Čárka ( , ) je interpunkční znaménko a matematická značka.
Interpunkční znaménko Jako interpunkční znaménko se používá k oddělování jednotlivých vět v souvětí, částí rozvitých větných členů, vložených a osamostatněných částí vět (vsuvky, oslovení apod.). Její význam spočívá především v zpřehlednění složitějších větných konstrukcí. Často má i zásadní vliv na význam věty.
Pravidla používání čárky se v jednotlivých jazycích různou měrou liší.
Historie Čárka byla jedním z prvních interpunkčních znamének. Ve 3. století př. n. l. Aristofanés Byzantský vymyslel systém značek (distinctiones), které oddělovaly verše a naznačovaly množství dechu potřebného k dokončení každého úseku textu čteného nahlas. Použití se v té době neřídilo mluvnickými pravidly, ale tzv. pauzovým principem, který se používal i v následujících tisíciletích. Různé délky pauzy se označovaly tečkou ve spodní (krátká pauza: . ), střední ( · ) nebo horní (dlouhá pauza: ˙ ) části řádku.
Značka používaná v současnosti se vyvinula z šikmého lomítka (virgula suspensiva: / ), které se používalo od 13. do 17. století k vyznačení pauzy. V 16. století se virgula posunula do dolní části řádku a získala dnešní podobu ( , ).Reading Before Punctuation – Introduction to Latin Literature, leták Haverford CollegePoints to Ponder v STSC Crosstalk
Pauzový princip byl opuštěn během 18. a 19. století. Místo něj se začala uplatňovat pravidla respektující syntaxi vět.
Čeština V češtině se používání čárky řídí těmito pravidly:Členicí znaménka: Tečka v Pravidlech českého pravopisu
Souvětí Čárkou se oddělují: souřadně spojené věty hlavní i vedlejší, nejsou-li spojeny spojkami a, i, ani, nebo, či s významem slučovacím; Ráno jsem vstal, nasnídal jsem se a šel jsem do práce. Ptal se, kdo to byl a co chtěl. ale: Přijedeme v sobotu nebo v neděli. věty podřazené od vět nadřazených. Vím, že to není pravda. Řekl, že se ještě ozve, a pak se rozloučil. – spojka a je použita ve významu slučovacím, čárka před ní odděluje předchozí vloženou podřazenou větu.
Čárka se klade i před spojky a, i, ani, nebo, či, mají-li jiný význam než slučovací (odporovací, stupňovací, vylučovací, důsledkový, vysvětlovací apod.). Čárka se proto píše před spojovacími výrazy a proto, a tudíž, a tak, a tedy, a sice, a to apod. Vedoucí onemocněl, a proto byla dnešní porada zrušena. Přijdu buď v sobotu, nebo v neděli.
Věta jednoduchá Čárkou se oddělují složky několikanásobného větného členu, nejsou-li spojeny spojkami a, i, ani, nebo, či s významem prostě slučovacím. Jednotlivé složky takového několikanásobného větného členu mohou být přiřazeny k sobě bez spojek nebo spojeny různými spojovacími výrazy.
Postupně rozvíjející přívlastky se čárkou neoddělují.
Vložené a volně připojené výrazy Čárkou se také zpravidla oddělují výrazy, které jsou do věty vloženy nebo jsou k ní volně připojeny. Jsou to zejména: volný přívlastek a přístavek; osamostatněný větný člen, který je ve větě zastoupen zájmenem; dodatkově připojený větný člen; vsuvky (mají-li však oslabenou větnou platnost, oddělovat se nemusejí); složitější infinitivní a přechodníkové konstrukce (volitelně); pozdrav; oslovení (vokativ); citoslovce.
Typografie Při typografickém zpracování textu (v tisku, na počítači, na psacím stroji apod.) se dodržují tyto zásady umístění čárky: Čárka se klade bezprostředně za předcházející slovo (bez mezery), mezi čárku a následující slovo se klade (jedna) mezera. Správně: pes, kočka Nesprávně: pes , kočka pes ,kočka pes,kočka
Výjimku tvoří zápis desetinných čísel, kde se mezera neklade: 3,14 (vizte Matematický symbol).
Nikdy se čárka neklade na začátek řádku, vždy musí být na stejném řádku jako předcházející slovo (s nímž tvoří jeden celek). Správně: pes, kočka Nesprávně: pes , kočka
Matematická značka
V mnoha evropských jazycích (včetně češtiny) se čárka používá jako desetinná čárka, která odděluje celou část čísla od desetinné části. Například 3,14 znamená „tři celé (a) čtrnáct (setin)“. V tomto kontextu se jedná o jediné číslo, nikoliv čísla dvě – 3 a 14.
Zejména v anglofonním prostředí se jako desetinná značka místo čárky používá tečka (3.14); ve frankofonním prostředí se používá čárka (3,14).
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Interpunkce