Jaroslav Gallat (25. března 1855, Chrudim – 8. srpna 1932, Chrudim) byl český spisovatel a humorista, který působil v Chrudimi.
Život Jaroslav Gallat se narodil 25. března 1855 v Chrudimi (v druhém manželství otce s Františkou Dresslerovou) v domě U Modestinů ve Filištínské ulici, kde jeho otec Jakub Gallat (1884/1885–1878), bývalý voják napoleonských válek, působil jako hostinský. Rodina Gallatových (první manželství otce s Františkou Xaverií Cardovou [1788–1848]) se do Chrudimi přestěhovala r. 1930 z Nového Bydžova, krátce po narození syna Aloise. Vlastenecké cítění Jakuba Gallata dokazuje nejen skutečnost, že jako jeden z prvních opatřil svůj podnik českým názvem, ale i to, že v prostorách hostince, který byl střediskem chrudimské společnosti, působila v letech 1847–1860 Měšťanská beseda. Jaroslav Gallat byl od narození invalidní a po celý život musel při chůzi používat berle. Vyučil se hodinářem a tímto povoláním se v Chrudimi živil. Mimo to se věnoval literární činnosti a v souboru J. L. Laštovky působil jako amatérský loutkář. Byl aktivním členem stolní společnosti Kosů chrudimských, kterou roku 1867 spoluzaložil jeho nevlastní bratr Alois Gallat. Jaroslav Gallat cestoval a účastnil se humoristických večírků pořádaných v českých i rakouských městech. Pravidelně byl zván spolkem Komenský do Vídně, kde představoval nejen svoji tvorbu, ale i činnost Kosů chrudimských. Zemřel 8. srpna 1932 a je pochován na chrudimském hřbitově Sv. Václava.
Rodina Měl vlastní sestru Jindřišku (1852) a nevlastní sourozence Františka (30. 1. 1818 Nový Bydžov – 6. 5. 1893 Chrudim), který byl fotografem, jehož zásluhou je známa například podoba Chrudimi z roku 1875. František se vyučil sedlářství, řemenářství a čalounictví. Další nevlastní sourozenci: Ignác (1820) chrudimský humorista, Paulina (1922) a Alois (8. 6. 1827 Nový Bydžov – 7. 9. 1901 Chrudim), který byl rovněž chrudimský humorista, zaměřený ale zejména na divadlo. Jaroslav se oženil s Terezií Tušicovou a měl s ní tři syny: Jaroslava (1886), Miloše (1887–1887) a Jindřicha (1892).
Dílo V literární tvorbě Jaroslava Gallata se objevuje velmi blízký vztah k Chrudimi, silné vlastenecké cítění a specifický druh humoru, který byl ovlivněn dobově i regionálně. Díla, která navenek působila pouze jako recesistická a parodická, sledovala i jiné cíle než bylo pobavení čtenářů a publika. Jejich hlavním záměrem bylo šíření vlastenectví a reflektování soudobého politického a společenského dění nejen z hlediska regionálního ale i celonárodního. Jaroslav Gallat psal básně, kuplety, texty pro společenské večírky i libreta k operám. Upozornil na sebe rovněž jako autor dramatických parodií a veseloher a zejména jako tvůrce loutkových her, pro něž byl označován jako průkopník loutkářství v Chrudimi. Při jejich tvorbě vycházel z parodie a burlesky, většina jeho her byla určena dětem, dominoval v nich dobrosrdečný humor a výchovná tendence. Před první světovou válkou se pokusil vytvořit v Chrudimi loutkovou scénu. Tuto myšlenku se podařilo v podobě dětské loutkové scény realizovat roku 1915. Po smrti Aloise Gallata se zasloužil o obnovení vydávání silvestrovského listu Sůva-Klapačka, v němž představoval své humoristické a satirické příspěvky. Publikoval v novinách a časopisech Paleček, Humoristické listy, Zlatý domov aj. Osobnost Jaroslava Gallata literárně zobrazila Helena Šmahelová v třetím díle románové trilogie Hlasy mých otců.náhled|240px| matriční zápis o narození a křtu Jaroslava Gallata (matrika N 1851-1857 Chrudim (SOA Zámrsk))
Seznam děl
Básně, výstupy, kuplety Čtyři obecní sloupové – Telč: Emil Šolc, 1890– Nešťastný zeť: sólový výstup se zpěvem; Tchýně: žertovná deklamace – Praha: Josef Šváb, 1894 Český humor v písni a slově: sbírka kupletů, duett, tercett, sól. výstupů aj. – Chrudim: B. A. Keil, 1898 U kuželek – kuplet; hudba od Jindřicha Siegla. Praha: J. Šváb, Z kruhu elitní klasy – kuplet; hudba od J. Siegla. Praha: J. Šváb, Besedník: veselý Čech: sbírka původních kupletů, duett, tercett, kvartett, komických výstupů atd. – Telč: E. Šolc, 1899 Naši humoristé – 1904 Jaroslav Gallat a jeho nejnovější výstupy a kuplety – Praha: J. Šváb, 1905 Jmeniny paní kancelistové – Telč: E. Šolc, 1909 Kolportérka – Telč: E. Šolc, 1909 Metamorfosista – Telč: E. Šolc, 1909 Moritz Schwindelstein – Telč: E. Šolc, 1909 Pantoflář – Telč: E. Šolc, 1909 Pasivní resistence – Telč: E. Šolc, 1909 Pensista – Telč: E. Šolc, 1909 Vystavovatel zvláštností – Telč: E. Šolc, 1909 Zelené mládí – Telč: E. Šolc, 1909 Červené nosy – Telč: E. Šolc, 1910 Hospodský – Telč: E. Šolc, 1910 Maestri cantatori italiani – Telč: E. Šolc, 1910 Pojď sem! – Telč: E. Šolc, 1910 Redaktoři – Telč: E. Šolc, 1910 Cohn & Sohn – Telč: E. Šolc, 1911 Ne se dotýkat – Telč: E. Šolc, 1911 U telefonu –1911 Charaktery opic: sólový výstup – Praha: J. Šváb, 1914 Malý vrátný z paláce: sólový výstup pro menšího hocha neb převlečenou dívku – J. Šváb; Malý nezbeda: výstup pro hocha neb děvčátko za hocha převlečené – Jan Pik-Zbirovský; Rybář: výstup pro hocha – J. Gallat. Praha: J. Šváb, 1925 Z kruhu elitní klassy: kuplet – Jindřich Siegl. Praha: J. Šváb,
Loutkové hry Čert na dovolené: veselohra v 1 jednání; Kmotr Brázda na výstavě: veselohra v 1 jednání – Telč: Emil Šolc, 1908 Bratři: hra ve 4 jednáních: obraz ze života. Telč: Emil Šolc, 1909 Ctibor a Celina: hra ve 3 jednáních. Telč: E. Šolc, 1909 Kašpárek na dostaveníčku: veselohra ve 2 jednáních. Telč: E. Šolc, 1909 Macecha: hra ve 3 jednáních. Telč: E. Šolc, 1909 Na zdar Ústřední Matici Školské: veselohra ve 3 jednáních. Telč: E. Šolc, 1909 Princ a uhlíř: hra ve 4 jednáních. Telč: E. Šolc, 1909 Strašidlo ve mlýně: veselohra ve 2 jednáních. Telč: E. Šolc, 1909 Vepřové hody: veselohra v 1 jednání; V redakci: veselohra v 1 jednání – Telč: E. Šolc, 1909 Zkrocení zlé ženy: hra ve 3 jednáních. Telč: E. Šolc, 1909
Dramata Chudobka: výpravná hra pro děti ve 3 jednáních se zpěvy a tanci – nápěvy složil František Šubert. Chrudim: St. Pospíšil, 1902 Adelaida a žloutek z vejcete: hrůzostrašné drama: pro divadlo v místnosti nebo v přírodě – napsali J. Gallat a J. Šváb. Praha: J. Šváb, 1913 Co by tomu řekl básník Heyduk? Žert o 1 jednání – Praha: J. Šváb, 1915
Písňové texty a libreta k operám Hvězdám: píseň pro jeden hlas s průvodem piana – J. Jeřábek; Jaroslav Vrchlický. Dva pohřební sbory – Al. Hnilička; J. Gallat. Zajíček: národní píseň – pro tři hlasy upravil Josef Drahorad. Třešť: Emanuel Binko, 1883 Italští umělci – Jindřich Siegl; komické terčetto od J. Gallata. Praha: Josef Šváb, 1890? Knajpiáni, op. 61: komický dvojzpěv pro dva pány – hudba Roman Nejedlý. Litomyšl: R. Nejedlý, 1895? Kukaččino proroctví: veselý dvojzpěv s "kukáním" pro pána a dámu – hudba Roman Nejedlý. Praha: J. Šváb, 1900– V pensionátě: operetní scéna pro sbor dam a sóla – hudba od Jindřicha Součka. Lipsko: s. n., 1900? Kukačka: lidová píseň – upravil J. Šváb; Trest za nevěru – valčíková píseň na slova J. Gallata; složil Vil. Novák. Praha: J. Šváb, 1900– Signály: sólový výstup se zpěvy pro pána – Praha: J. Šváb, Staré panny: komický dvojzpěv pro dva pány: opus 53 – hudba Roman Nejedlý. Vinohrady: Roman Nejedlý, 1907 Bludičky – Telč: E. Solc, 1909 Oběti nervosy: veselé duetto pro pány – hudbu složil Jos. Musil. Praha: J. Šváb, 1911– Sufražetky: žertovný čtverozpěv pro pány za ženy převlečené – od J. Gallata a Jos. Švába; hudbu složil Jos. Musil. Praha: J. Šváb, 1911– "Zeppelin": veselé létací duetto pro pány – napsali J. Gallat a J. Šváb. Praha: J. Šváb, 1918– Budoucí sloupy řemesel: komická scéna se zpěvem pro 4 osoby – hudba od rytíře Dremla fon. Praha: J. Šváb, 1920? Milovnice motýlků: dámské duetto – hudbu složil Josef Musil. Praha: J. Šváb, 1923? Tys viděla mne s jinou stát: valčíková píseň pro zpěv a piano – hudba J. Pehel. Praha: Vítek, –1932 Strahováček – napsal J. Šváb. Serenáda Isidora Pantoflíčka – hudbu složil Ed. Machatý. Praha: J. Šváb, U modistky
Jiné Hry pro školy mateřské a nižší třídy obecných škol – Chrudim: Stanislav Pospíšil, 1880–
Reference
Externí odkazy
Literatura BASTL, Miroslav. Jaroslav Gallat, CHVL 1994, roč. 3, č. 2. s. 9. BLAŽEK, Antonín, Alois a Jaroslav, bratři Gallatové, Pověsti a obrázky z chrudimského kraje, 1930, řada VII., s. 72–77. BLAŽEK, Antonín, Sůva a Kosárna, Chrudim, obrázky kulturní a historické, řada XI. Chrudim 1937, s. 188–229. KOBETIČ, Pavel, Osobnosti Chrudimska, Chrudim 2002. KOBETIČ, Pavel, Sůva a Kosové: Čítanka, Chrudim 1993. KOBETIČ, Pavel. Výročí měsíce – Jaroslav Gallat. Chrudimský deník, 2005, ročník VIII., č. 3., s. 8. Lexikon české literatury I. díl. Heslo Jaroslav Gallat. Praha, Academia 1985, s. 786–787. SOKOL, Karel. J. Gallat, loutkář. Kulturní Chrudim, 1973, č. 7.
Kategorie:Narození 25. března Kategorie:Narození v roce 1855 Kategorie:Narození v Chrudimi Kategorie:Úmrtí v Chrudimi Kategorie:Úmrtí 8. srpna Kategorie:Úmrtí v roce 1932 Kategorie:Čeští spisovatelé 20. století Kategorie:Čeští humoristé Kategorie:Umělci z Chrudimi Kategorie:Muži Kategorie:Pohřbení na Svatováclavském hřbitově