Václav Palivec (11. srpna 1882, Zbiroh – 14. prosince 1964, Praha) byl český mecenáš, přítel Karla Čapka a švagr Heleny Čapkové.
Život
Mládí a hospodářský růst Václav Palivec se narodil vrchnímu kočímu u Colloredo-Mansfeldů Josefu Palivcovi a manželce Marii, rozené Muchové (vzdálené příbuzné Alfonse MuchyMarie Muchová pocházela dle matričního záznamu z Babic na Moravě - pravděpodobně u Třebíče; Alfons Mucha se narodil v Ivančicích.). Podle matričního záznamu žila rodina "v konírnách pod zámkem". Václav byl nejstarší z devíti sourozenců (dvě sestry mu zemřely na spálu v roce 1885).Matrika zemřelých, Zbiroh - zámek 03, 1800-1895, snímek 76 (úmrtí sester Palivcových) Nejznámější ze sourozenců Palivcových byl básník Josef Palivec.
Václav Palivec vystudoval obchodní školu v Praze. Zaměstnání získal u Colloredo-Mansfelda na Dobříši, který mu svěřil správu pily v Kařízku. Během následujících let řídil většinu knížecích pil, rybníků a pivovarů.Viz např. týdeník Žďár, 3.7.1915, s.1 Za I. světové války byl vrchní správce průmyslových závodů knížete Colloredo-Mansfelda v Dobříši, které přivedl k velkému rozkvětu, a byl označován za vynikajícího znalce pivovarnictví a dřevařského oboru. Ještě mu nebylo celých třicet let a stal se generálním ředitelem Středočeské dřevařské společnosti v Praze.
Po první světové válce se stal generálním ředitelem Dobříšských železáren se sídlem ve Staré Huti.Ve Staré Huti stojí dům (Strž), který Václav Palivec věnoval k užívání Karlu Čapkovi. V roce 1920 se stal členem správní rady Středočeské banky v Příbrami.Národní listy, 29.12.1920, s.5 Za velké kalamity ve 20. letech, kdy lesy byly napadeny mniškou, podařilo se mu výhodně prodat dřevo do Francie a získat tím značné finanční prostředky. Jeho majetek rychle rostl – např. v roce 1924 zakoupil dům v Praze III. za 500 000 KčNárodní listy, 1.7.1924, s.3, Změna držebnosti a v roce 1931 prodal tentýž dům a 1 080 000 Kč.Národní politika, 5.4.1931, s.3, Změna držebnosti
Zámek Osov V roce 1930 koupil od Schwarzenbergů osovské panství. Jednalo se o zámek Osov, cukrovar, lesní revíry a řadu dalších nemovitostí.Obec Osov:Václav Palivec Jak dokládají dobové fotografie, navštěvovali zámek ve třicátých letech významní intelektuálové a přední herci, jako Karel Čapek, Olga Scheinpflugová, Ferdinand Peroutka, Eduard Bass, sochař Karel Dvořák s chotí Leopoldou Dostálovou, Hugo Haas či Adina Mandlová nebo Jiřina Štěpničková.
Na osovském zámku a v parku vznikly některé scény filmu Uličnice (1936, režisér Vladimír Slavínský, hlavní role Věra Ferbasová)Filmová místa.cz: Uličnice
Václav Palivec nebyl pouze mecenáš oblíbených intelektuálů, ale část svého bohatství věnoval i na charitu.Např. Národní listy, 28.4.1937, s.4 (večerní vyd.), Na fond senátora Jos. Vraného V osovské kronice se uvádí, že v roce věnoval na chudé obci Osovu 6.000 K. Financoval též opravy místního kostela.
Rodinný život Václav Palivec se neoženil a byl bezdětný. V Osově s ním žily dvě neteře, dcery sestry Emy.
"Čapkova" Strž náhled|Václav Palivec (vlevo), Olga Scheinpflugová a JUDr. Karel Scheinpflug na pohřbu Karla Čapka (1938) Při příležitosti sňatku Karla Čapka a Olgy Scheinpflugové (26. 8. 1935) jim Václav Palivec věnoval k doživotnímu užívání dům ve Staré Huti u Dobříše – Strž (dnešní Památník Karla Čapka). Přátelství s rodinami Čapků a Scheinpflugů dokazuje to, že vedl Olgu Scheinpflugovou, spolu s jejím bratrem JUDr. Karlem Scheinpflugem, při pohřbu Karla Čapka.
Okupace a závěr života Za Protektorátu byl Václav Palivec zbaven zámku i velkostatku v Osově. V zámku mu byl přidělen byt, ve kterém mohl i nadále bydlet. V roce 1941 se stal čestným občanem Zbiroha,Český deník, 14.9.1941, s.6 (dostupné online v NK ČR) v roce 1942 mu tentýž titul udělila obec Osov.
Po roce 1948 neemigroval, i když k tomu měl možnost; byl přestěhován do budovy bez elektřiny. Dojížděla k němu a s domácností mu pomáhala sestra Ema Valentová. V roce 1964 odjel do Prahy ke své neteři, dceři sestry Emy, u které krátce na to zemřel.
Zajímavost Rudé právo představilo v roce 1953 Václava Palivce jako zlého kapitalistu, který v roce 1926, po půl roce stávky musel ustoupit dělníkům ze Staré Huti; po dalším půlroce ale dal železárny zavřít.Rudé právo, 13.4.1953, s.2 Dvě jara ve Staré Huti
Železárny ve Staré Huti byly skutečně ze dne na den 26. 8. 1926 uzavřeny. Rudé právo již nezmínilo, že v roce 1930 Václav Palivec zahájil ve Staré Huti výrobu cihel z odpadků hutní strusky a že v té době v obci též zahájila výrobu slévárna barevných kovů firmy Svojitka.
Odkazy
Poznámky
Reference
Související články Josef Palivec Helena Čapková Olga Scheinpflugová Karel Čapek Památník Karla Čapka Osov
Externí odkazy
Kategorie:Čeští podnikatelé Kategorie:Mecenáši Kategorie:Čestní občané města Zbiroh Kategorie:Narození v roce 1882 Kategorie:Narození 11. srpna Kategorie:Narození ve Zbirohu Kategorie:Úmrtí v roce 1964 Kategorie:Úmrtí 14. prosince Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži