Štefan Krčméry (26. prosince 1892, Mošovce – 17. února 1955, Pezinok) byl slovenský básník, literární historik a kritik, publicista, překladatel, správce Matice slovenské, signatář Martinské deklarace. Užíval také pseudonymy Eska, Ján Jesom, Strýček Štefan aj.
Život Narodil se v rodině evangelického faráře Miloslava Krčméryho a jeho manželky Oľgy, rozené Petényové. Jeho dědem byl štúrovec August Horislav Krčméry. Lidovou školu navštěvoval v Jasenové, gymnázium v Banské Bystrici (1903–1907), evangelické lyceum v letech 1907–1911 v Bratislavě a v letech 1911–1915 zde také vystudoval evangelickou teologii. Chvíli působil jako kaplan v Krajném a v Bratislavě, ale pak zanechal kněžského povolání a působil jako literární kritik, publicista, básník, historik, teoretik a organizátor kulturního života. V letech 1918–1919 byl redaktorem Národných novin a působil také jako šéfredaktor Slovenských pohľadov a tajemník obnovené Matice slovenské. V letech 1920–1921 byl spolu s manželkou Helou na studijním pobytu v Paříži, po návratu vykonával funkci tajemníka Matice slovenské a také redigoval obnovené Slovenské pohľady (1922–1932), časopis Knižnica Slovenských pohľadov, Slovenský ochotník, Naše divadlo, Včielka a jiné. V roce 1930 odešel na 3 měsíce do Prahy, kde si na Karlově univerzitě doplnil vzdělání a získal titul PhDr.náhled|250px|vpravo|Hrob Štěpána Krčméryho na Národním hřbitově v MartiněNa podzim roku 1931 se u něj projevily duševní problémy, které v následujícím roce přerostly do vážné psychické choroby (schizofrenie). Koncem roku 1932 přestal redigovat Slovenské pohľady a v roce 1933 se definitivně vzdal místa tajemníka Matice slovenské. V literární práci však neustal. Byl také členem několika kulturně-společenských institucí (Matice chorvatská, Provensálská Félibrige, Matice srbská aj.). Žil na různých místech, od 1949 až do smrti se trvale léčil v Pezinku. Pohřben byl v Bratislavě, ale jeho ostatky byly později přeneseny na Národní hřbitov v Martině.
Tvorba Publikovat začal v roce 1913, přičemž přispíval do několika časopisů (Slovenské pohľady, Dennica, Živena, Národné noviny, Mladé Slovensko aj.). Debutoval v roce 1920 sbírkou básní Keď sa sloboda rodila. Kromě kritického realismu používal i prvky symbolismu, inspiroval se Hviezdoslavem a štúrovci, ale také evropskými romantickými básníky. Svou tvorbou pokračoval v úsilí slovenské moderny. Věnoval se psaní vlastenecké a milostné lyriky, ale také spirituální lyriky. V jeho básních se často vyskytují symboly tmy a světla, ale také symbolický uzavřený prostor tmavých hor, který vyjadřuje pocit nevyhnutelnosti a bezvýchodnosti lidského osudu.
V prozaické tvorbě zakomponoval lyrické obrázky a úvahy do osobních vyznání ve formě listů budoucí manželce.
Jeho nejvýznamnějším teoretickým dílem jsou dvousvazkové dějiny slovenské literatury 150 let slovenské literatury, jež jsou zaměřené na osobnosti 18. a 19. století. Kromě toho publikoval řadu studií a příspěvků o literatuře, umění a kultuře. Mimořádné zásluhy si získal jako redaktor Slovenských pohladov (1922-1932), kolem kterých soustředil starší i začínající autory.
Jak tajemník Matice slovenské se přičinil o pořádání jejích vědeckých a uměleckých akcí, v rámci Ústředí slovenských ochotnických divadel i matičních místních odborů aktivizoval divadelní a osvětovou činnost na celém Slovensku. Věnoval se i překládání poezie z maďarštiny, němčiny, francouzštiny, ze slovanských literatur. Vydal též výběr ze slovenské poezie v maďarštině, ve vlastním překladu.
Dílo
Poezie 1920 – Když se svoboda rodila – obsahuje vlastenecké básně, oslavující vznik ČSR 1929 – Herbarium – obsahuje osobní lyriku, vyjadřuje vnitřní smutek a nejistotu vlivem stupňující se nemoci 1930 – Piesne a balady – vrací se zde k štúrovské poezii (sylabický veršový systém) 1932 – Slovo čisté 1944 – Pozdrav odmlčaného básnika – vzpomínkově-reflexivní sbírka
Próza 1932 – Oslobodenie – básnická próza o vlastním životě a životě popřevratového Slovenska 1957 – Zimná legenda – cyklus próz a črt 1972 – Ty a Ja – prózy, úvahy, črty a básně, které byly komponovány jako dopisy jeho budoucí manželce Hele Karlovské
Literární věda 1920 – Prehľad dejín slovenskej literatúry a vzdelanosti 1927 – Moyses a Kuzmány 1928 – Ľudia a knihy – populární zobrazení významných osobností slovenské literatury 1936 – Zo slovenskej hymnológie – jubilejní publikace při příležitosti 300. výročí vydání zpěvníku Cithara sanctorum Jiřího Třanovského 1943 – Stopäťdesiat rokov slovenskej literatúry 1976 – Dejiny literatúry slovenskej – osobnosti literatury od Velké Moravy až po vznik Československa
Ostatní díla 1925 – Anthology Szlovák kőltőkből – antologie slovenské poezie 1925 – Salome – překlad veršovaného dramatu od Oscara Wilda 1944 – Z cudzích sadov – překlady moderní evropské poezie 1975 – Estetické reflexie
Články, statě a úvahy 1922 – Slovensko a jeho život literárny 1924 – Literárne snahy slovenské 1926 – O možnostiach rozvoja slovenskej literatúry 1931 – Prozódia štúrovských básnikov 1932 – Melódia vety a prízvuk v slovenčine 1935 – Estetika krás prírodných
Výběry 1975 – Estetické reflexie 1977 – Román bez konca
Odkazy
Reference
Literatura Biografické studie 21 Vědecký seminář o Š. Krčmérym
Externí odkazy
Kategorie:Slovenští spisovatelé Kategorie:Slovenští básníci Kategorie:Slovenští překladatelé Kategorie:Slovenští literární historikové Kategorie:Slovenští historikové Kategorie:Narození v roce 1892 Kategorie:Úmrtí v roce 1955 Kategorie:Narození 26. prosince Kategorie:Úmrtí 17. února Kategorie:Narození v Mošovcích Kategorie:Úmrtí v Pezinku Kategorie:Pohřbení na Národním hřbitově v Martině Kategorie:Muži