Jedlice () je zaniklá osada, která se rozkládala v bezprostřední blízkosti česko-rakouské hranice. Její původní katastrální území je sloučeno do katastrálního území Veveří u Nových Hradů. Německý název vznikl patrně mutací českého jména vesnice, tedy z Jedlice přes Gedliczy, Gedlinez a Gelezie až po Göllitz.
Geografie Zaniklá vesnice Jedlice se nachází na západním svahu hory Mandlstein v Novohradských horách v nadmořské výšce přibližně 630 m n. m. v blízkosti rakouských hranic. Územím je rozčleněna mezi tyto dva státy, na české straně se jedná právě o jádro bývalé vesnice, které je zcela zničené, na straně rakouské se nachází několik stavení označovaných jako – patří mezi ně například , a . Centrem osady protéká Veveřský potok, dříve známý jako Jedlický potok.
Historie První písemná zmínka o Jedlici se dochovala z 31. prosince 1360, a to v souvislosti s existencí poplužního dvora. V roce 1541 osadu koupil Jošt III. z Rožmberka a připsal ji v zemských deskách k Novým Hradům. Zachovalý urbář z konce 16. století uvádí, že zde žilo 20 usedlíků. Rožmberkové Jedlici drželi až do smrti posledního z nich, Petra Voka, tedy do roku 1611.
V době před třicetiletou válkou se centrum osady nacházelo na jiném místě místními obyvateli označovaném , které se nachází již v Dolním Rakousku, a do nové lokality, směrem na jihozápad, bylo přesunuto až po tomto konfliktu.Citováno podle textu Wenzela Bayera převzatého z publikace J. Märten, Heimatskunde des Bezirkes Kaplitz (1894), s. 183, přeloženého a publikovaného Jihočeskou vědeckou knihovnou v rámci projektu Kohoutí kříž. Důvodem byla především přítomnost dvou skláren, u kterých byla „nová Jedlice“ zbudována. Mezi další příčiny přesunutí vsi patřily i lepší podmínky pro zemědělství v nové lokalitě a výrazné vylidnění „staré Jedlice“ právě během třicetileté války. Na území Jedlice se nacházel také pivovar. V průběhu třicetileté války se osada, tak jako nedaleké Nové Hrady, stala majetkem Buquoyů, kteří v roce 1639 zahájili výstavbu vodovodů dlouhých necelých devět kilometrů a vedoucích až do Nových Hradů. V tomto období se začala vesnice rozrůstat a bohatnout. Obživa místních byla zaměřena především na zemědělství. V okolí se rozprostírala pole, na nichž bylo pěstováno obilí, mák, brambory, len i zelí. Dominantou vesnice býval statek zvaný Marienhof. V roce 1885 byla v Jedlici postavena nová jednotřídní škola, která nahradila původní budovu z roku 1815, a roku 1888 kaple. V roce 1890 se v osadě nacházelo 37 domů se 198 obyvateli převážně německé národnosti, v roce 1921 pak 40 domů se 182 obyvateli.Převzato ze sčítacích archů Sčítání lidu z roku 1921. Tyto jsou k dispozici ve Státním okresním archivu v Českých Budějovicích. Fond: SOkA České Budějovice, Sčítání lidu 1921, Soudní okres Nové Hrady, Lokalita Jedlice. DigiArchiv SOA v Třeboni. http://digi.ceskearchivy.cz/cs/600165
V druhé polovině 19. století byla vybudována nová cesta spojující Horní Stropnici s Harbachem vedoucí přes Šejby. To pro Jedlici znamenalo velkou ztrátu, neboť se tak ocitla mimo hlavní trasy. Na přelomu 19. a 20. století již odcházelo mnoho zdejších obyvatel za prací do Vídně a hospodaření v Jedlici tak zůstalo především na starších lidech a dětech. V letech 1938 až 1945 bylo území, na kterém leží mj. Jedlice, přičleněno v důsledku uzavření Mnichovské dohody k nacistickému Německu.
Po druhé světové válce byli v podstatě všichni původní obyvatelé odsunuti a noví osídlenci, zejména Maďaři, se ve zdejší oblasti neudrželi. Nakonec ve vsi zbyly pouze dvě rodiny. Do Jedlice nikdy nevedla elektřina a spolu s postupně chátrajícími domy připomínala čím dál tím více vesnici duchů.
Jedlice byla zcela srovnána se zemí vojenským plukem v roce 1951 v souvislosti s budováním železné opony. Jedná se o jedinou zcela zbouranou vesnici včetně sakrálních památek a pomníku padlým na Novohradsku. Nadále však stojí výklenková kaplička nedaleko nad bývalou vsí a přístřešky pramenů v okolí. Další stojící stavbou je dvůr který stojí na rakouské straně hranice. Jedlice oficiálně zanikla 1. července 1952 rozhodnutím ministerstva vnitra a její jméno bylo vymazáno z map.
Současnost K místu se lze dostat po příhraniční silnici zvané signálka, která byla vybudována spolu s železnou oponou, platí zde však zákaz vjezdu pro motorová vozidla. Místem vede cyklostezka s názvem Pamětí Novohradska a nachází se zde informační tabule projektu Kraj pod Mandlsteinem s tématy „Jedlice“ a „Prameny a studánky“. Do na rakouské straně vede cesta odbočující ze silnice spojující vesnici Heinrichs s obcí Moorbad Harbach. Podél hranic v Rakousku vede turistická stezka zvaná Erlebnisweg Heinrichs.
Obecní správa Při sčítání lidu v letech 1869–1950 vždy byla osadou tehdejší obce Veveří, která byla součástí okresu Kaplice. V dalších letech vesnice zanikla.
Galerie
Odkazy Reference Článek Místa bez dechu na serveru Pohraničí.cz
Článek Pamětí Novohradska na serveru KIC Nové Hrady Článek Cesta plná zážitků Heinrichs (Erlebnisweg Heinrichs) na serveru MAS Sdružení Růže
Externí odkazy
Jedlice na webu Zaniklé obce
Kategorie:Zaniklá sídla v okrese České Budějovice Kategorie:Osady v okrese České Budějovice Kategorie:Sídla v Novohradských horách Kategorie:Nové Hrady