Hymna Polska je píseň Mazurek Dąbrowskiego (česky Dąbrowského mazurka), známá též jako Jeszcze Polska nie zginęła (). Hymna byla schválena polským Sejmem 26. února 1927.

Autor hudby je neznámý a její text napsal Józef Wybicki v roce 1797 v Itálii a byla přijata polskými Legiemi Jana Henryka Dąbrowského, které doufaly, že budou moci bojovat za obnovu nezávislosti Polska po jeho rozdělení. Melodie byla chytlavá a text byl ze solidarity k Polákům přeložen do 17 jazyků, jako je němčina, francouzština, angličtina, ruština, maďarština, chorvatština a slovenština. Během revoluce v roce 1848 se Mazurek Dąbrowského zpíval na ulicích Vídně, Berlína i Prahy. Její hudební část je převzata do písně Hej, Slované, resp. Hej, Slováci – hymny Slovenského štátu v době druhé světové války, nebo po roce 1945 jako hymna Jugoslávie.

Jiné hymnické písně Polsko má a mělo kromě oficiální hymny v této roli také několik tradičních písní (v letech 1918 až 1927 užívaných i při oficiálních příležitostech): Bogurodzica (Bohorodička): nejstarší polská náboženská píseň, autorství často mylně připisováno sv. Vojtěchovi, Boże, coś Polskę: "Bože, co jsi Polsko po dlouhá století obklopoval leskem síly a slávy…", Rota (Maria Konopnicka: Přísaha: „Neodvrhneme zemi, odkud náš rod…“) a .

Verze Text hymny má dvě verze, obě jsou v Polsku obecně známé: původní a zkrácenou, oficiální. Zkrácená je „uhlazená“ především obsahem. Vynechává zejména zmínku původní písně o nepřátelských národech: Niemiec, (Prušák, Rakušák), Moskal (tj. Rusák). Tato zmínka o Rusech byla v zemi obsazené v roce 1945 vítěznou Rudou armádou nepřijatelná.

Nezkrácená podoba se zpívá naopak pro zdůraznění vzdoru a odhodlání k samostatnosti, typicky v disentu a podzemních organizacích a zvláště v době válečného stavu po vojenském puči v roce 1981.

Text {| border="0" cellpadding="10" ! valign="top"|Česky ! valign="top"|Polsky ! valign="top"|Pův. znění z rukopisu J. Wybického |- | valign="top"|Ještě Polsko nezhynulo, dokud my žijeme. Co nám cizí přesila vzala, šavlí si vezmeme zpět

Vpřed, vpřed, Dąbrowski, z italské země do Polska. Pod tvým vedením se spojíme s národem. | valign="top"|Jeszcze Polska nie zginęła Kiedy my żyjemy, Co nam obca przemoc wzięła,Szablą odbierzemy.Marsz, marsz, Dąbrowski,Z ziemi włoskiej do PolskiZa twoim przewodem,Złączym się z narodem.| valign="top"|Jeszcze Polska nie umarła,kiedy my żyjemy.Co nam obca moc wydarła,szablą odbijemy.Marsz, marsz, Dąbrowskido Polski z ziemi włoskiza Twoim przewodemzłączem się z narodem.|- | valign="top"|Přejdeme Vislu, přejdeme Vartu, Poláky budeme. Příklad dal nám Bonaparte, jak zvítězit máme.

Vpřed, vpřed, Dąbrowski, …

Jak Czarniecki do Poznaně po švédském záboru, aby zachránil vlast, vrátil se přes moře.

Vpřed, vpřed, Dąbrowski, … | valign="top"|Przejdziem Wisłę, przejdziem Wartę,Będziem Polakami,Dał nam przykład Bonaparte,Jak zwyciężać mamy.Marsz, marsz, Dąbrowski …Jak Czarniecki do Poznania,Po szwedzkim zaborze,Dla ojczyzny ratowania,Wrócim się przez morze. Marsz, marsz, Dąbrowski …| valign="top"|Jak Czarnecki do Poznaniawracał się przez morzedla ojczyzny ratowaniapo szwedzkim rozbiorze.Marsz, marsz, Dąbrowski …Przejdziem Wisłę przejdziem Wartębędziem Polakamidał nam przykład Bonapartejak zwyciężać mamy.Marsz, marsz, Dąbrowski …|- | valign="top"|Už tam otec ke své Barče uplakaný mluví: „Jenom poslyš, prý že naši do bubnů tam bijí.“

Vpřed, vpřed, Dąbrowski, … | valign="top"|Już tam ojciec do swej Basi,Mówi zapłakany -Słuchaj jeno, pono nasiBiją w tarabany.Marsz, marsz, Dąbrowski …| valign="top"|Niemiec, Moskal nie osiędzie,gdy jąwszy pałasza,hasłem wszystkich zgoda będziei ojczyzna nasza.Marsz, marsz, Dąbrowski …Już tam ojciec do swej Basimówi zapłakany:słuchaj jeno, pono nasibiją w tarabany.Marsz, marsz, Dąbrowski…Na to wszystkich jedne głosy:Dosyć tej niewolimamy Racławickie Kosy,Kościuszkę, Bóg pozwoli.|}

Hudební zápis

Výpůjčka u jiných národů Na základě této písně napsal Slovák Samo Tomášik v roce 1834 s takřka identickou melodií píseň se zcela novým českým textem Hej, Slováci (nejprve v češtině), která se na Všeslovanském sjezdu v Praze v roce 1848 stala všeslovanskou hymnou jako Hej, Slované a byla přeložena do řady slovanských jazyků. Po roce 1945 byla přijata jako hymna Jugoslávie. Za 2. světové války sloužila také jako hymna Slovenska a lužickosrbská verze Hišće Serbstwo njezhubjene'' byla národní hymnou do 1. světové války.

Odkazy Literatura

Související články Polská vlajka Státní znak Polska Dějiny Polska

Externí odkazy

Stránky prezidenta Polské republiky , včetně souboru mp3 Článek o historii písně Hej, Slované! (mirror na Web Archive)

Hymna Polsko Hymna Kategorie:Písně v polštině