Třebenice (dříve Střebenice, , Trebenicze, Tržebenitz, Střebenitz, Strzebenitz, Trebnitz) jsou obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Nachází se jedenáct kilometrů jihovýchodně od Třebíče. K obci jsou přidruženy dvě osady – Plešice a Chroustov. Celkový počet obyvatel je . Obec je od roku 1998 plynofikovaná a s veřejným vodovodem. Obec je členem mikroregionů Hrotovicko a Horácko, dále je členem energoregionu 2020, svazku obcí TKO, svazku VaK Třebíč a energetického sdružení obcí Jižní Moravy. Obcí prochází silnice druhé třídy II/351.
Nadmořská výška zástavby obce Třebenice a obou obcí přidružených se pohybuje od 430 do 495 metrů. Konkrétně Třebenice 475–495, Plešice 450–460, Chroustov 430–440 metrů.
Geografie Ze západu na východ přes území obce prochází silnice II/351 z Třebíče k Hrotovicím, podél západní hranice území obce vede ze severu k jihu silnice II/401 z Číměře do Dolních Vilémovic. Ze zastavěného území obce vychází východně silnice do částí obce Plešice a Chroustov a do Stropešína. Z Plešic i Chroustova pak vedou silnice jižně. Nad Dalešickou přehradou prochází užitková lesní silnice. Přes území obce prochází cyklostezka 5107 a červená a zelená turistická stezka.
Jižní část území obce je využívána zemědělsky, zalesněná část je severní nad Dalešickou přehradou a na svazích řeky Jihlavy, zalesněná je také oblast u Chroustova. Na severním okraji zastavěného území obce se nachází areál zemědělského družstva.
Na západním okraji území obce pramení Číměřský potok, ten pak tvoří západní hranici území obce a vlévá se pak do vodní nádrže Dalešice, na západním okraji území obce pramení i Noserský potok, ten pak absorbuje i vody nepojmenovaného potoka a následně ústí do Číměřského potoka téměř u jeho ústí do přehrady. Do Dalešické přehrady pak ústí i několik dalších nepojmenovaných potoků. Severně od zastavěného území obce pramení Plešický potok, protéká přes rybník Brodka a následně přes nepojmenovaný rybník a pak se do něj se pak vlévá nepojmenovaný potok, tvoří Plešický vodopád a nedaleko hradu Holoubek ústí do vodní nádrže Dalešice. Jižně od Chroustova pramení potok Svodnice, ten pak tvoří malou nádrž v Chroustově a následně také ústí do Dalešické přehrady. Na východním okraji území obce pramení Blýskavý potok a následně pak ústí do přehrady. Na jižní hranici území obce pramení potok Olešná, ten pak teče dál na východ a asi po 25 kilometrech ústí u Tulešic do Rokytné. Severní hranici území tvoří řeka Jihlava, resp. vodní nádrž Dalešice či Dalešická přehrada, ta tvoří hluboké údolí na severním okraji území obce.
Nadmořská výška území obce se pohybuje mezi 375 a 525 metry, nejvyšší bod se nachází na jihozápadním okraji území obce, nejnižší bod se nachází u hladiny vodní nádrže dalešice. Na západním okraji území obce se nachází kopec Kozí hlava (492 metrů), nedaleko se nachází i nepojmenovaný kopec s kótou 514 metrů, těsně za jižní hranicí území obce se nachází Valečský kopec (530 metrů), východně od Plešic se nachází kopec Na Vartě (471 metrů). Nad přehradou se nachází i množství skal nebo skalních útvarů, jsou to např. Kozí hlavy, skála Na černých vírech, skála Žabák ve vodách přehrady a mnohé další.
Zastavěné území obce se nachází na jižním okraji území obce, asi 1 km východně od zastavěného území obce se nachází část obce Plešice a o další kilometr dále na východ se nachází část obce Chroustov.
Na západním okraje území obce se nachází památné stromy Lípy, při silnici II/351 se nachází památný strom Lípa u Třebenic a dále i památné stromy Lípy u Třebenic. U Kozích hlav se nachází památné stromy Buky u Třebenic. Na svazích řeky Jihlavy se nachází přírodní rezervace Staré duby. Severně od Plešic se nachází tvrziště Plešice a zřícenina hradu Holoubek.Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 21. 9. 2025
Historie V letech 1368 až 1547 v obci stála tvrz.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1406, kdy Přech z Kojetic poslal k soudu Hovorku, že mu pobral desátky, které získal v Třebenicích. Již dříve však byl zmíněn Chroustov, který v roce 1385 byl prodán Ráčkovi ze Zbraslavi, Plešice pak byly zmíněny již roku 1131, kdy patřila Znojmu. Třebenice patřily k hradu Holoubku, v roce 1440 však byl hrad z nařízení velkomeziříčského sněmu zbořen a obsazen loupežníky a poničen kolem roku 1447.
V tu dobu Valeč patřila od roku 1437 Mikulášovi a Vaňkovi z Náramče, ti pak prodali roku 1447 Benešovi z Vlašimi, ale ten obratem prodal valečské panství Hanušovi z Mírova a Rájce. V roce 1480 pak Ráječtí z Mírova prodali Valeč, Vilémovice a další statky Janovi z Kunštátu. Posléze Valeč zastavil Janovi Španovi z Barnštajnu, ale musel pak obratem panství navrátit zpět do rukou pánů z Kunštátu. V roce 1552 zakoupil valečské panství i s Třebenicemi Jan z Pernštejna, v roce 1531 pak prodal panství Smilovi z Doubravice, roku 1558 pak zakoupil Valeč, Vilémovice, Chroustov a Plešice Jiřík Čela z Čechovic, v roce 1567 pak zakoupil tento majetek Bartoloměj Vanecký z Jemničky.
V roce 1630 se stal majitelem valečského panství Jiří z Náchoda, pak Bedřich z Vlašimi a následně v roce 1639 znovu Jiří z Náchoda. V roce 1667 zakoupil Valeč Grissl z Grisslau, pak roku 1675 František Schneider von Schneidau a roku 1685 Leopold Odkolek. V roce 1713 zakoupil Valeč Jan Pachta z Rájova a pak v roce 1725 zakoupili panství Forgáčovi, ti je prodali roku 1785 Joachimu Hessovi a ten pak roku 1850 prodal panství Jiřímu Sinovi, který zakoupil i dalešické panství a valecké panství.
Třebenice (samotná ves) však od dávna patřily do panství dalešického, to v roce 1546 získal Karel ze Žerotína, do té doby patřily dalešickému klášteru, v roce 1553 získal zástavu nad Dalešicemi Burian z Doubravice, posléze patřily Jindřichovi Kralickému z Kralic, pak Sedlničtí z Choltic a od roku 1613 páni z Náchoda. Toho roku je zakoupil i s dalšími vesnicemi Jiří z Náchoda, v roce 1650 je zakoupil Hynek Jiří z Hodic. Posléze je zakoupil Leopold Odkolek, který spojil v roce 1685 dalešické a valecké panství.
V roce 1888 byla postavena školní budova, roku 1912 byla postavená nová dvojtřídní školní budova.
Do roku 1849 patřily Třebenice do dalešického panství, od roku 1850 patřily do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1942 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1867 patřily Třebenice pod Valeč a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna pod Dalešice, následně se obec osamostatnila.
Obyvatelstvo
Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 11. května 2006.
Politika Volby do Poslanecké sněmovny +Volby do PSP ČR v obci Třebenice 1. 2. 3. účast 2002 ČSSD (35,39 %) KSČM (23,86 %) Koalice KDU-ČSL, US-DEU (18,1 %) 73,49 % ( z ) 2006 ČSSD (43,67 %) KDU-ČSL (15,51 %) KSČM (14,69 %) 70,2 % ( z ) 2010 ČSSD (27,23 %) KSČM (15,62 %) ODS (13,39 %) 64,66 % ( z ) 2013 ČSSD (22,58 %) KSČM (19,81 %) ANO 2011 (18,43 %) 61,93 % ( z ) 2017 ANO (35,45 %) KSČM (12,27 %) Piráti (10,45 %) 59,46 % ( z ) 2021 SPOLU (31,38 %) ANO (29,28 %) SPD (13,38 %) 65,84 % ( z ) 2025 ANO (44,61 %) SPOLU (18,46 %) SPD (13,07 %) 71,54 % ( z )
Volby do krajského zastupitelstva +Volby do krajského zastupitelstva v obci Třebenice 1. 2. 3. účast 2000 SNK (37,39 %) 4KOALICE (22,76 %) KSČM (13,82 %) 38,16 % ( z ) 2004 KSČM (25 %) KDU-ČSL (21,42 %) ODS (21,42 %) 32,66 % ( z ) 2008 ČSSD (46,58 %) KSČM (14,9 %) ODS (11,18 %) 46,15 % ( z ) 2012 ČSSD (41,66 %) KSČM (22,22 %) KDU-ČSL (11,11 %) 33,9 % ( z ) 2016 ANO 2011 (21,21 %) ČSSD (17,42 %) KSČM (12,87 %) 35,75 % ( z ) 2020 KDU-ČSL (20,86 %) ANO (20,86 %) STAN+SNK ED (15,65 %) 31,86 % ( z ) 2024 ANO (40,6 %) KDU-ČSL (13,53 %) STAN+SNK ED (10,52 %) 36,59 % ( z )
Prezidentské volby V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Jan Fischer (66 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (41 hlasů) a třetí místo obsadil Miloš Zeman (40 hlasů). Volební účast byla 64,31 %, tj. 227 ze 353 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (137 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (84 hlasů). Volební účast byla 63,74 %, tj. 225 ze 353 oprávněných voličů.
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (118 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (50 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (33 hlasů). Volební účast byla 64,05 %, tj. 237 ze 370 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (169 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (86 hlasů). Volební účast byla 68,36 %, tj. 255 ze 373 oprávněných voličů.
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (94 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (58 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (36 hlasů). Volební účast byla 67,13 %, tj. 241 ze 359 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (132 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (124 hlasů). Volební účast byla 71,31 %, tj. 256 ze 359 oprávněných voličů.
Odkazy Reference
Reference sekce politika
Související články Římskokatolická farnost Valeč u Hrotovic
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Třebíč Kategorie:Mikroregion Hrotovicko Kategorie:Mikroregion Horácko Kategorie:Obce v okrese Třebíč Kategorie:Sídla v Jevišovické pahorkatině