Jan Štenc (13. záříDle některých druhotných zdrojů byl den narození 18. září. 1871 PrahaMatriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském – 5. listopadu 1947 tamtéž Volné směry, 1947, s. 48 (dostupné online v NK ČR)) byl český nakladatel. V roce 1908 založil podnik Grafický závod Jan Štenc, který se věnoval reprodukci a dokumentaci uměleckých děl a architektury.
Život Narodil se 13. 9. 1871 v rodině Jana Petra Stenze (8. 7. 1847 – 18. 3. 1899), pomocníka v knihtiskárně (později typografa) a manželky Emilie, rozené Frankové (19. 3. 1845 – 25. 9. 1908). Měl čtyři sestry Marii, Annu Marii, Emilii, Terezu a dva bratry Václava a Josefa. Vyučil se zinkografem, a od roku 1890 pracoval jako reprodukční rytec Vilímova ústavu grafického v Praze. Jan Štenc zahájil v roce 1908 provoz ve vlastním nakladatelství a v pronajatém grafickém závodě v asanované Mikulášské ulici. Štencův grafický kabinet vydával od roku 1913 vlastní ročenky.
Od roku 1908 byl ženat s Hedvikou Ningerovou (9. 1. 1885 – 23. 12. 1946).Soupis pražských příslušníků, Stenz Johann, 1847)
Také byl dobrovolným pokladníkem a jednatelem Spolku výtvarných umělců Mánes. Podílel se též, jako odborník na reprodukci a grafickou úpravu, na vydávání časopisu Volné směry a další ediční činnosti spolku.
Jan Štenc a architektura Sídlo grafického závodu, tzv. Štencův dům, navrhl a realizoval v letech 1909–1911 architekt Otakar Novotný. Štencovu vilu ve Všenorech postavil v letech 1921–1922 Jan Kotěra (jednalo se o poslední realizaci za Kotěrova života).
Činnost Štencova nakladatelství a tiskárny Hlavní program výroby se odvíjel od zhotovování štočků pro knihy, pořizování fotografií jak uměleckých děl od architektury po plány a kresby, dále reklamní fotografie zdokonalované americkou retuší. V závodě bylo hlubotiskové oddělení pro tisk fotomechanicky zhotovených desek i originální umělecké grafiky. Štenc poskytoval možnost tisku každému, kdo se grafikou zabýval, tedy i amatérům.
Na jaře 1912 otevřel Štencův grafický kabinet, v němž prodával kolekce grafických listů (Švabinský, Rembrandt, Dürer, Stretti, Silovský, Šimon, Vondrouš…)
V Štencově grafickém studiu vznikaly špičkové knihy, především umělecké publikace. Štencovo nakladatelství vydalo šest svazků Dějepisu umění od Antonína Matějčka (pravěk až počátek 20. století). Vycházely v letech 1922 až 1936 v edici Sborník pro českou výtvarnou práci, vybavené množstvím fotografií doplňujících text.
Štenc jako nakladatel vydával většinou méně než deset knih ročně – bez hmotného zisku neb bylo nutné „dáti české literatuře soustavnou sbírku uměleckých děl domácího umění a cizině poskytovati nezkreslený obraz české kultury umělecké. (dopis...)
Štencův archiv obsahuje na 60 000 negativů, dokumentujících především české umění. Štenc posílal své fotografy do různých lokalit a rozšířil svou sbírku i o starší snímky od jiných firem. Tak vznikl např. Unikátní soubor ikonografie Prahy ve Wirthově Praze v obrazech pěti století (1932), kterou vydal v několikajazyčné verzi.
Dodával také štočky pro většinu soudobých uměleckohistorických publikací a pro časopisy Volné směry, Styl, Umělecký měsíčník. V letech 1918–1945 vydal 17 ročníků vlastního periodika Umění.
V Salvátorské ulici v Praze vznikl nejmodernější tiskařský dům v Rakousku-Uhersku, jeho interiér byl velmi světlý a vzdušný. Ve Štencově domě se scházeli nejlepší umělci a jiné významné osobnosti tehdejší doby, např. Max Švabinský, Jan Štursa nebo Jan Kotěra. Odcházela odtud zásadní umělecká díla české historie, probíhal tu bohatý společenský život.
(Nakladatel zemřel v roce 1947 a tak se nedožil Vítězného února a přechodu jeho krásné stavby do správy podniku Knihtisk a Tiskárny. Tehdy ještě byl vztah k secesi (ale i například ke kubismu) rozporuplný, šlo o relativně mladé styly, proto nikomu nevadilo provádět i různé nešetrné zásahy do, z dnešního pohledu velmi zajímavých, staveb.)
Odkazy Reference
Poznámky
Literatura Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800–2008), Sv. 2, s. 1474–1475, Academia Praha 2016, , bibliografie nakladatelství Jana Štence str. 35–49
Externí odkazy
Kategorie:Čeští grafici Kategorie:Čeští nakladatelé Kategorie:Narození 18. září Kategorie:Narození v roce 1871 Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí 5. listopadu Kategorie:Úmrtí v roce 1947 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Lidé ze Všenor Kategorie:Muži