Lanová dráha Horní Hanychov – Ještěd je kyvadlová dvoukabinová visutá lanová dráha. Je v provozu od roku 1933, od roku 1975 v rekonstruované podobě. V současnosti jde o jedinou lanovku provozovanou Českými drahami, v jejich jízdním řádu je vedena jako trať č. 900 (dříve 902, předtím 075). Slouží jak k dopravě turistů, tak i k zásobování horského hotelu Ještěd.

Dne 31. října 2021 došlo k nehodě lanové dráhy, pád jedné z kabin nepřežil jeden člověk. Od té doby je dráha mimo provoz.

Stanice Liberec-Horní Hanychov (600 m n. m., též udáváno 595 m n. m.) Ještěd (1000 m n. m., též udáváno 995 m n. m.)

První záměr V roce 1924 předložil Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory, vlastník tehdejšího hotelu na vrcholu, záměr vybudování lanovky, který zpracoval Ing. Roman Wienberger, zástupce firmy Adolf Bleichert a spol. z Lipska.Kabinová lanovka Liberec – Ještěd, lanove-drahy.cz Od tohoto návrhu bylo upuštěno a celou akcí byly pověřeny Československé státní dráhy.

Lanovka z roku 1933 náhled|Stará lanovka (léto 1961) Ve třicátých letech Československé státní dráhy získaly pozemky pod tratí a v místech budoucích stanic a zadaly stavbu chrudimské firmě František Wiesner (po znárodnění Transporta). Ta zahájila stavbu 15. června 1932 a již 27. června 1933 byla lanovka zprovozněna. Po lanovce na Černou horu, která dnes již v původní podobě a v původním místě neexistuje, byla tato lanovka historicky druhou českou visutou lanovkou. 1. června 1943 převzala lanovku od železničního dopravce správa liberecké pouliční dráhy, v roce 1945 byla převedena pod Československé státní dráhy.Historie tramvají v Liberci , Jan Hoidekr, 27. 3. 2007, podle: L. Kysela, G. Jäkl: Liberecké tramvaje V letech 1953 a 1962 byla vyměněna nosná lana.

Jednu ze dvou kabin původní lanovky z roku 1933 získalo v roce 2012 Severočeské muzeum v Liberci, po vyřazení byla využívána postupně jako bufet, stavební buňka, kůlna a včelín. Muzeum plánuje její renovaci podle dochovaných plánů, případně renovaci pouze jedné poloviny kabiny, zatímco ta druhá by zůstala v nálezovém stavu. Od roku 2023 měla být neopravená součástí nově připravované expozice o ještědské lanovce v Technickém muzeu Liberec.

Technické parametry Šikmá délka trati: 1183 m Vodorovná délka trati: 1115 m Výškový rozdíl: 400 m Podpěry: dvojice nýtovaných sloupů o výšce 20 a 26 m Průměr nosného lana: 45 mm, napínací závaží v dolní stanici Průměr tažného a přítažného lana: 22 mm lanovka měla dvě tažná a dvě přítažná lana, ale žádnou nouzovou brzdu, resp. v případě prasknutí jednoho z tažných lan se napínací kotouče vychýlily a vypnuly koncový spínač, což se stalo roku 1944 Vozidla: dvojice pevně uchycených kabin v protilehlých polohách o kapacitě 33 osob Pohon v horní stanici, výkon 100 kW Maximální rychlost: 5 m/s Doba jízdy: 5 minut Kapacita: 330 osob za hodinu.

Incidenty V roce 1944 prasklo jedno tažné lano, k nějakému zranění však došlo až při evakuaci osob z kabin. V 50. letech 20. století došlo k nějaké drobné nehodě, pravděpodobně nedobrzdění v koncové stanici, kvůli které musely být obě kabiny vyměněny.Tažné lano lanovky na Ještěd se přetrhlo už v roce 1944, zjistil badatel, iDnes.cz, 21. 7. 2023, ČTK, iDnes.cz

Lanovka z roku 1975 náhled|Horní Hanychov, dolní stanice náhled|Ještěd, horní stanice V roce 1971 již byla původní technologie opotřebovaná a bylo rozhodnuto o celkové přestavbě lanovky. Přestavba, která byla opět zadána firmě Transporta, proběhla v letech 1971–1975 a během ní byla lanovka prodloužena na šikmou délku 1188 metrů s převýšením 402 metrů. Lanovka v nové podobě byla otevřena 31. prosince 1975. Dvojice podpěr byla nahrazena podpěrou jedinou o výšce 30 metrů, byla zdvojnásobena rychlost i výkon hlavního pohonu. Tři kabiny (dvě provozní a jednu záložní) vyrobila společnost Navika Praha. V letech 1983 a 1985 byla vyměněna nosná lana. Od roku 1993 dráhu vlastní a provozují České dráhy. Jako jediná lanovka ČD nebyla privatizována nebo předána obci.

Oproti dosavadní lanovce, která měla přítažná a tažná lana zdvojená, zůstalo po rekonstrukci v letech 1971–1974 již jen po jednom tažném a přítažném laně. Lanovka nově dostala čelisťovou brzdu se třemi různými prvky aktivace, z nichž dva byly automatické. Z dokumentů se zdá, že oba automatické způsoby ovládání později byly z neznámých důvodů z lanovky odstraněny, z toho jeden pravděpodobně už mezi lety 1975 a 1984.

Ročně lanovka přepravila průměrně kolem 250 tisíc cestujících. Jednoduché plné jízdné pro jednu osobu směrem nahoru bylo v roce 2016 99 Kč, zpáteční 149 Kč. U dolní stanice lanové dráhy bylo k dispozici parkoviště pro osobní automobily a autobusy.

V roce 2023 odkoupilo od Českých drah kabinu č. 1 Severočeské muzeum v Liberci, které ji poskytlo do nově připravované expozice o ještědské lanovce v Technickém muzeu Liberec. Třetí kabinu, rovněž označenou č. 1, zakoupilo roku 2024 Národní technické muzeum a umístilo ji do svého veřejně přístupného železničního depozitáře v Chomutově.

Pád kabiny v říjnu 2021 Dne 31. října 2021 v 13.37 hod. došlo k pádu kabiny č. 2, jež na pravidelném spoji směřovala z vrcholu do spodní stanice. Kabina spadla z výšky asi 30 metrů poblíž podpěry; v době jízdy v ní byl pouze průvodčí, který nehodu nepřežil. Kabina č. 1, ve které cestovalo kromě průvodčího 13 cestujících směrem nahoru, sjela při této mimořádné události po nosném laně blíže k dolní stanici a uvízla ve výšce asi 15 metrů nad zemí; nikdo nebyl zraněn, lidé však utrpěli psychický šok a evakuovali je hasiči. Ředitel provozu osobní dopravy Českých drah ještě tentýž den uvedl, že při nehodě došlo k prasknutí tažného lana, což následující den potvrdila Drážní inspekce. Od této nehody není lanová dráha v provozu.

V říjnu 2023 generální inspektor Drážní inspekce Jan Kučera při přípravě podcastu pro web Zdopravy.cz uvedl, že nehoda již je vyšetřena, ale policie si z důvodu trestněprávních úkonů vyžádala nejen to, aby závěrečná zpráva zatím nebyla zveřejněna, ale poprvé v historii Drážní inspekce i to, aby zúčastněným stranám ani nebyla zaslána k projednání, aby neunikly důležité informace. Generální inspektor potvrdil, že prasklo lano a nebyla tam automatická záchranná brzda. Zjištění inspekce však jdou dál a generální inspektor si myslí, že bude velmi zajímavé, až se to veřejnost dozví. Regionální mluvčí policie v předposledním říjnovém týdnu 2023 řekl, že policejní vyšetřování se blíží k závěru. Policie vyšetřuje podezření z obecného ohrožení z nedbalosti, nikoho konkrétního dosud neobvinila.Ondřej Kubala: Pád lanovky na Ještěd je vyšetřený, zprávu zatím nemůžeme zveřejnit, říká generální inspektor Kučera, Zdopravy.cz, 26. 10. 2023 30. října 2023 královéhradecké krajské ředitelství Policie ČR publikovalo zprávu, že policie ukončila prověřování a zahájila trestní stíhání čtyř fyzických a jedné právnické osoby pro přečin obecného ohrožení z nedbalosti, kterého se měly dopustit tím, že lanovka byla provozována vědomě v rozporu s předpisy a technickou dokumentací. Web Zdopravy.cz se dopátral, že onou právnickou osobou jsou České dráhy a.s. České dráhy a.s. proti stíhání podaly stížnost a reagovaly, že s názorem vyšetřujících orgánů nesouhlasí a že lanovka měla všechna nezbytná povolení a revize.Jan Šindelář: Pád lanovky na Ještěd: Policie zahájila trestní stíhání Českých drah a čtyř fyzických osob, Zdopravy.cz, 30. 10. 2023

V neděli 31. října 2024 vydala Drážní inspekce 121stránkovou závěrečnou zprávu o výsledcích šetření mimořádné události.Závěrečná zpráva o výsledcích šetření mimořádné události, Drážní inspekce, 31. 10. 2024

Bezprostřední příčinou nehody bylo přetržení tažného lana. Podle zprávy významným prvkem přispívajícím k procesu poškození byla zjištěná výrazná koroze jednotlivých drátů tažného lana pocházejícího z roku 2016, která vedla k oslabení jejich průřezu. Toto poškození posudek z VUT Brno vysvětluje tím, že při pravidelných odstávkách kabina č. 2 setrvávala v dolní stanici a vlivem srážek či kondenzace vzdušné vlhkosti docházelo k vyššímu stékání vody do postižené části lana. Podle provedeného rozboru lze navíc předpokládat, že namísto mazání lan novým olejem byl používán „vyjetý“ motorový olej. Provozní předpis byl v rozporu se závaznými pokyny výrobce pro obsluhu a údržbu zařízení; osoby provádějící údržbu tak neměly k dispozici jednoznačné technologické postupy, jejichž důsledným dodržováním by musely v rámci svých povinností odhalit zásadní nedostatky lanové dráhy, které vylučovaly její způsobilost k provozu.

Z vyšetřování vyplynulo, že lanovka posledních zhruba 30 let neměla mít povolení k provozu, protože v rozporu se schválenou technickou dokumentací byla provozována bez prvků zajišťujících automatickou aktivaci vozové brzdy. V rámci vyšetřování jeden ze strojníků lanovky vypověděl, že automatická vozová brzda byla v minulosti demontována po dohodě s Transportou Chrudim jako výrobcem kabiny. DI usoudila, že se tak stalo mezi lety 1987 a 1991. Revizní technik při kontrolách opakovaně konstatoval, že lanovka je bez závad, i když nemá automatickou brzdu. Rukojeť brzdy byla podle výpovědí umístěna tak, že někteří zaměstnanci při své výšce by na ni dosáhli jen výskokemJan Sůra: „V kabině nastala panika.“ Inspekce ukázala detaily pádu lanovky na Ještěd, neměla vůbec jezdit, Zdopravy.cz, 8. 11. 2024

Za společnost Easy Control Morava prováděl technickou prohlídku stejný revizní technik, který pracoval při revizích také pro České dráhy. Stejná situace byla i u revizí za firmu VVS – česko-moravské výtahy. Inspekce upozornila, že takový postup, kdy kontroluje stejný člověk, je v rozporu se zákonem. Kontroly lanovky od roku 1981 prováděli stále dva stejní technici. Vyšetřování rovněž ukázalo, že Drážní úřad u revizí či prohlídek a zkoušek neprovádí státní dozory. Revizní techniky nikdo nekontroloval, navíc byli ve střetu zájmů. Poslední revize na Ještědu proběhla na předmětné lanové dráze i revizním technikem v zácviku. Drážní úřad nedostatečně vykonával dozor nad oprávněnými osobami provádějícími revize, prohlídky a zkoušky určeného technického zařízení, a tím nezjistil, že oprávněné osoby vykazovaly dlouhodobě zjevné nedostatky ve své činnosti, které podstatným způsobem ovlivňovaly ověřování technické způsobilosti a bezpečnost provozu určeného technického zařízení.

Součástí závěrečné zprávy je 6 bezpečnostních doporučení Drážnímu úřadu: zajistit upřesnění technologických postupů ve vnitřních předpisech provozovatelů zajistit u provozovatelů lanových drah plnění požadavků na evidenci údržby a kontrol (mj. provedením mimořádné kontroly) zajistit, aby záznamy z měření odezvy pohonů lanových drah na řídicí signály byly povinnou přílohou technické prohlídky a zkoušky a veškeré úpravy softwaru řídicích systémů byly evidovány a archivovány namátkově provádět kontrolní činnost mj. během provádění revizí nebo prohlídek a zkoušek určených technických zařízení lanových drah; za tímto účelem zajistit, aby termíny těchto činností musely být předem ohlášeny zajistit kompetence a nestrannost právnických osob pověřených k provádění technických prohlídek a zkoušek určených technických zařízení lanových drah zajistit kompetence a nestrannost fyzických osob oprávněných k provádění prohlídek a zkoušek určených technických zařízení lanových drah, a jedno doporučení Ministerstvu dopravy (zasadit se o změny právních předpisů navrhované Drážním úřadem v souvislosti s realizací jemu určených bezpečnostních doporučení).

V červenci 2026 informoval server Seznam Zprávy, že společnost České dráhy a další tři fyzické osoby byly v souvislosti s pádem lanovky obžalovány kvůli podezření z obecného ohrožení z nedbalosti.

Trať Šikmá délka trati: 1188 m Vodorovná délka trati: 1115 m Převýšení: 401,7 m, též udáváno 400 m Sklon trati: průměrný 36 %, maximální 55,78 % Počet podpěr: 1 truhlíková konstrukce o výšce 30 metrů Maximální výška kabiny nad terénem: 30 metrů Délka nosného lana: 1400 m pro každou větev