Kotonizace (angl.: cottonizing, něm.: Kotonisierung) je rozklad svazku lýkových technických vláken na jednotlivá elementární vlákna. Účelem je „zbavlnění“ (bavlna = cotton), to znamená, že kotonizovaný materiál se má svými vlastnostmi přiblížit bavlněným vláknům tak, aby se dal spřádat bavlnářskou technologií a nebo na způsob výroby mykané vlněné příze. Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, , str. 131-132
Z historie kotonizace Němec M.Ahnesorge chtěl v roce 1848 v Anglii vyzkoušet a přihlásit patent na štěpení lněných vláken. Politik Claussen (člen Brazilského institutu) mu nabídl spolupráci a kapitál do 500 000 £ s podmínkou, že patent bude přihlášen na jeho jméno. Štěpení lnu se mělo provádět v roztoku hydrouhličnanu, sody a zředěné kyseliny uhličité, elementární vlákna se pak stříhala na délku bavlny. Podle severoamerických novinových zpráv z roku 1850 nechal Claussen předvést publiku výrobu příze z vláken štěpeného (kotonizovaného) lnu podle jeho patentu. Příze měla dosáhnout jemnosti 5 tex. Ritter: Mechanics Magazine Band 53, Ritter und Lacey 1850, digit. 2014, str. 416-418 Kotonizace v 21. století Surovina Jako surovina k průmyslové kotonizaci se nejčastěji používá lněná a konopná koudel, jejichž celosvětový výskyt se odhadoval např. v roce 2021 na 350 000 tun. Jen menší část se kotonizuje, většina koudele se používá k výrobě papíru a ke zpevnění vláknových kompozitů.
Způsob výroby Vedle původního zpracování lýkových vláken řídkými louhy Kießling/Matthes: Textil- Fachwörterbuch, Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6, str. 216 jsou v 21. století známé technologie kotonizace enzymatická– s pomocí různých pektinů biologická – mikroorganizmy s dusíkatými přísadami chemická – v zásadní nebo kyselé lázni, s oxidačními nebo redukčními činidly
Tyto metody se často používají v kombinaci s mechanickým zpracováním (vytřásání, potěrání, protahování a pod)
Kotonizací se má dosáhnout změna fyzikálních vlastností vláken – jak ukazují příklady v následující tabulce: Kotonizovaná vlákna LenKonopíVlastnosti/Stupeň zpracování vochlov.kotoniz.vochlov.kotoniz.délka (mm)300-80046-51350-40034-36jemnost (tex)3-60,6-1,08-121,5nečistoty (%)17-204-712-205-6
Údaje o rozsahu a nákladech na výrobu kotonizovaných vláken nejsou publikovány. Z internetu je známý příklad lněných kotonizovaných vláken nabízených v roce 2016 na asijském trhu za cca 2,20 €/kg (cca stejná cena platila pro středněvlákennou bavlnu). Věština kotonizovaných vláken pochází v 21. století z Číny. V Evropě je známá jen jedna litevská firma s nabídkou kotonizovaného lnu s parametry vláken: jemnost 1,5-3 tex, délka 40-50 mm, pevnost 27 cN/tex. Příze Pro přípravu výroby příze z kotonizovaných vláken nabízejí evropské strojírny speciální výrobní linky, na kterých se dá zpracovávat také příměs recyklovaných bavlněných odpadů ke kotonizovaných vláknům. Většina kotonizovaných vláken se dopřádá na rotorových strojích, jako hranice výpředu se uvádí pro 100 % kotonizovaného lnu 83 tex a směsi lnu s umělými vlákny nebo bavlnou:
70 % lnu = do 56 tex, 50 % lnu = do 42 tex, 30% lnu = do 30 tex
Použití přízí ze směsi bavlna/kotonizovaný len (resp. bavlna/koton. konopí) (doporučení)
Tkaniny: svrchní oděvy 186–430 g/m2, osnova ze skané příze 30–50 × 2 tex, útek 100–110 tex ložní prádlo 280 g/m2, osnova a útek 40 tex
Pleteniny: spodní prádlo 220 g/m2, příze 50 tex (směs 56/44 bavlna/konopí)
Krajky: 200 g/m2, příze 50 tex (směs 65/35 len/bavlna) Kozlowski/Zaikov/Pudel: Renewable Resources and Plant Biotechnology, Nova Publishers 2006, , str. 66-68
Množství zpracovávaných přízí s obsahem kotonizovaných vláken nebylo do roku 2015 známé ani z Evropy ani celosvětově. Reference
Kategorie:Rostlinná textilní vlákna