Prostřednictvím Fondů EHP a Norska přispívají státy Island, Lichtenštejnsko a Norsko ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů mezi státy Evropského hospodářského prostoru a k posilování bilaterálních vztahů s 15 členskými státy EU střední a jižní Evropy. Fondy rovněž přispívají k posílení základních evropských hodnot, jako je demokracie, tolerance a právní stát.
Historie
Fondy EHP a Norska vznikly na základě Dohody o EHP. Podle této dohody jsou Island, Lichtenštejnsko a Norsko součástí jednotného evropského trhu (ESM), který umožňuje volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob na vnitřním trhu. Dohoda o EHP stanoví společné cíle vzájemné spolupráce při snižování sociálních a hospodářských rozdílů v Evropě a posílení spolupráce mezi evropskými zeměmi.
Od okamžiku, kdy Dohoda o EHP vstoupila v platnost, přispívá Island, Lichtenštejnsko a Norsko k sociálnímu a hospodářskému rozvoji v několika zemích EU a EHP. Finanční prostředky byly poskytovány prostřednictvím finančního mechanismu (1994–1998), finančního nástroje (1999–2003) a Fondů EHP a Norska (2004–2009, 2009–2014, 2014–2021). Celkem poskytlo Norsko, Island a Lichtenštejnsko v letech 1994 až 2014 prostřednictvím po sobě jdoucích grantových plánů 3,3 miliardy EUR. V období 2014–2021 byly na granty vyčleněny další finanční prostředky, a to ve výši 2,8 miliardy EUR. Výše uvedené státy poskytující podporu přispívají do fondů v poměru ke své velikosti a výši HDP. V období 2014–2021 proto do Fondů EHP a Norska přispívá Norsko 97,7 %, Island 1,6 % a Lichtenštejnsko 0,7 % finančních prostředků.
Od roku 2004 existují dva samostatné mechanismy: Fondy EHP a Fondy Norska. Fondy EHP jsou financovány výše uvedenými třemi státy, které poskytují podporu: Island, Lichtenštejnsko a Norsko; zatímco Fondy Norska jsou financovány výhradně Norskem.
Pro koho jsou fondy určeny Kritéria pro získání podpory z Fondů EHP a Norska se shodují s kritérii stanovenými pro Fond soudržnosti EU určeného pro členské státy EU, jež mají hrubý národní důchod (HND) na obyvatele menší než 90 % průměru EU. Pro období 2014-2021 splňují tato kritéria následující státy: Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Česko, Estonsko, Řecko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Malta, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko. Země, které vstoupily do EU před rokem 2004, nemohou financování z Fondů Norska čerpat; Řecko a Portugalsko tedy čerpají pouze finanční prostředky z Fondů EHP.
Jak to funguje Nejprve EU s těmito třemi státy poskytujícími podporu uzavřou Memorandum o porozumění (MoU), v němž se dohodnou na celkové výši finanční podpory a přidělení finančních prostředků jednotlivým přijímajícím státům (dále také příjemci). Finanční prostředky se jednotlivým zemím přidělují podle počtu obyvatel a výše HDP na obyvatele, takže největším příjemcem je Polsko a dále Rumunsko. Nejnižší příspěvek získá Malta.
Poté Island, Lichtenštejnsko a Norsko jednají s jednotlivými přijímajícími státy a společně rozhodnou, jaké programy otevřou, stanoví jejich cíle a výši alokace pro jednotlivé programy. Vybrané programy vychází z potřeb daného přijímacího státu a jeho priorit a na rozsahu spolupráce se státy, jež podporu poskytují. Během jednání se státy obracejí na Evropskou komisi a konzultují s ní daný záměr tak, aby se předcházelo duplicitě a aby bylo zajištěno, že finanční prostředky budou vynaloženy účelně tam, kde lze dosáhnout největšího efektu. Programy v rámci Fondů EHP a Norska musí být v souladu s pravidly a normami EU týkajících se lidských práv, řádnou správou věcí veřejných, udržitelného rozvoje a rovnosti žen a mužů.
Finanční prostředky poskytované Evropskou unií a z Fondů EHP a Norska se navzájem doplňují, obvykle je na vnitrostátní úrovni spravuje ten samý řídicí orgán. Fondy EHP a Norska často financují projekty v oblastech, které obvykle EU ani veřejná správa daného státu nefinancuje.
Každé Národní kontaktní místo odpovídá za celkovou koordinaci programů ve svém přijímajícím státu. Zprostředkovatelé (ZP) vytváří programy a řídí je, často ve spolupráci s partnerem ze států poskytujících podporu, a udělují finanční prostředky na projekty. Projekty jsou většinou vybírány na základě otevřených výzev k předkládání návrhů vydaných zprostředkovali programů.
Posílení bilaterální spolupráce Jedním ze dvou hlavních cílů Fondů EHP a Norska je posílení spolupráce a vztahů mezi přijímajícími a dárcovskými zeměmi. Partnerství mezi subjekty z přijímajících zemí a jejich protějšky na Islandu, v Lichtenštejnsku a Norsku jsou stěžejní součástí podpory a skýtají jedinečnou možnost řešit společné evropské problémy.
Důraz je kladen na podporu partnerství mezi veřejnými a soukromými subjekty v přijímajících a dárcovských státech. Spolupráce mezi lidmi a institucemi na administrativní i politické úrovni, v soukromém sektoru, akademické obci i občanské společnosti je nezbytným předpokladem pro posílení bilaterálních vztahů.
Fondy EHP a Norska 2014–2021 Na období 2014–2021 bylo v rámci Fondů EHP a Norska vyčleněno 2,8 miliardy EUR. Do Fondů EHP (1,55 miliardy EUR) společně přispívají Island (3 %), Lichtenštejnsko (1 %) a Norsko (96 %) a jsou určeny k čerpání finančních prostředků ve všech 15 zemích. Do Fondů Norska (1,25 miliardy EUR) přispívá výhradně Norsko a jsou určeny pro 13 států, které přistoupily k EU po roce 2003. Výše příspěvku každého státu poskytujícího podporu závisí na jeho hrubém domácím produktu (HDP). vlevo|náhled|Celková výše přidělovaných finančních náhled|Celková výše přidělovaných finančních
Oblasti podpory Pět prioritních sektorů (PS) a 23 souvisejících programových oblastí (PO) financovaných v období 2014–2021 vychází z priorit stanovených v rámci „Strategie Evropa 2020“ – strategie růstu Evropské unie pro inteligentní, udržitelný růst podporující začlenění na období 10 let – a z 11 cílů politiky soudržnosti EU. Jejich smyslem je přispět k růstu a zaměstnanosti, hledat řešení změny klimatu a energetické závislosti a zároveň snížit chudobu a sociální vyloučení. Podporují také bilaterální a mezinárodní spolupráci.
PS 1: Inovace, výzkum, vzdělávání a konkurenceschopnost Rozvoj podnikání, inovace a malé a střední podniky Výzkum Vzdělávání, stipendia, učňovská příprava a podnikání mladých lidí Rovnováha mezi pracovním a soukromým životem Sociální dialog – důstojná práce
PS 2: Sociální začleňování, zaměstnanost mládeže a snižování chudoby 6. Evropské problémy v oblasti veřejného zdraví
7. Začleňování Romů a posilování jejich postavení
8. Ohrožené děti a mládež
9. Účast mladých lidí na trhu práce
10. Místní rozvoj a snižování chudoby
PS 3: Životní prostředí, energetika, změna klimatu a nízkouhlíkové hospodářství 11. Životní prostředí a ekosystémy
12. Obnovitelné zdroje energie, energetická účinnost, energetická bezpečnost
13. Přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování
PS 4: Kultura, občanská společnost, řádná správa věcí veřejných a základní práva a svobody 14. Podnikání v oblasti kultury, kulturní dědictví a spolupráce v oblasti kultury
15. Občanská společnost
16. Řádná správa věcí veřejných, odpovědné instituce, transparentnost
17. Lidská práva - uplatňování v jednotlivých zemích
PS 5: Spravedlnost a vnitřní věci 18. Azyl a migrace
19. Nápravná zařízení a vazba
20. Mezinárodní policejní spolupráce a boj proti trestné činnosti
21. Účinnost a účelnost soudního systému, posílení právního státu
22Domácí a genderové násilí
23. Prevence katastrof a připravenost na ně
Novinkou v rámci Fondů EHP a Norska na období 2014–2021 je založení Fondu pro zaměstnanost mladých (65,5 milionu EUR) a Fondu pro regionální spolupráci (34,5 milionu EUR). Tyto fondy podporují evropské přeshraniční a nadnárodní projektové iniciativy s cílem nalézt řešení některých společných evropských problémů.
Všechny programy v rámci Fondů EHP a Norska 2014–2021 běží do 30. dubna 2024.
Spolupráce a externí partneři Strategickou roli při plánování a realizaci programu hrají tzv. Partneři na úrovni programu ze státu poskytujícího podporu (DPP), kteří zároveň pomáhají navázat projektová partnerství. Během období 2014–2021 se do programů zapojí celkem 21 partnerů DPP (dva z Islandu, jeden z Lichtenštejnska a 18 z Norska).
Partneři na úrovni programu ze státu poskytujícího podporu jsou většinou veřejné instituce, které se zabývají příslušnou agendou na státní úrovni a které mají rozsáhlé mezinárodní zkušenosti. Partneři DPP se vybírají na podnět států poskytujících podporu.
Ve Fondech EHP a Norska hrají významnou roli mezivládní organizace a subjekty, které dohlíží na dodržování mezinárodních úmluv a smluv v celé Evropě. Tyto organizace poskytují pomoc v oblastech souvisejících s lidskými právy, demokracií a právním státem. Aby bylo zajištěno, že programy a projekty v rámci Fondů EHP a Norska budou v souladu s evropskými a mezinárodními normami, uzavřely státy poskytující podporu strategické partnerství s třemi evropskými partnery, kteří budou v období 2014–2021 působit jako mezinárodní partnerské organizace (IPO):
V oblasti programů a projektů týkajících se začleňování Romů a základních práv je to Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA). Fondy s touto agenturou spolupracují také na setkáních na vysoké úrovni, která se zaměřují na otázky souvisejících se základními právy. Externím partnerem fondů, který má nejširší záběr a podílí se na několika programech, je Rada Evropy (RE). Tato organizace poskytuje strategické poradenství a technickou podporu v oblasti lidských práv, demokracie a právního státu. Strategickým partnerem fondů v oblasti řádné správy věcí veřejných je Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která se v této oblasti podílí na několika programech a projektech.
Fondy EHP a Norské 2009-2014 Na období 2009–2014 bylo v rámci fondů vyčleněno 1,8 miliardy EUR. Finanční podporu z Fondů EHP (993,5 milionu EUR), společně financovaných Islandem (3 %), Lichtenštejnskem (1 %) a Norskem (96 %), mohlo čerpat 16 zemích. Z Fondů Norska (804,6 milionu EUR), financovaných výhradně Norskem, mohlo finanční prostředky čerpat 13 států, které vstoupily do EU po roce 2003. Přechodně bylo v období 2009-2014 umožněno čerpat finance i Španělsku. Poté, co v roce 2013 přistoupilo Chorvatsko k EU, stalo se v roce 2014 členem EHP, a získalo tak také nárok z obou fondů čerpat.
Tabulka 1. Fondy EHP a Norska v období 2009–2014 StátyFondy EHPFondy Norska Celkem přiděleno% vyčerpáno*Bulharsko78 600 000 €48 000 000 €126 600 000 €79,49 %Chorvatsko5 000 000 €4 600 000 €9 600 000 €63,33 %Kypr3 850 000 €4 000 000 €7 850 000 €96.38 %Česko61 400 000 €70 400 000 €131 800 000 €84,13 %Estonsko23 000 000 €25 600 000 €48 600 000 €97,12 %Řecko63 400 000 €0 €63 400 000 €86,28 %Maďarsko70 100 000 €83 200 000 €153 300 000 €57,76 %Lotyšsko34 550 000 €38 400 000 €72 950 000 €87,66 %Litva38 400 000 €45 600 000 €84 000 000 €95,26 %Malta2 900 000 €1 600 000 €4 500 000 €98,76 %Polsko266 900 000 €311 200 000 €578 100 000 €91,69 %Portugalsko57 950 000 €0 €57 950 000 €90,51 %Rumunsko190 750 000 €115 200 000 €305 950 000 €82,21 %Slovensko38 350 000 €42 400 000 €80 750 000 €79,80 %Slovinsko12 500 000 €14 400 000 €26 900 000 €91,37 %Španělsko45 850 000 €0 €45 850 000 €89,46 %Celkem993 500 000 €804 600 000 €1 798 100 000 €85,11 % *% vyčerpáno z celkové částky způsobilých výdajů. Data jsou platná k 5. září 2019 a mohou podléhat změnám.
Zdroj: Přezkum Fondů EHP a Norska 2009–2014 na konci období, rychlé posouzení: závěrečná zpráva, březen 2019.
Oblasti podpory V období 2009–2014 byla podpora z Fondů EHP a Norska poskytována v rámci devíti prioritních sektorů a 32 programových oblastí (PAs), jak je uvedeno v tabulce č. 2. Přidělené finanční prostředky na jednotlivé prioritní sektory najdete v následující grafice. náhled|Obrázek 3. Finanční prostředky přidělené na jednotlivé |alt=|střed
Tabulka 2. Prioritní sektory (PS) a programové oblasti (PA) v rámci Fondů EHP a Norska 2009–2014 Fondy EHPFondy NorskaOchrana a správa životního prostředí