Kaunas (dříve česky Kovno, Kowno, německy Kauen) je město ve střední Litvě ležící na soutoku hlavních litevských řek Neris a Němen (Nemunas). Město má přibližně 300 tisíc obyvatel a je tak druhým největším městem Litvy. Je také hlavním městem stejnojmenného kraje. U města se nachází Kaunaská přehrada (největší v zemi).
Název Název je litevského původu a pravděpodobně je odvozen od osobního jména.
Historické cizojazyčné podoby názvu jsou vesměs odvozeny jen od základu Kaun-, neboť koncové -as je pouze litevskou koncovkou nominativu. Po druhé světové válce se ve většině jazyků prosadil tvar Kaunas jako základ, výjimkou jsou např. sousední jazyky (polština, lotyština), které si udržují své zažité formy Kowno, Kauņa.
Historie Kaunas byl založen patrně počátkem 11. století, první dochovaná písemná zmínka o něm pochází z roku 1361. Roku 1362 bylo město spáleno, byl zbořen i jeho hrad. Záhy však došlo k jeho obnově a v roce 1408 získalo opět městská práva. Roku 1440 se stal Kaunas členem hanzy. Město se postupně stalo obchodním centrem, ale jeho rozvoji uškodilo několikanásobné poničení ze strany Švédů, Rusů a později i napoleonské armády. Další rozvoj města nastal až ve druhé polovině 19. století, kdy se město stalo jednou z ruských hraničních pevností. Během první světové války bylo město přibližně po dobu tří let obsazeno německou armádou.
Když roku 1919 vznikla samostatná Litevská republika, stal se Kaunas jejím (oficiálně prozatímním) hlavním městem, neboť historická metropole Vilnius (kde na rozdíl od Kaunasu žil značný podíl Poláků a poměrně málo Litevců) byla předmětem litevsko-polského sporu a nakonec zůstala obsazena Polskem. V meziválečném období byla v Kaunasu postavena řada reprezentativních modernistických budov (od září 2023 zapsána na seznam světového dědictví UNESCO pod názvem "Modernistický Kaunas – architektura optimismu 1919–1939").
V důsledku paktu Ribbentrop–Molotov a následného sovětského nátlaku na Litvu byl v roce 1940 Kaunas, stejně jako celá Litva, obsazen Rudou armádou. V letech 1941 až 1944 byl Kaunas okupován vojsky třetí říše, v roce 1944 jej získal opět Sovětský svaz.
V důsledku paktu Ribbentrop–Molotov v roce 1940 město obsadila Rudá armáda. Následovaly deportace, převážně litevských vzdělaných a majetných občanů, do vnitrozemí SSSR. V červnu 1941 vpochodoval do města německý Wehrmacht a jako okupační síla zůstal ve městěaž do léta 1944. Bezprostředně po invazi Wehrmachtu litevští nacionalisté, povzbuzováni nebo tolerováni německými úřady, prováděli masové vraždy Židů v ulicích (Kaunaský pogrom). Židovské obyvatelstvo bylo brzy nahnáno do nově vytvořeného ghetta Slobodka (koncentrační tábor Kauna) na druhé straně řeky Neris (dnes: okres Vilijampole) a postupně zavražděno ve třech blízkých pevnostech (památník ve Fort IX) nebo deportováno do jiných koncentračních táborů. Později se ve městě nacházel zajatecký tábor č. 296 pro německé válečné zajatce z druhé světové války. Těžce nemocní byli léčeni v zajatecké nemocnici č. 1245.Erich Maschke (Hrsg.): Zur Geschichte der deutschen Kriegsgefangenen des Zweiten Weltkrieges. Verlag Ernst und Werner Gieseking, Bielefeld 1962–1977. Od roku 1940 – přerušeného německou okupací – až do znovuzískání nezávislosti Litvy v roce 1990 patřil Kaunas Litevské sovětské socialistické republice, jejímž hlavním městem byl opět Vilnius.
Po rozpadu Sovětského svazu se stal Kaunas opět součástí samostatné Litvy, kde je po Vilniusu druhým nejvýznamnějším kulturním a hospodářským střediskem.
Sport FK Kauno Žalgiris fotbalový klub; FC Stumbras fotbalový klub; BC Žalgiris basketbalový klub;
Památky náhled|Radnice v Kaunasu Pozůstatky hradu Kaunas (13.–14. století) Katedrála sv. Petra a Pavla, gotická z 15. století, trojlodní bazilika kostel sv. Jiří Jezuitský kostel Barokní klášterní areál ve čtvrti Pažaislis Radnice (16. století) Palác Massalskáho Perkunův dům (16. století) Palác Godlewského kostel sv. Gertrudy Synagoga (1871) Mešita, v nynější podobě z roku 1934, za sovětské éry zrušena a používána k profánním účelům, po navrácení věřícím koncem 80. let 20. století a rekonstrukci slavnostně otevřena v roce 1991 Kostel sv. archanděla Michaela – původně pravoslavný z roku 1893 v neobyzantském slohu, za meziválečné Litvy posádkový katolický kostel, za sovětské éry galerie, po roce 1991 katolický farní kostel.
Obyvatelé podle národnosti náhled|Radniční náměstí, v pozadí katedrála sv. Petra a Pavla náhled|Místní trolejbus Solaris Trollino 12 náhled|Perkunův dům v Kaunasu v roce 2001: Litevci 93,0 % Rusové 4,1 % Ukrajinci 1,2 % Poláci 0,3 % ostatní 2,4 %
v roce 1939: Litevci 60 % Židé 20 % Poláci 10 % ostatní 5 %
v roce 1919: Poláci 45 % Židé 30 % Litevci 18 % Rusové 1,5 % ostatní 1 %
Osobnosti
Valdas Adamkus (nar. 1926), litevský prezident Moše Arens (1925–2019), izraelský ministr obrany Aharon Barak (nar. 1936), v letech 1995 až 2006 předseda Nejvyššího soudu Izraele Lydia Rabinowitschová-Kempnerová (1871–1935), bakterioložka a lékařka Herzl Rosenblum (1903–1991), izraelský novinář, politik
Partnerská města Město Znak Stát Brno 30px Los Angeles 30px Spojené státy americké Vratislav 30px Białystok 30px Brescia 20px Charkov 30px Emilia-Romagna20px Ferrara 30px Grenoble 30px Královec 30px (22px Kaliningradská oblast) Cava de' Tirreni 20px Lazio 30px Linec 30px Linköping 30px Odense 30px Rende 30px San Martín 20px Petrohrad 30px Sia-men 20px Štětín 30px Tampere 30px Tartu 30px Växjö 30px
Doprava a spojení Městem prochází Dálnice A1.
Odkazy
Reference
Související články Kaunaský masakr kaunaský pogrom Soutok řek Nemunas a Neris
Externí odkazy
Kategorie:Města v Litvě Kategorie:Hanza Kategorie:Bývalá hlavní města Kategorie:Sídla v Kaunaském kraji Kategorie:Okres Kaunas Kategorie:Světové dědictví (Litva) Kategorie:Univerzitní města v Litvě Kategorie:Evropská hlavní města kultury