North American A-27 (NA-69) byl americký jednomotorový dvoumístný lehký bojový letoun odvozený od cvičného stroje se zatahovacím podvozkem North American BC-1A.
Vznik V roce 1940 objednala vláda Thajska deset kusů lehké dvoumístné bojové verze s výkonnější pohonnou jednotkou, kulometnou výzbrojí a se závěsníky pro pumy. Společnost North American Aviation z Inglewoodu vyrobila deset exemplářů s tovární šifrou NA-69, které úzce navazovaly na BC-1A a prototyp NA-11 pro Royal Canadian Air Force. US Planes Info: AT-6 varitations
Odlišná byla zejména hvězdicová devítiválcová pohonná jednotka Wright R-1820-F52 Cyclone o vzletovém výkonu 654 kW s třílistou stavitelnou vrtulí. Před čelním štítkem kabiny nahoře na trupu kryly výstupky závěry dvou synchronizovaných kulometů Colt-Browning ráže 7,62 mm, po jednom dalším bylo ve vnějších částech obou polovin křídla. Pátá zbraň téže ráže, tentokrát pohyblivá, se mohla instalovat na závěs v zadním prostoru osádky. Pod trupem a křídlem pak byly pumové závěsníky s celkovou únosností 180 kg. Letoun byl standardně vybaven dvojím řízením a mohl sloužit jako cvičný. Pro bojové akce bylo možné sejmout zasklení zadního prostoru kabiny.
Nasazení Během prosince 1940 výrobce odeslal desítku NA-69 v bednách lodí do Thajska. Během plavby však State Department export zakázal a loď s nákladem musela zakotvit ve filipínské Manile. Zde byly bedny vyloženy a předány místním stíhacím jednotkám United States Army Air Corps. Mechanici letouny sestavili a piloti zalétali. Zbrojíři pak stroje, přeznačené mezitím na A-27 (sériová čísla 41-18890 až 41-18899), vyzbrojili trupovými kulomety. Tyto zbraně totiž North American do draků neinstaloval, protože vývoz munice a zbraní podléhal jiným pravidlům a kulomety tak byly do Thajska dodávány odděleně.
Následně pak A-27 sloužily u stíhacích perutí USAAC/USAAF č. 3, 20, 21 a 34 vybavených typy Seversky P-35 a Curtiss P-40 Warhawk k udržovacím letům na základnách Nichols Field a Clark Field. Zde je 7. prosince 1941 zastihl japonský útok na ostrovy.
Plně vyzbrojený pár A-27 převzala ještě 2. pozorovací peruť USAAF pro průzkumné a podpůrné akce. Všechny A-27 brzy podlehly japonské přesile, poslední dobojovaly na letišti Clark Field.
Uživatelé
United States Army Air Corps United States Army Air Forces
Specifikace Údaje dle Miroslav Balous, North American A-27 (NA-69), Letectví+Kosmonautika, 2004, str. 33, č.2 a American Attack Aircraft Since 1926 Technické údaje Osádka: 2 (pilot a pozorovatel/střelec) Rozpětí: 12,80 m (42 stop) Délka: 8,85 m (29 stop) Výška: 3,75 m Nosná plocha: 24,00 m² (258 čtverečních stop) Hmotnost prázdného letounu: 2200 kg (4 250 lb) Vzletová hmotnost: 3080 kg (6 006 lb) Pohonná jednotka: 1 × hvězdicový motor Wright R-1820 Výkon pohonné jednotky: 585 kW (785 hp) Výkony Maximální rychlost u země: 405 km/h (250 mph) Cestovní rychlost: 355 km/h (220 mph) Dolet s nákladem pum: 925 km (575 mil) Maximální dolet: 1287,5 km (800 mil) Dostup: 7800 m (28 000 stop)
Výzbroj 2 × synchronizovaný kulomet Browning ráže 7,62 mm v trupu 1 × pohyblivý kulomet Browning ráže 7,62 mm 4 × letecká puma o hmotnosti 100 lb na závěsnících pod křídly
Odkazy Reference
Literatura
Související články North American T-6 Texan
Externí odkazy
North American A-27
Kategorie:Americká útočná letadla A-27