerové (1885) V roce 1885 se ve Vídni oženil s hraběnkou Eleonorou Breunerovou (1864–1920), která byla dcerou Augusta Breunera (1828–1894), posledního mužského potomka staré šlechtické rodiny Breunerů.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1887; Gotha, 1886; s. 150 dostupné online Sňatek byl uzavřen 10. listopadu 1885 ve Votivním kostele ve Vídni, svatebního obřadu se kromě příbuzných z rodin Colloredo-Mansfeldů, Rohanů zúčastnili i zástupci císařského dvora, například nejvyšší hofmistr Konstantin Hohenlohe-Schillingsfürst nebo nejvyšší ceremoniář Koloman Hunyady.Wiener Salonblatt, 15.11.1885; Vídeň, 1885; s. 3 dostupné onlineEleonora (zvaná též Lori) byla c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže. Z manželství se narodilo pět dětí:Almanach českých šlechtických rodů 2011; Brandýs nad Labem, 2010; s. 50–54 (heslo Auersperg) ISBN 978-80-85955-39-2
1. Adolf (1886–1923), c. k. rytmistr, čestný rytíř Maltézského řádu, ∞ 1914 Gabriela hraběnka Clam-Gallasová (1890–1979), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, majitelka velkostatku Lemberk 2. Agatha (1888–1973), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, ∞ 1913 Alexandr kníže Schönburg-Hartenstein (1888–1956) 3. Johanna (1890–1967), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, ∞ 1917 Rudolf hrabě von Meran (1872–1959), c. k. tajný rada, místodržitel v Horním Rakousku a Tyrolsku 4. Eleonora (1892–1967), ∞ 1910 Erwin Wallner (1879–1945) 5. Karel Alain (1895–1980), 1929 princ Auersperg-Breunner, ∞ 1927 Marie Henrietta hraběnka von Meran (1904–2000), dáma Řádu hvězdového kříže
Díky sňatkům svých sester měl Karel Auersperg příbuzenské vazby na další významné osobnosti, jeho švagry byli mimo jiné kníže Alain Benjamin Rohan (1853–1914) nebo císařský nejvyšší štolba Ferdinand Vincenc Kinský (1866–1916).
Odkazy Reference
Externí odkazy Kníže Karel z Auerspergu na webu Rakouského parlamentu
Karel Maria Alexandr Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna Kategorie:Tajní radové Kategorie:Poslanci rakouské Říšské rady Kategorie:Poslanci dolnorakouského zemského sněmu Kategorie:Členové Strany ústavověrného velkostatku Kategorie:Členové Německé agrární strany Kategorie:Členové Panské sněmovny Kategorie:Narození v roce 1859 Kategorie:Narození 26. února Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Úmrtí v roce 1927 Kategorie:Úmrtí 19. října Kategorie:Muži