náhled|vpravo|250px|Vnější Západní Karpaty, Středomoravské Karpaty vyznačeny červeným polem
Středomoravské Karpaty jsou nízké pohoří nacházející se na střední až jižní Moravě. Mají pahorkatinný až vrchovinný ráz. Jejich rozloha je 1877 km², střední výška 282 m n. m. a střední sklon 4°33'. Nejvyšším vrcholem je Brdo 586,7 m n. m. v Chřibech. Leží na pomezí Jihomoravského a Zlínského kraje s okrajovým přesahem do kraje Olomouckého. Na západě s nimi sousedí Dyjskosvratecký úval, na jihu a jihovýchodě Dolnomoravský úval, na východě Vizovická vrchovina, na severu Hornomoravský úval a na severozápadě Vyškovská brána.
Geomorfologie Geomorfologická oblast Středomoravské Karpaty je součástí geomorfologické subprovincie Vnější Západní Karpaty, která je částí geomorfologické provincie Západních Karpat. Dělí se na čtyři geomorfologické celky: Chřiby Kyjovská pahorkatina Litenčická pahorkatina Ždánický les
Geologie Podloží oblasti tvoří především paleogenní horniny ždánické jednotky vnější skupiny příkrovů a račanské jednotky magurské skupiny příkrovů. Jako nadloží se uplatňují neogenní flyše a větrné sedimenty.
Těžba nerostných surovin
Těžba lignitu V minulosti, v letech 1824 až do 90. let 20. století, se v Kyjovské pahorkatině, kde se nachází kyjovská sloj jihomoravské lignitové pánve, těžil lignit. Sloj je 15 km dlouhá a 4 km široká, její mocnost je 3–6 m. V některých částech byl lignit vytěžen malodoly již na konci 19. stol.Honěk, J. a kol.: Uhelné sloje v jihomoravském lignitovém revíruActa Montanistica Slavica, ročník 14 (2009), číslo 1, str. 43 - 53
Důl Julius u Šardic byl otevřen roku 1911, začátkem 40. let 20. století byla roční produkce 55 000 tun lignitu, v roce 1960 byl přejmenován na důl 9. května. Do června roku 1978, kdy byl uzavřen, se v něm vytěžilo celkem 3 689 200 tun lignitu.Krátký pohled na dobývání lignitu na šardicku,
Důl Dukla u Šardic byl otevřen roku 1965, 9. června roku 1970 zde po průtrži mračen došlo k zaplavení dolu, což si vyžádalo 34 obětí. Důl byl uzavřen v 21. prosince roku 1992 při roční průměrnou produkci 550 000 – 600 000 tun lignitu.Průval vod na dole Dukla v Šardicích 9. června 1970
Těžba ropy Z oblasti středomoravských Karpat pochází lehká, parafinická ropa. V roce 1973 bylo otevřeno ložisko ropy u Ždánic (maximum těžby v roce 1980 5641 tun). Od roku 1978 se těží u Koryčan. Do roku 2006 bylo vytěženo tun ropy.Čuřík, J.: Problematika těžby přírodních uhlovodíků z ložisek krystalinického fundamentu JV svahů Českého masívu Jan Čuřík, Moravské naftové doly, 2006 V roce 1986 bylo objeveno u Dambořic jedno z největších ložisek v ČR. Jeho denní těžba představuje 55 % produkce v ČR (v roce 2007 vytěženo tun)."Sekanina Z.: Historie a současnost těžby ropy na jižní Moravě bakalářská práce, Universita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie, Olomouc 2009, 78 str. Další ložiska jsou u Uhřic, Kostelan nebo Bučovic.
Těžba stavebních surovin V kamenolomu Žlutava se od 2. poloviny 19. století s přestávkami dosud (rok 2026) těží křemitovápenitý pískovec. Od září roku 1997 ho těží firma Kamenolom Žlutava s.r.o.Kamenolom Žlutava s.r.o.
Hydrologie Hlavní toky, které pramení ve Středomoravských Karpatech, jsou Litava, Kyjovka, Trkmanka a Kotojedka. Celé území patří do povodí Moravy, přímo nebo přes její přítoky (Hanou a zejména Dyji).
Klima a vegetační stupně Středomoravské Karpaty klimatologicky patří k teplé oblasti, pouze nejvyšší části náleží do mírně teplé oblasti.
Oblast leží v 1. – 3. vegetačním stupniVegetační stupně střední Evropy
Zemědělství a lesnictví V jižní části Středomoravských Karpat se daří vinohradnictví a sadařství teplomilných druhů jako jsou meruňky a broskvoně, lze zde nalézt i oskeruše. Lesy se vyskytují na méně úrodných a hůře obdělávatelných půdách. Větší lesní komplexy pokrývají především vrchy členitějších pahorkatin a vrchovin. Vyskytují se zde lesostepní a stepní společenstva, teplomilná společenstva panonských a karpatských dubohabřin, ve vyšších oblastech také společenstva bučin.
Ochrana přírody V budoucnosti se uvažuje o vyhlášení CHKO Středomoravské Karpaty, který by zahrnoval Přírodní park Ždánický les a Chřiby. Přírodní parky Ve Středomoravských Karpatech se nacházejí dva přírodní parky: Přírodní park Chřiby Přírodní park Ždánický les
Chráněná území soustavy Natura 2000 V oblasti byla vyhlášena jedna evropsky významná lokalita Evropsky významná lokalita Chřiby
Maloplošná zvláště chráněná území K ochraně přírody slouží 83 maloplošných zvláště chráněných území. Celkem jsou zde 2 národní přírodní rezervace (NPR), 4 národní přírodní památky (NPP), 23 přírodních rezervací (PR) a 54 přírodních památek (PP). V Chřibech leží: 6 PR a 17 PP; v Kyjovské pahorkatině: 1 NPP, 4 PR a 12 PP; v Litenčické pahorkatině: 2 NPR, 2 NPP, 5 PR a 12 PP a ve Ždánickém lese: 1 NPP, 8 PR a 13 PP.
Chřiby PR Holý kopec PR Moravanské lúky PR Ocásek PR Smutný žleb PR Stará hráz PR Záskalí PP Barborka PP Bašnov PP Bralová PP Břestecká skála PP Budačina PP Hříštěk PP Kamenec PP Kazatelna PP Komínky PP Kozel PP Máchova dolina PP Makovica PP Maršava PP Nazaret PP Obora PP Salašské pěnovce PP Včelín
Kyjovská pahorkatina NPP Na Adamcích PR Hovoranské louky PR Louky pod Kumstátem PR Sovince PR Špidláky PP Bílý kopec u Čejče PP Bohuslavické stráně PP Hošťálka PP Ježovský lom PP Koukolky PP Letiště Milotice PP Losky PP Medlovický lom PP Nivky za Větřákem PP Výchoz PP Zápověď u Karlína PP Zimarky
Litenčická pahorkatina NPR Strabišov-Oulehla NPR Větrníky NPP Křéby NPP Malhotky PR Hašky PR Podsedky PR Ve žlebcách PR Vitčický les PR Zouvalka PP Čupy PP Drážov PP Hřebenatkový útes PP Kuče PP Mrazový klín PP Nad Medlovickým potokem PP Návdavky u Němčan PP Pahorek PP Přehon PP Roviny PP Roznitál PP Stepní stráň u Komořan
Ždánický les NPP Kukle PR Mušenice PR Nosperk PR Rašovický zlom - Chobot PR Šévy PR U Vrby PR Velký Kuntínov PR Visengrunty PR Zázmoníky PP Baračka PP Hochberk PR Hrádek PP Hrubá louka PP Jalový dvůr PP Jesličky PP Kamenný vrch u Kurdějova PP Lipiny PP Ochozy PP Polámanky PP Přední kopaniny PP Roviny PP Žlíbek
Reference
Literatura Geografický místopisný slovník, Academia, Praha 1993. .
Externí odkazy
Moravské Karpaty - Středomoravské Karpaty CENIA - Česká informační agentura životního prostředí AOPK ČR - Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky
Kategorie:Pohoří v Česku Kategorie:Geografie Zlínského kraje Kategorie:Geografie okresu Kroměříž Kategorie:Geografie Jihomoravského kraje Kategorie:Geografie okresu Vyškov Kategorie:Geografie okresu Břeclav Kategorie:Geografie okresu Hodonín Kategorie:Vnější Západní Karpaty Kategorie:Geomorfologické oblasti v Česku Kategorie:Pohoří v Západních Karpatech