Bezděkov pod Třemšínem (, do roku 1950 jen BezděkovVyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Dostupné online.) je obec v okrese Příbram ve Středočeském kraji. Leží asi šestnáct kilometrů jihozápadně od Příbrami. Žije zde obyvatel.
Historie Kdy a kým byl Bezděkov založen se neví, vždy však byl zřejmě součástí rožmitálského panství. První písemná zmínka o vesnici pochází ze zápisu smlouvy z roku 1544, kdy bylo zadlužené rožmitálské panství předáno věřitelům. Zde je Bezděkov uveden jako součást zadluženého dominia. Další zápis o Bezděkově je z roku 1565, kdy je ve zdejších usedlostech jmenovitě uvedeno 6 osedlých (rodin). Další dochované záznamy o obci jsou jen strohé a všeobecné. Podrobněji se o Bezděkovu začínají dokumenty zmiňovat až od druhé poloviny 18. století.
V roce 1844 byla na návsi postavena kaple Nejsvětější Trojice. V roce 1870 vznikla spojená obec Pňovice-Bezděkov, kdy v Piňovicích úřadoval a obec spravoval starosta, v Bezděkově zastával tuto funkci první radní. V té době žilo v Bezděkově kolem tří set obyvatel. Nejvyššího počtu (326) dosáhla obec v roce 1886. Pohromou pro obec byl rok 1889, kdy zde vypukl velký požár a při kterém lehlo popelem celkem 11 domů. V roce 1897 došlo k přeškolení obce do Rožmitálu. Než se tak stalo, musely děti školou povinné docházet do nedaleké školy v Pročevilech. Další velký požár, při kterém v roce 1904 shořely 4 domy, byl impulzem ke snaze založit v Bezděkově sbor dobrovolných hasičů. Ten se však, hlavně kvůli neochotě obecních radních, podařilo ustanovit až na sklonku roku 1911. Pár let na to propukla 1. světová válka a do frontových linií bylo z obce postupně odvedeno 33 mužů. Pět z nich se do Bezděkova nikdy nevrátilo.
Meziválečné období a 2. světová válka náhled|Dům Habadových Po skončení 1. světové války došlo k pomalé rozluce mezi Pňovicemi a Bezděkovem, v té době stále ještě spojené v jednu obec. V roce 1919 sice přesídlil obecní úřad z Pňovic do Bezděkova, ale již v následujícím roce bylo schváleno usnesení bezděkovského osadního výboru k odtržení od Pňovic. K tomu došlo v roce 1923, kdy byl Bezděkov povýšen z osady na samostatnou obec s vlastní samosprávou. První velkou zkouškou fungování již samostatné obce byla její elektrifikace, která úspěšně proběhla v roce 1929. V roce 1935 zasáhla obec větrná smršť, při níž bylo poškozeno mnoho obytných i hospodářských budov, a která napáchala také rozsáhlé polomy v lesích. Ještě téhož roku také došlo k zavedení celonočního veřejného osvětlování, kvůli čemuž byla zrušena do té doby veřejná funkce obecného ponocného. Ale to již v Evropě začaly opět řinčet zbraně a schylovalo se k vypuknutí 2. světové války. Při všeobecné mobilizaci v září 1938 nastoupilo ke svým útvarům i 18 mužů z Bezděkova, jenže vládou přijaté kruté podmínky Mnichovské dohody jim znemožnily bránit svou vlast a tím i Bezděkov. Ten byl následné okupační německé nadvlády zbaven až příchodem sovětských vojsk v květnu roku 1945.
náhled|Pamětní deska k uctění památky rodiny Habadových|vlevo
Incident u Habadových Dne 2. prosince 1944 došlo v domě č. 42 rodiny Habadových ke střelbě, při níž byl postřelen Emanuel Habada a jeho synové Karel a Josef Habadovi, a členové rožmitálského odboje Jiří Třasoň a Alois Hovorka. Střelci byli agenti gestapa Ladislav Štěpánek a Jaroslav Panenka. Celou akci naplánovalo klatovské gestapo s pomocí svého konfidenta Miroslava Náhlovského, bývalého laboranta v lékárně u Třasoňových v Rožmitále, kterému členové odboje nerozvážně svěřili svou důvěru. Náhlovský přišel s prosbou, že se potřebuje úkryt což mu bylo zajištěno právě u rodiny Habadových v Bezděkově. Zde podle plánu sdělil, že ví o dvou československých parašutistech, kteří potřebují pomoc, za které se vydávali Štěpánek s Panenkou. Celá akce měla především za cíl polapit Aloise Hovorku, jednoho z předních členů rožmitálského odboje. Alois Hovorka byl během přestřelky zasažen do břicha a společně s Habadovými byl odvezen do příbramské nemocnice, odkud byli později převezeni na Pankrác, kde byli všichni popraveni 19. a 20. dubna 1945. Marie Habadová byla poslána do koncentračního tábora v Terezíně, kde jako jediná z rodiny přežila konec války. Emanuel, Karel a Josef Habadovi byli In memoriam vyznamenáni Československým válečným křížem 1939. V důsledku události v Bezděkově bylo gestapem zatčeno 46 osob z Rožmitálska, včetně ukrývaného velitele odbojového hnutí, Františka Lízla. Událost připomíná pamětní deska umístěná na domě Habadových.
Poválečné období a doba socialismu vlevo|náhled|Pomník padlým v první světové válce stával před kapličkou a byl odstraněn v roce 1960 při stavbě silnice. Pomník válečným obětem na fotografii vznikl v roce 1948 a nachází se u vjezdu do obce náhled|Prodejna potravin náhled|Detail výzdoby obchoduNáhlá změna politické orientace, jež v zemi nastala po komunistickém převratu v únoru 1948, se dotkla také samotného Bezděkova. Nejprve byla v roce 1950 obec přejmenována na Bezděkov pod Třemšínem a poté byly v roce 1954 znárodněny obecní lesy. O rok později, po politickém nátlaku, došlo i v Bezděkově k založení Jednotného zemědělského družstva, při čemž byly zestátněny i zbylé, do té doby ještě soukromé zemědělské pozemky. Obecní pastouška (čp. 3) byla přestavěna na budovu místního národního výboru, k níž byly posléze přistavěny i nové kanceláře JZD. K další velké změně došlo v roce 1960, kdy zanikl okres Blatná a Bezděkov byl územněsprávně včleněn pod okres Příbram, čímž přešel z kraje Plzeňského pod kraj Středočeský a tak věci týkající se krajského souhlasu byly od té doby vyřizovány už jen v Praze a nikoli v Plzni. O další tři roky později se Bezděkov stal obcí spádovou, kdy pod jeho místní národní výbor připadla správa obce Vševily i s osadou Lesní Chalupy. V 70. letech nastal v obci čilý stavební ruch. V roce 1974 byla dokončena výstavba obecní prodejny smíšeného zboží, již si místní občané postavili dobrovolnou svépomocí v takzvané „Akci Z“. V roce 1977 byla postavena nová myslivecká chata u střelnice a o rok na to dokončena přestavba pohostinství. V té době vyrostlo v obci i několik nových rodinných domů, čímž se trochu zabránilo pozvolnému vylidňování obce.
V roce 1980 byla obci odebrána samostatnost a byla přiřazena pod správu města Rožmitál pod Třemšínem. Pro vyřizování obecních záležitostí zde byl založen občanský výbor. Ten se, i přes omezené možnosti, dále snažil vylepšovat život zdejším občanům. Kolem budovy občanského výboru byl v roce 1982 upraven tok potoka a o rok později byla dokončena výstavba kanalizačních řádů pro svod dešťové vody. V roce 1985 byla dobudována požární nádrž a dva roky na to byla u obecního vodojemu postavena akumulační nádrž na pitnou vodu, jenž byla poté připojena na místní vodovod. V roce 1988 došlo k další územní změně. Osada Lesní Chalupy, jenž byla až do té doby vždy součástí sousedních Vševil, byla katastrálně přičleněna k Bezděkovu a stala se tak nově jeho součástí.
Porevoluční vývoj Politické změny po sametové revoluci z roku 1989 umožnily mnohým obcím opětovné nabytí své samostatnosti. Mezi prvními tak učinila již v roce 1990 obec Vševily, k níž byla, na základě oprávněných požadavků, nazpět přičleněna osada Lesní Chalupy. V roce 1992 proběhla kolaudace nové hasičské zbrojnice postavené u požární nádrže. Ale to již došlo k naplnění snahy mnohých místních občanů k opětovné samostatnosti obce, jenž byla, po kladném hlasování v místním referendu, zrealizována. Znovunabytí samostatnosti nastalo na 1. ledna 1993, kdy bylo, spolu s rozpadem státní Československé federace, ukončeno i víceméně nechtěné spojenectví s městem Rožmitál pod Třemšínem. Obec si poté oficiálně přisvojila svůj předešlý název Bezděkov pod Třemšínem.
V roce 2001 bylo postaveno sportovní hřiště pro míčové hry s asfaltovým povrchem, o rok později byla dokončena výstavba kořenové čistírny odpadních vod. Téhož roku zasáhly celé území Česko rozsáhlé povodně, při nichž bylo v obci vytopeno několik sklepních prostor, a to jak u rodinných domů tak i rekreačních chalup. Rokem 2004 začalo budování splaškové kanalizace s jejím napojením na zkolaudovanou kořenovou čistírnu. Již fungující kanalizace byla plně dokončena roku 2007 připojením nemovitostí v dolní části obce, které byly napojeny ke kanalizaci pomocí kalové přečerpávací stanice postavené za budovou obecního úřadu. V roce 2009 skončila v obci živočišná výroba. Zemědělské družstvo vyklidilo v září kravín, kde chovalo jalovice, v listopadu pak došlo k vyklizení výkrmny vepřů. Položením nové střešní krytiny v roce 2016, byla ukončena několikaletá rozsáhlá rekonstrukce budovy Obecního úřadu. V jubilejním roce 2018 byla u požární nádrže k stému výročí vzniku Československa vysazena Lípa republiky, u které byl též usazen i pamětní kamen, jenž připomíná toto významné výročí. Během tohoto roku byla také provedena generální oprava kaple Nejsvětější Trojice na návsi.
V roce 2020 obec zakoupila v exekuční dražbě bývalou hospodu na návsi u kapličky. Zchátralý objekt s tanečním sálem byl po stropy zaplněný harampádím a odpadky. Obec objekt vyklidila a zahájila jeho opravy, aby mohl opět sloužit ke kulturnímu využití. V roce 2025 obec zahájila Program Obce Bezděkov pod Třemšínem na podporu bydlení místních obyvatel, kteří nevlastní nemovitost k trvalému pobytu nebo stavební pozemek. Cílem programu je podpořit mladé rodiny, aby neopouštěli obec z důvodu nemožnosti získat zde vlastní bydlení.
Demografie Počet obyvatel od začátků sčítání obyvatel má sestupnou tendenci. Nejvíce obyvatel (326) zde žilo v roce 1886. Nejvýraznější úbytek obyvatel byl zaznamenán v roce 1950, kdy oproti roku 1930 ubylo 68 obyvatel. Nejmenší počet obyvatel (142) byl zaznamenán v roce 2020. Vývoj počtu obyvatel a sčítání domů je uveden v tabulce: Rok1790 1837 1848 1862 1870 1880 1886 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970198019912001 20112021 Počet obyvatel– 311 315 315 304 313 326 299 282 275 244 229 161 153 160174142143 155155 Rozdíl počtu obyvatel– – +4 0 −11 +9 +14 −27 −17 −7 −31 −15 −68 −8 +7 +14−32 +1 +120 Počet domů33 43 – 45 47 47 – 48 50 49 48 48 49 43 43434954 5563 Rozdíl počtu domů– +10 – +2 +2 0 – +1 +2 −1 −1 0 +1 −6 00 +6 +5 +1 +8
Obyvatelstvo Roku 1565 zde bylo šest osedlých (sedláků): Jan Janoušek, Vaněk, Trčka, Bartoň Beran, Jan Sýkora, Janek Slanec, Vaněk Častiašek. Roku 1654 zde byli 4 hospodáři: Jan Janouškovic, Pavel Trčka, Duchoň Sýkora, Jan Jaroš. Roku 1740 zde bylo 7 hospodářů a 1 chalupník: Matěj Trčka, vdova Kateřina Janoušková, Havel Sýkora, Jan Sýkora, Tomáš Květoň, Maryana Jarošová, Václav Janoušek, Řehoř Loučka, hospodský Martin Tryhubka. V roce 1930 jest v Bezděkově: 1 hostinec, 1 krejší, 2 obuvníci, 1 švadlena, 4 zámečníci, 3 kováři, 1 holič, 5 tesařů, 9 zedníků a 25 kameníků.
Při sčítání lidu v roce 2011 se 109 ze 155 obyvatel hlásilo k české národnosti. Jednou byla zastoupena slovenská národnost. V roce 2019 zde žilo 142 obyvatel z toho 77 mužů a 65 žen. Průměrný věk občanů byl 43,5 let.
Náboženství Bezděkov farně patřil ke Starému Rožmitálu k místnímu kostelu Povýšení svatého Kříže. Na návsi je kaplička z roku 1844. V roce 1921 zde žilo 244 obyvatel z nichž se 243 hlásilo k římskokatolické církvi a pouze jeden byl bez vyznání. Při sčítání lidu z roku 2011 se v obci ze 155 obyvatel hlásilo k víře 25 obyvatel. Nejvíce se jich hlásilo k římskokatolické církvi (21).
Obecní správa náhled|Kravín
Časti obce Bezděkov pod Třemšínem (k. ú. Bezděkov pod Třemšínem)
K obci patří také samota Pohodnice.
Územněsprávní začlenění Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo: 1850 země česká, kraj Plzeň, politický i soudní okres Březnice, obec Pňovicehttps://cisleithanien.webnode.cz/spravni-dejiny-predlitavska-1850-1918/ Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918 1855 země česká, kraj Písek, soudní okres Březnice, obec Pňovice