Jako lidožravá zvířata jsou označována ta, která cíleně útočí na lidi a požírají jejich maso. Nepatří sem zvířata, která lidské maso pozřela příležitostně, zaútočila na člověka kvůli nedostatku jiné potravy nebo ho zkonzumovala po jeho zabití v sebeobraně. Nicméně všechny tyto tři případy (zejména poslední dva) mohou dále vést k vytvoření návyku a následkem toho mohou i podpořit rozvoj lidožravého chování. Mezi lidožrouty se nepočítají mrchožrouti.

Lidé mohou být napadeni a zabiti mnoha živočichy, ale jen ti, kteří je pravidelně loví a konzumují, jsou skutečnými lidožrouty. Nejčastěji se jimi stávají tygři, lvi, levharti a krokodýli. Některé další druhy zvířat mohou výjimečně zařadit lidi do svého jídelníčku. Jedná se především o různé druhy medvědů, jaguáry, pumy, vlky, hyeny skvrnité, kojoty prérijní, psy dingo, větší škrtiče (zejména krajtu mřížkovanou, krajtu písmenkovou a anakondu velkou), varany komodské a žraloky.

Vnímání lidožravých zvířat Útoky na lidi kvůli potravě vedly k démonizaci dotyčných predátorů. Obavy z možného útoku podpořily sportovní lov tygrů, leopardů a lvů a vyhlazování či vyhánění dravých zvířat z území, která jsou v blízkosti lidských sídel. Strach z útoků na lidi inspiroval folklór, pověry, legendy a příběhy, které dravá zvířata charakterizují jako zlo.

Příčiny K výskytu lidožravého zvířete ve volné přírodě dochází velmi vzácně a to pouze za zvláštních okolností. Přirozeným chováním většiny zvířat včetně velkých predátorů je preventivní opatrnost před lidmi a vyhýbání se vzájemným kontaktům, což je dáno dlouhodobou zkušeností ze vzájemného soužití. Přesto mohou nastat okolnosti, které útok spustí. Zvířata napadají lidi, když je vnímají jako ohrožení své existence, svých mláďat nebo svého teritoria, ale obvykle se při tom potravou nestávají. Zvíře se může stát lidožravým, pokud nemá přístup ke své přirozené kořisti, buď kvůli jejímu nedostatku nebo kvůli svému hendikepu, a začne napadat lidi, když zjistí, že jde o dostupný zdroj potravy. U mnoha lidožroutů byla pozorována poškození chrupu nebo drápů, případně zhoršená pohyblivost zaviněná buď stářím nebo nějakým zraněním. Neozbrojení lidé jsou poměrně snadnou kořistí, kterou lze přemoct i přes nějaký vlastní hendikep. Nejde ovšem o pravidlo a lidožrouty se mohou stát i zvířata zcela zdravá. Mláďata, která byla krmená lidským masem, se nemusí nutně sama stát lidožrouty. Zatímco mláďata se budou živit poskytovanou potravou, tak pozdější nezávislost zpravidla přiměje zvíře vrátit se ke své přirozené potravě.

Kočkovité šelmy

Tygři Záznamy ukazují, že tygry bylo usmrceno daleko více lidí než kteroukoliv jinou kočkovitou šelmou. V Indii zabíjeli tygři na počátku 20. století každoročně až 1 000 lidí, přičemž jenom bengálská tygřice z Čampávatu jich usmrtila 436. V mangrovovém lese Sundarbans bylo letech 1969-1971 tygry zabito 129 lidí. Na rozdíl od levhartů a lvů tygři zřídkakdy přepadávají lidské obydlí. Většina obětí se nacházela v tygřím teritoriu, když k útoku došlo. Navíc k nim dochází většinou během denních hodin. Sundarbans je nyní domovem pro přibližně 600 bengálských tygrů, kteří kdysi pravidelně zabíjeli 50 až 60 lidí ročně (v současnosti jsou to asi 3 oběti ročně). Nejpravděpodobnější teorie tento fenomén vysvětluje zvýšenou slaností vodních toků v oblasti, jež tygrům, kteří potřebují pít sladkou vodu, způsobuje chronické zdravotní potíže a činí je extrémně agresivními. Další teorie spojuje jejich krvežíznivost po lidech s konzumací lidských mrtvol vyplavených po velkých povodních zapříčiněných silnými monzunovými dešti, které jsou pro tuto oblast typické.

Lvi

Lidožraví lvi útočí na lidi i přímo ve vesnicích, mnohdy bez ohledu na denní dobu, což ovšem také znamená, že jdou snadněji zlikvidovat než tygři. Stávají se lidožrouty ze stejných důvodů jako tygři: kvůli hladovění, stáří, hendikepu nebo nemoci, ačkoliv stejně jako u tygrů byli někteří lidožraví jedinci zcela zdraví. 256x256bod|náhled|Vycpaní lidožrouti od řeky Tsavo, dvojice lvů, která v roce 1898 zabila desítky Indů pracujících na stavbě železnice v Keni.K nejznámějšímu případu lidožravých lvů došlo v roce 1898 na území Britské východní Afriky, dnešní Keni. Při budování mostu pro nově zřízenou železnici přes řeku Tsavo dělníky terorizovali dva velcí samci lvů bez hřívy. Tvrdí se, že zabili a pozřeli nejméně několik desítek, případně až 135 dospělých mužů. Celý železniční projekt musel být pozastaven kvůli obavám z dalších útoků. Nakonec byli oba dva lvi vystopováni a zastřeleni hlavním inženýrem projektu.

Studie lidožravých lvů ukazují, že lidi loví jako doplněk ke stravě, nikoli kvůli přežití. V červenci 2018 jihoafrický zpravodajský web uvedl, že tři pytláci byli roztrháni a sežráni lvy v přírodní rezervaci v provincii Východní Kapsko v Jihoafrické republice.

Levharti Levhartů s lidožravou tendencí je velmi malé procento, ale i přesto jsou nepopiratelně hrozbou. Například tzv. panarský lidožrout zabil v Indii začátkem 20. století asi 400 lidí. Britský spisovatel a ochránce přírody Jim Corbett v jedné ze svých prací uvedl, že oproti tygrům, kteří se stávají lidožrouty zejména kvůli nějakému svému hendikepu, u levhartů k tomu běžně dochází po ochutnání lidských ostatků. V Asii leopardi útočí téměř výhradně v noci a bylo hlášeno, že často vylamují dveře a odtrhují doškové střechy, aby se dostali k lidem. V Africe dochází k útokům relativně méně často. Asi k nejdrastičtějšímu řádění levharta na tomto kontinentu došlo koncem 19. století v Somálsku, kdy jeden lidožrout zabil asi 100 lidí. Za drtivou většinu incidentů mohou levhartí samci, útoky samic jsou velmi vzácné. Napadenými bývají především ženy a děti.

Pumy V případě těchto šelem k útokům na lidi dochází jen velmi vzácné, přestože dosahují délky až 290 cm a hmotnosti i kolem 80 kg. Pro pumy není člověk typickou kořistí, na kterou jsou v mládí naučeni. Pokud se puma pouze nebrání (neútočí-li z pudu sebezáchovy v případě, že je lovena a zahnána do kouta) zaútočí obyčejně jen nemocný či vyhladovělý jedinec (tzn. v důsledku aberantního chování), nebo mladý nezkušený jedinec hledající si nové území a pohybující se v ne příliš známém prostředí, který si, patrně též pod vlivem stresu a hladu, člověka může splést s obvyklou kořistí (důkazem toho je fakt, že útočí způsobem podobným tomu, když loví potravu). Zaznamená-li ale člověka zdravá dospělá puma, obvykle se dá na útěk. K útokům na člověka dochází zejména v Severní Americe, kde přišla o velkou část svého území a je nucena dělit se o biotop s lidmi, jejichž populace neustále roste a v důsledku urbanizace zabírají čím dál více životního prostoru. V poslední době vzrůstá i populace pum, tudíž množství případů může mírně stoupat. K incidentům nejčastěji dochází koncem jara až léta, kdy subadultní (mladé) pumy opouštějí své matky a hledají si nové území. Napadají zejména děti nebo dospělé menšího vzrůstu. Jelikož se útoků dopouští převážně mladí nebo zesláblí jedinci, ve výsledku tedy méně zkušené nebo drobnější pumy, často se dospělý člověk dokáže i ubránit, vyplašit agresivní pumu údery (pěstmi, holí, deštníkem, hozeným kamenem apod.) nebo ji dokonce zabít. Existují však i případy bezúhonných střetnutí, ve kterých puma pouze hrozí, ale nezaútočí, a to třeba ani samice, která bránila svá koťata. Je však důležité, aby se člověk, ocitne-li se v takové situaci, zachoval správně a šelmu svým jednáním nevydráždil (např. útěkem).University of California - Santa Cruz. Mountain lions fear humans, fleeing when they hear our voices, new study reveals: Fearful encounters reduce feeding time, driving up predation on deer in human-dominated landscapes. ScienceDaily [online]. 2017-06-20 [cit. 2021-11-23]. Dostupné online. (anglicky)Safety in Cougar Country. wildcatconservation.org [online]. International Society for Endangered Cats (ISEC) Canada [cit. 2021-11-23]. Dostupné online. (anglicky)MADER, T. R. Mountain Lion fact sheet. www.aws.vcn.com [online]. Abundant Wildlife Society of North America, 1995 [cit. 2021-11-23]. Dostupné v archivupořízeném z originálu dne 2016-01-19. (anglicky)BEIER, Paul (1991). Cougar attacks on humans in United States and Canada. Wildlife Society Bulletin. Northern Arizon University. Dostupné z archívu. (anglicky)ČTK. Muže v Utahu šest minut pronásledovala puma americká. Ekolist.cz [online]. [cit. 2021-11-23]. Dostupné online. (česky)

Jaguáři Útoky jaguárů na lidi jsou velmi neobvyklé, dochází k nim v mnohem menší míře než u tygrů, lvů a levhartů. V minulosti byly nejspíše častější, a to alespoň v době po příchodu španělských conquistadorů do Ameriky. Riziko pro lidi by pravděpodobně vzrostlo, kdyby se snížilo množství kapybar, které jsou pro jaguára primární stravou.

Psovití

Vlci Četnost, jakou vlci zabijí lidi, je nízká. Ve většině z mála případů, kdy dojde k útokům, jsou oběťmi děti. Faktorem přispívajícím k útokům je návyk na lidskou populaci, kvůli čemuž vlci přestávají mít z lidí strach a stávají se méně plachými, podobně jako městští kojoti. K útoku může dojít, když lidé záměrně povzbuzují vlky, aby se k nim přiblížili, obvykle nabízením potravy, nebo neúmyslně tím, že je nezastrašují. To potvrzují záznamy, které prokazují, že vlci v chráněných oblastech jsou k lidem méně obezřetní než vlci v oblastech, kde jsou aktivně loveni.

Dingo S pouhými dvěma potvrzenými úmrtími v Austrálii jsou útoky psem dingo na člověka raritou. Podobně jako vlci, psy dingo většinou útočí na malé děti. Pes dingo je jinak vůči lidem přirozeně plachý a vyhýbá se jim. Nejznámějším zaznamenaným útokem psa dingo je pohřešování devítitýdenní Azarie Chamberlainové. Oba její rodiče při výslechu uvedli, že zahlédli dinga, jak Azarii vytáhl z jejich stanu, když byla s rodinou na výletě k Uluru. V roce 2019 otec zabránil dingovi odtáhnout jeho 14měsíční dítě.

Psi domácí Přestože psi mají většinu z charakteristik typických pro lidožravá zvířata, lidožravými nebývají. Častěji lidi mohou být smečkami toulavých psů pokousáni, ale málokdy sežráni. Smečky toulavých psů se často vyskytují v zemích bývalého SSSR a v některých částech jižní Asie, jako je Indie. K útokům na lidi, které měly za následek smrt, došlo, ale za mnohými z nich stálo lidské pochybení.

Kojoti Drtivá většina útoků kojotů na lidi byla neúspěšná. K dnešnímu dni, kromě dvou fatálních případů, všechny známé oběti přežily díky aktivní obraně, útěku nebo příchodem záchrany, a pouze v jednou z případů byla oběť částečně sežrána.

Hyenovití Přestože se hyeny příležitostně živí lidskými mrtvolami, tak obecně jsou vůči lidem velmi ostražité, a to je činí méně nebezpečnými než odvážnější kočkovité šelmy. Nicméně jak hyena skvrnitá, tak menší hyena žíhaná jsou silní predátoři, kteří jsou schopni zabít dospělého člověka, a je známo, že na lidi zaútočí, pokud je nedostatek potravy. Stejně jako většina predátorů mají hyeny sklon směřovat útoky na slabší jedince, i přesto, že oba druhy mohou příležitostně napadnout i dospělého muže v plné síle. Hyena skvrnitá je nebezpečnější, jelikož je větší, dravější a agresivnější než hyena žíhaná.

Medvědovití