Libuše (vysílačka)

Libuše byla rádiová vysílací stanice použitá během druhé světové války československým odbojem. V první polovině roku 1942 s ní převážně na Pardubicku operovala skupina Silver A.

Historie

Do Protektorátu Čechy a Morava zařízení ze Spojeného království dopravil 29. prosince 1941 letoun, jenž spolu s ní přepravoval také příslušníky parašutistických skupin Anthropoid, Silver A a Silver B. O vysílačku se starali členové skupiny Silver A, předně její radista Jiří Potůček. První radiové spojení provedl 15. ledna 1942 ze svého úkrytu v kamenolomu Hluboká u Ležáků. Potůček vysílal z podkroví objektu strojovny, který však byl malý, takže zde musel během vysílání ležet. Následně se z důvodu, aby se předešlo prozrazení, vysílačka stěhovala postupně do rybářské výzkumné stanice v sádkách u Lázní Bohdaneč, dále zpět do Ležáků, tentokrát však do zdejšího Švandova mlýna. 18. června 1942 Josef Schejbal, vedoucí skupiny S-21-B, požádal horníka Antonína Němečka (* 1905, Bohdašín) o pomoc s převedením radisty Potůčka s vysílačkou z Rosic nad Labem na Bohdašín. Tento převoz byl úspěšný. Dne 28. června 1942 opět horník Antonín Němeček převedl radistu Potůčka a vysílačku převezl ze školy na Bohdašíně k hospodáři Antonínu Burdychovi na Končiny.

Provoz vysílačky Libuše Stručný provoz radiostanice: 7. ledna 1942 – zvoleno stanoviště pro umístění vysílačky (lom Hluboká u Ležáků) 9. ledna 1942 – zahájení vysílání (neúspěšné) 15. ledna 1942 – zdárné spojení s Vojenskou radiovou ústřednou (VRÚ) v Londýně 30. března až 13. dubna 1942 – porucha vysílací stanice 3. června až 16. června 1942 – porucha vysílací stanice 10. června až 17. června 1942 – Libuše umístěna v ležáckém mlýně 18. června 1942 – přesun vysílačky na Bohdašín noc z 25. na 26. června 1942 – poslední odeslání depeše 27. června 1942 – gestapo vydává příkaz ke zničení vysílačky 28. června 1942 – přesun přístroje na Končiny 30. června 1942 – bez vysílačky prchá její operátor Jiří Potůček

Popis radiostanice Podle původních plánů měla být výsadková skupina vybavena dvěma stanicemi, a sice jednou přenosnou a druhou stacionární. Na přelomu měsíců října a listopadu roku 1941 ale došlo k přehodnocení dosavadních představ a výsadek do své výbavy získal kufříkovou stanici typu Mark VI C a záložní komunikační přijímač Hallicrafters Skyrider (SX-17 nebo SX-24). Když se v roce 2017 pořádala v Lázních Bohdaneč vzpomínková akce u příležitosti 75. výročí vysílání Libuše, užili konstruktéři v replice vysílačky přijímač .

Stanici Mark VI C vyvinuli britští konstruktéři na počátku druhé světové války. Vedle jednoduchého dvoustupňového vysílače obsahovala přijímač vybavený třemi elektronkami zapojenými coby zpětnovazební detektor a nízkofrekvenční zesilovač. Celá sestava se nacházela v kufru Mark III o rozměrech 43 × 27,5 × 18 centimetrů a hmotnosti 15 kilogramů. Použitý záložní přijímač Hallicrafters Skyrider měl rozměry 53,5 × 24 × 28 centimetrů a hmotnost 25 kilogramů. Ve své době patřil ke špičkovým přístrojům mezi profesionálními přijímači.

Výkon radiostanice Za dobu svého provozu od ledna do června 1942 předala vysílačka úspěšně všech celkem 1098 telegramů.

Měsíc Relace[min] Relace[hod, min] Odesláno Přijato Doba/1 telegramu[min:sek] Leden 1520 25h 20' 12 20 24:00 Únor 1234 20h 34' 65 37 12:10 Březen 1988 33h 8' 152 91 8:20 Duben 2710 45h 10' 164 100 10:20 Květen 3135 52h 15' 133 123 12:24 Červen 1351 22h 31' 32 69 13:38 Celkem 11 938 198h 58' 558 470 11:60

Odkazy Reference

Literatura

Související články Sparta (vysílačka)

Kategorie:Československý odboj během druhé světové války Kategorie:Vyhlazení Ležáků Kategorie:Vojenství v Pardubickém kraji Kategorie:Radiotechnika

Libuše (vysílačka)

Źródło i licencja