Fürstenberská hrobka je podzemní hrobka knížecí rodiny Fürstenbergů ve středočeské obci Nižbor v okrese Beroun. Nachází se v lesoparku nad svahem nedaleko Nižborského zámku, se kterým ho spojuje ulice K Zámku, a obtáčí ji ulice Křivoklátská. V hrobce bylo pochováno 14 osob. Naposledy se do hrobky pohřbívalo v roce 1899.

Historie náhled|Litinový andělíček u Fürstenberské hrobky Hrobka pro českou větev Fürstenbergů byla vystavěna knížetem Filipem roku 1787 jako důsledek zákazu císaře Josefa II., který znemožňoval pohřbívat v kostelích. Stala se náhradou za pohřební kryptu pod kostelem Povýšení sv. Kříže na východní straně Nižborského zámku, kterou v letech 1734–1737 nechala zřídit kněžna Marie Anna z Fürstenbegu (1707–1756), rozená z Valdštejna. Právě prostřednictvím sňatku Marie Anny s Josefem Vilémem přešla panství Nižbor, Křivoklát a Krušovice z majetku rodu Valdštejnů na Fürstenbergy a ta se stala základnou jejich pozemkové držby v Čechách. Nižbor a Křivoklát drželi Fürstenbergové až do roku 1929. V 50. a 60. letech 20. století byla hrobka několikrát vykradena. V roce 2014 byla hrobka zrekonstruována a zároveň areál celkově upraven. V době rekonstrukce byly rakve s ostatky uloženy v kryptě zámecké kaple.

Popis náhled|vlevo|Součást hrobky Schodiště do hrobky zakrývá rozměrná litinová deska o hmotnosti asi 250 kg s fürstenberským erbem a latinským nápisem SEPULCRUM PRINCIPUM DE FÜRSTENBERG. 1860. Hrobku samotnou tvoří malý horizontálně přepažený prostor. V horní části je jedna rakev – č. 14, v dolní části tři – zleva č. 11, 13 a 12. Umístění ostatních rakví není známo. Předpokládá se, že poblíž byla ještě starší hrobka. Rakev č. 12 je bílá, na boční straně ji zdobí rodový erb. Je jediná původní, ostatní byly nahrazeny novými při poslední rekonstrukci v roce 2014, kterou financovala rodina Fürstenbergů a Schwarzenbergů.

Trojboký růžový mramorový pomník, který věnoval kníže Filip Neri svému otci Karlu Egonovi I., stával až do roku 1824 na hrobce, ale pro celkovou sešlost byl rozebrán a uložen na zámku. Následně začátkem devadesát let 19. století byl opět vystaven v areálu hrobky. Vstupní brána sestávající z dvou pilířů byla vybudována koncem devadesátých let 19. století (ing. Jan B. Urban), železná vrata původně uzavírala knížecí zahrady při paláci ve Valdštejnské ulici na Malé Straně v Praze. Celému prostranství vévodí velký litinový kříž s pozlacenou figurou Krista, který byl odlit kolem roku 1860 v bývalých knížecích slévárnách v nedalekém Novém Jáchymově. Na novogotickém podstavci je nápis v němčině: Ich bin die Auferstehung und das Leben, wer an mich glaubt, der wird leben, wenn er auch schon gestorben wäre. Joh. 11. 25., to znamená Já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, i kdyby zemřel, bude žít. Jan 11. 25. V areálu se také nachází litinová figura andělíčka.

Seznam pohřbených

Chronologicky podle data úmrtí V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených. Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Fürstenbergů, žlutě jsou vyznačeny přivdané manželky, pokud zde byly pohřbeny. Červeně jsou zvýrazněni majitelé křivoklátského panství, respektive velkostatku. Hrabata z Urachu, předkové Fürstenbergů, se uvádějí už v 11. století, zde jsou však generace počítány až od Albrechta I. z Fürstenbergu (1557–1599) z kinzigtalské větve, který v Praze působil jako nejvyšší štolba císaře Rudolfa II. U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela. Děti jsou vypsány v poznámce u matky, avšak pokud byla matka pohřbena jinde, jsou děti uvedeny v poznámce u otce.

Po-řadí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky Datum a místo úmrtí Matka 1. 2. Františka Hypolita z Fürstenbergu 16. 11. 1592 Albrecht I. z Fürstenbergu 25. 3. 1557 – 13. 9. 1599 Praha 22. 10. 1617: Lev Burian Berka z Dubé a Lipé † 28. 3. 1626 Původně pohřbena v augustiniánské kapli u sv. Václava na Novém Městě v Praze. Klášter byl začat používán jako trestnice, proto byly její ostatky převezeny a uloženy v Nižboru 5. března 1820. Hraběnka, narodil se jí syn: Matěj Ferdinand († 1644) 1638 nebo 10. 12. 1642 nebo 1644 nebo snad 1650 Alžběta z Pernštejna 6. 11. 1557 – 31. 8. 1610 2. 7. Karel Egon I. z Fürstenbergu 7. 5. 1729 Praha Josef Vilém z Fürstenbergu 12. 1. 1699 – 29. 4. 1762 Vídeň 25. 6. 1753: Marie Josefa ze Sternberg-Manderscheidu (č. 8) Říšský kníže z Fürstenbergu, zakladatel knížecí podlinie v Čechách, rytíř Zlatého rouna, nejvyšší purkrabí v Čechách (1771–1782), pán panství Křivoklát (1756–1787), Krušovice, Nižbor, Dobrovice, Loučeň. 11. 7. 1787 Praha-Malá Strana Marie Anna z Waldsteinu 22. 2. 1707 – 12. 11. 1756 Vídeň 3. 8. Filip Nerius z Fürstenbergu 21. 10. 1755 Karel Egon I. z Fürstenbergu (č. 2) 1779: Donaueschingen: Josefa Maria Benedikta z Fürstenbergu (č. 10) Říšský kníže z Fürstenbergu, pán panství Křivoklát (1787–1790), Krušovice, Nižbor, Dobrovice, Loučeň. 5. 6. 1790 Praha-Malá Strana Marie Josefa ze Sternberg-Manderscheidu (č. 8) 4. 9. Marie Josefa z Fürstenbergu 9. 9. 1792 Karel Josef Alois z Fürstenbergu 26. 6. 1760 – 25. 3. 1799 padl u Liptingenu Princezna, vnučka knížete Karla Egona I. (č. 2), zemřela záhy. 9. 9. 1792 Alžběta z Thurn-Taxisu 30. 11. 1767 Řezno – 21. 7. 1822 5. 9. Marie Anna z Fürstenbergu 27. 9. 1798 Karel Josef Alois z Fürstenbergu 26. 6. 1760 – 25. 3. 1799 padl u Liptingenu Nedospělá princezna, sestra Marie Josefy (č. 4) a Antonie (č. 6). 18. 7. 1799 Praha Alžběta z Thurn-Taxisu 30. 11. 1767 Řezno – 21. 7. 1822 6. 9. Antonie z Fürstenbergu 28. 10. 1794 Karel Josef Alois z Fürstenbergu 26. 6. 1760 – 25. 3. 1799 padl u Liptingenu Nedospělá princezna, sestra Marie Josefy (č. 4) a Marie Anny (č. 5). 1. 10. 1799 Praha Alžběta z Thurn-Taxisu 30. 11. 1767 Řezno – 21. 7. 1822 7. 9. Karel Gabriel z Fürstenbergu 2. 2. 1785 Filip Nerius z Fürstenbergu (č. 3) Princ. Protože nebyl plnoletý, zděděné panství Křivoklát (1790–1799) za něj spravovala jeho babička Marie Josefina. 13. 12. 1799 Josefa Marie Benedikta z Fürstenbergu (č. 10) 8. (7.) Marie Josefa ze Sternberg-Manderscheidu 24. 6. 1725 František Filip ze Sternbergu 21. 8. 1708 Praha – 9. 1. 1786 Vídeň 25. 6. 1753: Karel Egon I. z Fürstenbergu (č. 2) Říšská kněžna z Fürstenbergu, matka Filipa Neria (č. 3). Správkyně panství Křivoklát. Narodily se jí tři děti: 1. Josef Maria Václav (1754–1759) 2. Filip Nerius (1755–1790; č. 3) 3. Karel Josef Alois (1760–1799; pohřben na hřbitově ve Stockachu, od roku 1856 v Knížecí fürstenberské hrobce Maria Hof v Neudingenu) 16. 1. 1803 Praha-Malá Strana Marie Leopoldina ze Starhembergu pokřtěna 26. 8. 1712 Vídeň – 22. 3. 1800 Vídeň 9. 9. Leopoldina Filipa z Fürstenbergu 10. 4. 1781 Praha Filip Nerius z Fürstenbergu (č. 3) 20. 10. 1799 Praha: Viktor Amadeus z Hesenska-Rheinfels-Rotenburgu 2. 7. 1779 Rotenburg – 12. 11. 1834 Zębowice Princezna. Spolusprávkyně panství Křivoklát. 5. 6. 1806 Praha Josefa Marie Benedikta (č. 10) 10. 8. Josefa Marie Benedikta z Fürstenbergu z říšské linie 14. 11. 1756 Josef Václav z Fürstenberg-Stühlingenu 21. 3. 1728 Praha – 2. 6. 1783 Donaueschingen 1779: Donaueschingen: Filip Nerius z Fürstenbergu (č. 3) Kněžna. Spolusprávkyně panství Křikoklát. Narodily se jí tři děti: 1. Karel Gabriel (1785–1799; č. 7) 2. Josefa Marie Filipína (1780–1780) 3. Leopoldina Filipína Karolína, provd. Hesensko-Rotenburská (1781–1806; č. 9) 2. 10. 1809 Loučeň Marie Josefa z Waldbburgu a Trauchburgu 30. 3. 1731 – 7. 5. 1782 11. 8. Ludvík Egon z Fürstenbergu z lankraběcí (moravské) linie 17. 9. 1790 Fridrich Josef z Fürstenbergu (z tavíkovické linie vitorazské větve) 24. 4. 1751 Ludwigsburg – 1. 7. 1814 Valašské Meziříčí Datum pohřbu není v matrice zemřelých uvedeno. Lankrabě. C. k. poručík řadového pěšího pluku č. 25 Thierryho svobodného pána de Vaux. Zemřel ve věku 23 let na břišní tyfus jako důsledek zranění levé kolenní kosti (čéšky), které utrpěl v bitvě u Drážďan 27. srpna 1813. 28. 9. 1813 Praha Marie Josefa ze Žerotína-Lilgenau 12. 2. 1771 – 5. 4. 1857 12. 10. Marie Jindřiška z Fürstenbergu 18. 7. 1823 Karel Egon II. z Fürstenbergu 28. 10. 1796 Praha – 22. 10. 1854 Bad Ischl Pohřbena 21. 9. 1834 v rodinné hrobce. Zemřela ve věku 11 let na břišní tyfus. Sestra Maxmiliána Egona I. (č. 13) a Emila Egona (č. 15). Jediná originální rakev. 19. 9. 1834 Nižbor Amálie Kristýna Bádenská 26. 1. 1795 Karlsruhe – 14. 9. 1869 Karlsruhe 13. 10. Maxmilián Egon I. z Fürstenbergu 29. 3. 1822 Donaueschingen Karel Egon II. z Fürstenbergu 28. 10. 1796 Praha – 22. 10. 1854 Bad Ischl 23. 5. 1860 Vídeň: Leontýna z Khevenhüller-Metsch 25. 2. 1843 Vídeň – 9. 8. 1914 Strobl Pohřben 30. 7. 1873 v Nižboru. Kníže, c. k. tajný rada, dědičný člen rakouské válečné rady, poslanec Českého zemského sněmu (1861–1867, 1868–1870), dědičný člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady (1861–1873), komtur Leopoldova řádu (1856), rytíř rakouského Řádu zlatého rouna (1867). Majitel fideikomisního panství Křivoklát (1854–1873), Krušovice, Nižbor, Skřivaň, Podmokly, Všetaty, Panoší Újezd a Olešná. Bratr Marie Jindřišky (č. 12) a Emila Egona I. (č. 13). Zemřel ve věku 51 let na záškrt.

Narodili se mu dva synové: 1. Maxmilián Egon II. (1863–1941), který prodal československému státu v roce 1921 zámek Lány a roku 1929 hrad Křivoklát. 2. Karl Emil (1867–1945; pohřben na hřbitově ve Stroblu) 27. 7. 1873 Lány Amálie Kristýna Bádenská 26. 1. 1795 Karlsruhe – 14. 9. 1869 Karlsruhe 14. 10. Emil Egon z Fürstenbergu center| 100 px 12. 9. 1825 Donaueschingen Karel Egon II. z Fürstenbergu 28. 10. 1796 Praha – 22. 10. 1854 Bad Ischl 31. 5. 1875 Praha: Leontýna z Khevenhüller-Metsch 25. 2. 1843 Vídeň – 9. 8. 1914 Strobl Pohřben 18. 5. 1899 v knížecí rodinné hrobce v Nižboru. Zakladatel králodvorské linie Fürstenbergů. C. k. tajný rada (1881), major v záloze, přidružený člen Rakouského arcidomu, poslanec Českého zemského sněmu (1861–1867), doživotní člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady (1872), rytíř rakouského Řádu zlatého rouna (1892). Majitel fideikomisního statku Králův Dvůr. Bratr Marie Jindřišky (č. 12) a Maxmiliána Egona I. (č. 13). Zemřel ve věku 73 let na kornatění tepen.

Narodily se mu tři děti: 1. Emil Egon Karl (1876–1964; pohřben na hřbitově ve Vídni-Hietzingu) 2. Elisabeth Leontina, provd. Salm-Reifferscheidt-Raitzová (1878–1939) 3. Amelia Luisa Dorothea, provd. Koczianová a podruhé Scanzoniová von Lichtenfels (1884–1929)

Manželka byla pohřbena na hřbitově ve Stroblu. 15. 5. 1899 zámek Leontýn Amálie Kristýna Bádenská 26. 1. 1795 Karlsruhe – 14. 9. 1869 Karlsruhe

Příbuzenské vztahy pohřbených Následující schéma znázorňuje příbuzenské vztahy. Červeně orámovaní byli pohřbeni v hrobce, arabské číslice odpovídají pořadí úmrtí podle předchozí tabulky. Římské číslice představují pořadí manželky nebo manžela, pokud se některý příslušník oženil nebo příslušnice vdala více než jednou. Modře orámovaný je Kryštof II. z Fürstenbergu (1580–1614), který získal inkolát v Českém království, zeleně je orámovaný Maxmilián Egon II. z Fürstenbergu (1863–1941), který prodal velkostatek a hrad Křivoklát Československému státu v roce 1929. V 18. století se rod rozdělil do několika linií. Oranžově je orámován Josef Vilém z Fürstenbergu (1699–1762), který byl v roce 1716 povýšen do knížecího stavu a založil knížecí linii, a jeho bratr Ludvík Vilém z Fürstenbergu (1705–1759), který založil lankraběcí linii (terciogenituru). V další generaci se dále knížecí linie rozdělila na říšskoknížecí linii – primogenituru, kterou založil Josef Václav z Fürstenberg-Stühlingenu (1728–1783; také orámován oranžově), a českou linii – sekundogenituru, kterou založil Karel Egon I. z Fürstenbergu (1729–1787; orámován červeně č. 2). Tučně jsou vyznačena knížata hlavní linie. Vzhledem k účelu schématu se nejedná o kompletní rodokmen.

Odkazy Poznámky

Reference Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 135

Externí odkazy

Kategorie:Hrobky ve Středočeském kraji Kategorie:Šlechtická pohřebiště v Česku Kategorie:Kulturní památky v okrese Beroun