Jan Sawicki (16. prosince 1909, Berežnyca (nyní Ukrajina) – 1997, Anglie) byl v meziválečných letech přední polský horolezec, který zaznamenal několik významných prvovýstupů ve Vysokých Tatrách.

Život Jan Sawicki žil až do roku 1939 v Zakopaném, kde chodil do školy a na gymnáziu odmaturoval. Nedokončil studia na Jagellonské univerzitě a po vypuknutí druhé světové války na veterinární fakultě na Lvovské univerzitě. Mezi oběma světovými válkami působil v polské armádě.

V začátcích horolezecké kariéry byli jeho spolulezci Tadeusz Brzoza, Stanisław Motyka, Witold Henryk Paryski, Tadeusz Pawłowski a Bronisław Czech. V letech 1930–1932 se Stanisławem Motykou uskutečnil několik prvovýstupů. Jeho partnery byli Karol Zając, Zoltán Brüll, Štefan Zamkovský a Stanisław Krystyn Zaremba.

Po roce 1934 byli jeho partnery, kromě Motyky a Zamkovského, Jan Gnojek a Jerzy Hajdukiewicz. Sawicki byl svými partnery hodnocen jako vynikající lezec, většinou prvolezec. Byl „bohémem“ Vysokých Tater. Měl rád život v horách. Nebyl ale horským vůdcem. Pod Tatrami na polské straně, vládla totiž přísná hierarchie. Sawicky nebyl goral a ti mezi sebou „přivandrovalce“ nechtěli.

Po vypuknutí druhé světové války a po okupaci Polska, začátkem října se dozvěděl, že je na černé listině gestapa a že po něm pátrají. Dne 5. října 1939 opustil Polsko a z Roztocké chaty přes Prielom prošel v doprovodu ředitele katovických sléváren na Zbojnickou chatu. Přes Slovenský ráj pokračoval k hranicím a svůj útěk zakončil v Sátoraljaújhely. 8. prosince 1939 se vydal do Budapešti. Pak pokračoval v útěku do Francie. Zde bojoval na Maginotově linii. Po prohraných bojích pokračoval do Švýcarska. Válečné události ho později zavedly do Španělska a nakonec do Anglie. Zúčastnil se vylodění spojeneckých vojsk v Normandii. Po válce žil v Anglii, kde pracoval jako malíř pokojů. Do Polska i na Slovensko přijel na návštěvu v roce 1974 a pak v roce 1988, kdy se zúčastnil horolezeckého týdne JAMES.

Hodnotné prvovýstupy Skalním žebrem na Kozí štít (1929) Severním žlabem na Vyšnú Koziu priehybu (1929) Severovýchodní stěnou na štít Zlobivá (Stanisław Motyka) Východní stěnou na Vyšné Baštové sedlo (Stanisław Motyka) Jihozápadní stěnou na Ostrý štít (Stanisław Motyka) Jižní stěnou na Malý Ľadový štít (Stanisław Motyka) Traverz jižní stěny Ledové věže se Stanisławem Motykou Severní stěnou na Věž železné brány Jižní stěnou na Malý Ostrý štít Jihovýchodní stěnou na Bradavicu Východním pilířem na Pyšný štít Jižním žebrem na Ostrý štít Několik nových cest v masivu Končistá Gerlachu a Javorové věže Prvovýstup v zimě severozápadním žlabem na Wielku Buczynowu Turniu („Velká bučinová věž“) na východním hřebeni Svinice Prvovýstup v zimě jižní stěnou na Zamarłu Turniu („Zamrzlá věž“) na východním hřebeni Svinice Prvovýstup v zimě na Szczerbę (Štěrbina) v masívu Giewont od severu (sólovýstup)

Dílo Publikoval v polském horolezeckém časopise Taternik (Horolezec) a v jiných periodikách. Před smrtí připravoval vydání knížky Jak jsem poznal hory. Byl čestným členem Klubu Wysokogórskiego (vysokohorského klubu) a Polskiego związki alpinismu (Polského horolezeckého svazu).

Odkazy

Reference

Literatura Zofia Radwańska-Paryska, Witold Henryk Paryski: Wielka encyklopedia tatrzańska. Poronin: Wydawnictwo Górskie, 2004, s. 1060–1061. .

Kategorie:Polští horolezci Kategorie:Narození 16. prosince Kategorie:Narození v roce 1909 Kategorie:Narození ve Lvovské oblasti Kategorie:Úmrtí v roce 1997 Kategorie:Úmrtí v Anglii Kategorie:Muži