František Hejl (16. března 1920 Kněževísko – 11. ledna 2016 BrnoČeský časopis historický 1/2016 uvádí datum úmrtí 12. ledna 2016.) byl český historik a účastník odboje za druhé světové války.

Život Byl synem kamnáře Jana Hejla (??–1953) a jeho manželky Františky, rozené Konopáčové (??–1965). Obecnou a měšťanskou školu vychodil v Letovicích, maturoval v roce 1940 na gymnáziu v Boskovicích. Po maturitě pracoval jako úředník. V roce 1943 byl totálně nasazen, nejprve ve Vídni, poté ve Štraburku a nakonec ve slovenské Dubnici nad Váhom.Encyklopedie dějin města Brna: František Hejl

Na Slovensku se zapojil do partyzánského hnutí a aktivně se zúčastnil Slovenského národního povstání.

Po druhé světové válce vystudoval v letech 1945–1948 obory historie a anglistika na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně,V letech 1960–1990 Univerzita Jana Evangelisty Purkyně. po ukončení studií se na univerzitě věnoval historii jako pedagog. Tamtéž získal v roce 1953 titul PhDr. a v roce 1962 titul CSc. v oboru historické vědy. Mimořádným profesorem se stal v roce 1968, řádným profesorem v oboru slovanské dějiny feudalismu v roce 1979. V letech 1960–1966 a 1973–1980 byl prorektorem univerzity.

V bádání pokračoval i po odchodu do důchodu.

Rodinný život Dne 4. června 1949 se oženil s Alenou Hejlovou (* 1924). Manželé Hejlovi měli dvě dcery.

Dílo V počátcích se zabýval dějinami Polska, později i Ukrajiny a Ruska. Ve svých pracích se věnoval také fenoménu Velké Moravy a osvobozeneckému hnutí za druhé světové války.

Knižní vydání Revoluční rok 1848 (historická skizza k příležitosti výstavy "100 let českého národního života" v Kroměříži 1948, spoluautor František Jordán; Kroměříž, Ústř. výst. výbor, 1948´) Horní Slezsko v 17. století (Brno, vlast. n., 1952) Dějiny Sovětského svazu a československo-sovětských vztahů v dokumentech (Díl 1, Od nejstarších dob do konce 18. století, uspořádali, úv. a pozn. opatřili Dimitr Krandžalov, František Hejl a Jaroslav Vávra; Praha, NPL, 1963) Ročenka University J.E. Purkyně v Brně na rok 1964 (Red. a předmluva František Hejl; Brno, Blok, 1965) Družba pěti bratrských universit: Kyjev - Krakov - Debrecín - Bratislava - Brno (sborník, red. František Hejl; SPN, 1966) Otázky studia a výuky dějin národů střední a jihovýchodní Evropy (materiály z konference, pořádané v Brně 28.-29. 11. 1967, uspoř. Fr. Hejl a J. Kolejka; Brno, s.n., 1968) Ročenka Brněnské university 1964–1968 (Uspoř. František Hejl; Brno, Univerzita J.E. Purkyně, 1969) Otázky dějin střední a východní Evropy (sborník uspořádal František Hejl; Brno, Univerzita J.E. Purkyně, 1971–1975) Úkoly historiografie střední, východní a jihovýchodní Evropy v období socialistické integrace (sborník referátů a příspěvků z 2. mezinárodní konference Univ. J.E. Purkyně, Brno, 6.-8. prosince 1971; sest. a k vyd. připr. Fr. Hejl, R. Fišer a kol.; Brno, Univerzita J. E. Purkyně, 1973) Význam studia dějin SSSR, KSSS, dějin vzniku a rozvoje světové socialistické soustavy a světa po r. 1945 ve výuce dějepisu na filosofických a pedagogických fakultách československých vysokých škol (sborník referátů z konference Filosof. fakulty Univ. J. E. Purkyně v Brně, 1974; sest. a k vyd. připr. Fr. Hejl a R. Fišer; Brno, Univerzita J.E. Purkyně, 1974) Československo-sovětské vztahy jako faktor mezinárodní politiky 1917–1970 (materiály československo-sovětského sympozia, Praha 16.-18.10.1973, pořádaného ČSAV; sestavil, redigoval a úvod napsal František Hejl Hejl; Praha, Academia, 1975) Československá slavistika v letech 1918–1939 (red. František Hejl, předml. V. Šťastný, úvod M. Kudělka; Praha, Academia, 1977) Ročenka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně 1968–1975 (Uspoř. František Hejl, předml.: F. Hejl, Jaroslav Kudrna, Vladimír Rypáček; Brno, nákl. vl., 1977) Vznik a rozvoj společenství socialistických zemí (sborník materiálů ze VI. zasedání Komise historiků SSSR a ČSSR v Minsku 23.-26. září 1975, k vydání připravili Josef Poulík, František Hejl a Václav Peša; Praha, Academia, 1977) Kapitoly z dějin polské historiografie. Díl 1, Od počátků dějepisné tradice do osvícenství : 10.-18. století (Brno, Univerzita J.E. Purkyně, 1982) Horní Věstonice, společenské a kulturní proměny jihomoravské vesnice (autor Václav Frolec a kol., předmluva František Hejl; V Brně, Univerzita J. E. Purkyně, 1984) Struktura feudální společnosti na území Československa a Polska do přelomu 15. a 16. století (Sborník, sestavili Ján Čierny, František Hejl, Antonín Verbík; Praha, Ústav československých a světových dějin ČSAV, 1984) Zvláštní akce 17. listopad a její průběh v Brně (autoři František Nedbálek, František Hejl; Brno, Archiv města Brna, Muzejní a vlastivědná společnost, Měst. výbor SPB, 1985) Struktura společnosti na území Československa a Polska v 19. století do roku 1918, 26. zasedání Komise historiků ČSSR-PLR Brno 16.-18. 9. 1986'' (sborník referátů; Praha, Ústav československých a světových dějin ČSAV, 1988)

Veřejná ocenění Za svou odbojovou i odbornou činnost obdržel řadu ocenění: Pamětní medaile III. stupně Československé obce legionářské (2013) Pamětní medaile Ministerstva obrany Slovenské republiky Cena Jihomoravského kraje (2013) Pamětní medaile k 60. výročí ukončení 2. světové války 1945–2005 (2005), Jubilejní medaile k 60. výročí vítězství ve Velké vlastenecké válce 1941–1945, Zlatá medaile Františka Palackého ČSAV (1980) Stříbrná medaile za zásluhy o rozvoj Jihomoravského kraje Stříbrná medaile UJEP (1977) Medaile J. Dimitrovova (1972), Pamětní medaile k 20. výročí Slovenského národního povstání (1964) Řád SNP II. třídy, Státní vyznamenání Za vynikající práci (1960, Československá medaile Za chrabrost (1946)

Byl členem KSČ, resp. KSČM.

Odkazy

Poznámky

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Čeští slavisté Kategorie:Čeští historikové Kategorie:Členové KSČ Kategorie:Členové KSČM Kategorie:Absolventi Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Kategorie:Narození v roce 1920 Kategorie:Narození 16. března Kategorie:Úmrtí v roce 2016 Kategorie:Úmrtí 11. ledna Kategorie:Muži Kategorie:Narození v Kněževísku Kategorie:Nositelé Ceny Jihomoravského kraje Kategorie:Čeští profesoři Kategorie:Historikové 20. století Kategorie:Historikové 21. století