Skutečská pahorkatina je krajinná oblast (horopisná jednotka) a geomorfologický okrsek o rozloze 140,61 km² v severovýchodní části Sečské vrchoviny, součást pohoří Železných hor v regionálním členění georeliéfu (tvaru zemského povrchu) Česka. Leží z hlediska administrativně správního v okrese Chrudim náležejícím do Pardubického kraje.

Krajinná oblast o šířce v rozmezí 5–7 km ve směru severovýchod – jihozápad, například na liniích Škrovád – Licibořice, Bítovany – Nasavrky, Skuteč – Včelákov (lokalita Hůrka) a Proseč – Krouna, se táhne od severozápadu k jihovýchodu v délce kolem 24 km, od Škrovádu k Proseči na severovýchodě a od Licibořic ke Krouně na jihozápadě.

Typem georeliéfu pahorkatina v nadmořských výškách přibližně 278–550 m, tvořená na severozápad od Skutče, ve směru na Leštinku a Nasavrky, zejména vyvřelinami železnohorského plutonu (skutečsko-nasavrcký masiv). Pískovce u Lukavice náleží do české křídové pánve. Na jihovýchod od Skutče, směrem k Předhradí a k Pokřikovu, pahorkatina budovaná horninami tzv. hlinské zóny s paleozoickým souvrstvím hlinecko-rychmburským, pokračujícím k Hlinsku v Kameničské vrchovině. V oblasti vodních toků a nádrží je nivní sediment tvořený hlínou, pískem a štěrkem kvartéru.

Horopisem (orografie) se pahorkatina směrem k severu v nadmořských výškách postupně snižuje. Nejníže jsou situovány hladiny řek, Chrudimka ve Škrovádu (278 m), Ležák v Bítovanech (280 m) a Krounka v lesní lokalitě Borek pod Zhoří (350 m). Nejvyšších poloh dosahuje na jihovýchodě, podle vrstevnicové mapy kolem 550 m n. m. v části lokality „Na zadech" nad obcí Otradov.

Vrcholy výraznějších kopců v krajině se pohybují v nadmořských výškách v rozsahu 300 až 540 m, mnohé bez zeměpisného jména. Na jihozápadě pahorkatiny lze k nejvyšším vrchům zařadit Ochoz (520,3 m n. m.) u města Nasavrky s rozhledovým místem na severním svahu do Pardubického kraje.

Nejvyšší body leží u obce Krouna v lokalitě „K Pokřikovu" na vrcholech dvou pahorků, pod kterými protéká říčka Žejbro. V rámci České státní trigonometrické sítě zaměřený trigonometrický bod (č. 4 triangulačního listu 2420) na vrcholu kupy s názvem „Na hrobkách", označený žulovým terénním patníkem s nivelací 539,0 m n. m. a nad lokalitou „Potočina" bezejmenný pahorek s výškou 540 m n. m.

Geografie náhled|Krajina u Krouny; pahorky se zaoblenými vrcholy dosahují nadmořské výšky nad 500 m, uprostřed výškový bod Na hrobkách (539,0 m n. m.), náleží mezi nejvyšší ve Skutečské pahorkatině, na obzoru zalesněný hřeben Železných hor s vrcholem Čertovina (655 m n. m.)|259x259pixelů

V geografii Česka je Skutečská pahorkatina situována do nadmořských výšek 278–550 m v podhůří Železných hor, od nejnižší polohy u řeky Chrudimky ve Škrovádu (část Slatiňan) k lokalitě „Na zadech" nad obcí Otradov.

Krajinnou oblast lze přibližně vymezit obcemi (místy) po jejím obvodu (bez územních výstupků) od Anenského potoka v jeho ústí do retenční vodní nádrže s názvem „Štěpánovský rybník", severně od městského centra Skutče:

Anenský potok (podél koryta východním směrem proti jeho toku) – Malhošť (významná geologická lokalita) – Krounka (koryto řeky v lokalitě Borek) – Perálec – Zderaz – Proseč (Farský potok v lokalitě Borka) – Česká Rybná – Otradov (Rychnovský potok nad soutokem s Kamenickou vodou) – Krouna (výškový bod Na hrobkách) – Pokřikov (železniční zastávka) – Mrákotín – Včelákov (část Hůrka s lokalitou Paseky) – Miřetice (vrchol Bartošky 477,8 m) – Ctětín – Nasavrky (vrchol Ochoz 520,3 m) – Licibořice (vrchol Na Vyhlídce 452,3 m až Licibořický potok) – Škrovád (řeka Chrudimka v části Slatiňan) – Bítovany (řeka Ležák pod rybníkem Farář) – Smrček – Vrbatův Kostelec (řeka Žejbro) – Skutíčko (část Skutče) a opět Anenský potok pod Skutčí.

Skutečská pahorkatina tvoří tzv. podhůří horopisně vyšších Železných hor, je okrajovou oblastí v jejich části nazvané Sečská vrchovina. Na severovýchodě sousedí s geomorfologickými okrsky Chrudimské tabule a dále na východ Loučenské tabule, které jsou součástí geomorfologického celku Svitavská pahorkatina. V nejnižších nadmořských výškách kolem 300 m sousedí od nejsevernějšího bodu ve Škrovádu směrem k Bítovanům s Hrochotýneckou tabulí a s postupným nárůstem nadmořské výšky ke 400 m od Bítovan na Smrček, Vrbatův Kostelec a Skuteč se Štěpánovskou stupňovinou.

Mezi Vrbatovým Kostelcem a Zbožnovem je pahorkatina omezena vysokými čelními svahy kuesty Štěpánovské stupňoviny (místy 30–40 m), které proráží v hlubokém údolí řeka Žejbro ve Vrbatově Kostelci a severně pod Skutčí s méně vydatným průtokem Anenský potok do sevřeného úzkého Anenského údolí (přírodní rezervace a evropsky významná lokalita).

Pod Zbožnovem v lesním prostoru Borek (pod nejvyšším bodem Štěpánovské stupňoviny, vrcholem Heráně s nadmořskou výškou 454 m), klesá terén v části přírodního parku Údolí Krounky a Novohradky k nadmořské výšce 350 m na úrovni hladiny Krounky v říčním km 3,9 u silničního mostu ke Zhoři. Od řeky Krounky směrem k Proseči do nadmořských výšek nad 400 m kopíruje hranice pahorkatiny svahy Novohradské stupňoviny Loučenské tabule. 

Na jihovýchodě od Proseče k České Rybné a dále k Otradovu, již v nejvyšších nadmořských výškách nad 500 m, sousedí Skutečská pahorkatina s geomorfologickým okrskem Borovský les, který je součástí Žďárských vrchů v Hornosvratecké vrchovině.

Nad soutokem Rychnovského potoka s Kamenickou vodou u Otradova, na rozhraní s geomorfologickým okrskem Kameničská vrchovina, se hranice pahorkatiny obrací zhruba západním směrem ke Krouně a od ní pokračuje na severozápad k obcím Pokřikov, Mrákotín, Včelákov a Ctětín. Od Nasavrk míří hranice více severněji a u Licibořic se v její severozápadní části vrací opět ke Škrovádu.

Původ názvu Zeměpisné jméno (oronymum) je odvozeno od města Skuteč, jehož širší okolí je typické pro reliéf mírně zvlněné krajiny s historicky složitou geologickou stavbou a bohatou kamenickou historií.

Geomorfologie a přírodní poměry Geomorfologie řadí Skutečskou pahorkatinu mezi geomorfologické okrsky v rámci regionálního členění georeliéfu provedeného systémově pro celé území Česka. Řádově nejnižší geomorfologická jednotka se dále nedělí, charakterizuje ji obecně typ georeliéfu (tvaru zemského povrchu) – pahorkatina se stejným původem povrchových tvarů a s podobnou výškovou polohou. V seznamu geomorfologických jednotek je označena pětimístným indexem IIC-3B-2.

Tvoří skladebnou část geomorfologického podcelku Sečská vrchovina (index IIC-3B) spolu s dalšími třemi geomorfologickými okrsky: Kameničskou vrchovinou (index IIC-3B-1), Stružineckou pahorkatinou (index IIC-3B-3) a Podhradskou kotlinou (index IIC-3B-4). V rámci Sečské vrchoviny sousedí s jejím horopisně nejvyšším geomorfologickým okrskem Kameničská vrchovina. V absolutních hodnotách nadmořské výšky některých poloh je horopisně nižší, než Stružinecká pahorkatina shodná typem georeliéfu.

Z hlediska historie geomorfologického vývoje reliéfu zemského povrchu je Skutečská pahorkatina součástí geomorfologického celku Železné hory (index IIC-3). Na vzniku pahorkatiny se podílely v její severozápadní části vyvřeliny nasavrckého masivu, v centrální části usazeniny železnohorského staršího paleozoika a proterozoika s ostrůvky křídy, na východě jsou to metamorfované horniny poličského krystalinika.

Plochý povrch pahorkatiny s plošinami holoroviny narušují geomorfologické útvary s hlubokými údolími a vodními toky. Na severozápadě je to část skalnatého údolí Krkanka a kaňonovité údolí v přírodní rezervaci Strádovské Peklo s Chrudimkou, nejvýznamnější řekou oblasti. Centrální část pahorkatiny je prolámána několika údolími protékanými řekou Ležák s lokalitou kamenolomu pod obcí Žumberk a řeka Žejbro v oblasti Žďárce u Skutče a s kamenolomy v okolí Leštinky.

V jihozápadní části pahorkatiny protéká řeka Krounka údolím Kablaně, nedaleko rozhraní s Borovským lesem (Žďárské vrchy) a severněji kaňonovitým údolím Šilinkův důl v části přírodního parku „Údolí Krounky a Novohradky", na rozhraní s Novohradskou stupňovinou (Loučenská tabule). Řeka Krounka má poměrně rozsáhlé prameniště podobně jako Chrudimka pod vrcholem U oběšeného (pomístně Na panenkách), nejvyšším bodem geomorfologického celku Železné hory. 

Přírodní oblast náleží do bukového až jedlobukového vegetačního stupně, je středně zalesněna převážně smrky, v místech s písčitými půdami borovinou s příměsí dubu, vyskytují se zde i bukové porosty. Ukázkou smíšené boroviny je území významné geologické lokality Malhošť (dříve přírodní rezervace) a lokalita Borek na katastrálním území města Skuteč. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 7 °C, srážky 700 mm, vegetační doba zhruba 140–150 dnů v roce, převládá zemědělsko-lesní krajina.

Geologie náhled|Žulová naučná stezka Horkami; zatopený lom pomístně zvaný Andrusák na návrší v lokalitě Horka, jeden z mnoha bývalých kamenolomů v oblasti Skutečské pahorkatiny |256x256pixelů

Geologické podloží tvoří horniny droba, slepenec a břidlice (Předhradí až Pokřikov), granit (Kutřín, Miřetín), pararula (mezi Českou Rybnou a Prosečí), granodiorit (Leštinka, Prosetín), metagabro a metadiorit (Švihov), granodiorit až tonalit (Nasavrky) granit (Žumberk), pískovec u Lukavice (ve Škrovádu protéká Chrudimka mezi pískovcovými skalami s bývalými lomy, místo je významnou geologickou lokalitou).

Významné jsou hlubinné vyvřeliny železnohorského plutonu (magmatické horniny), granodiorit (Leštinka, Prosetín), granit (Libáň, Práčov, oblast s hlubokým skalnatým údolím Peklo a balvanitým korytem řeky Chrudimky) a biotitické žuly s červeným zabarvením (Žumberk, Vížecká stráň údolí s řekou Ležák).

Výraznou horninou na jihovýchodě oblasti je droba a slepenec, v podhradí Rychmburku se skalními výchozy (Šilinkův důl, balvanité koryto řeky Krounky) a směrem k Pokřikovu také horniny hlinského proterozoika a paleozoika (břidlice).

Přírodním fenoménem Skutečské pahorkatiny je kámen neboli část horniny. Zejména v průběhu 19. a 20. století byl kámen velkou měrou povrchovým způsobem těžen v kamenolomech za účelem získání kameniva pro stavební činnost, významné bylo jeho použití pro stavbu železničních tratí a silnic..

Podloží pahorkatiny prezentují geologicky významné lokality dokumentované Českou geologickou službou, v mnoha případech bývalé jámové lomy ležící na katastrálním území jednotlivých obcí : Bítovany – geologická lokalita Farář Horka – geologická lokalita Hlína (u hranic sousedního geomorfologického okrsku Štěpánovská stupňovina) Licibořice, Lukavice, Nasavrky, Svídnice – Strádovské Peklo a část geologické lokality Krkanka (též na území sousední Kameničské vrchoviny) Leštinka – Lomy v okolí Leštinky Lukavice – stejnojmenná geologická lokalita Miřetice – geologická lokalita Ležáky Mrákotín – stejnojmenná geologická lokalita (u hranic sousední Kameničské vrchoviny) a Lomy u Mrákotína Prosetín – stejnojmenná geologická lokalita Předhradí – geologická lokalita Rychmburk a Šilinkův důl Slatiňany – geologická lokalita Škrovád Skuteč – geologické lokality Humperky, Malhošť, Skutíčko a do Národního geoparku Železné hory zahrnutý jámový lom Přibylov (Štěpánovská stupňovina) Smrček – geologické lokality Bošov, Kamenné stádo a lom Studená voda (u hranic sousední Štěpánovské stupňoviny) Švihov – geologická lokalita Švihůvek Žumberk, Vížky – geologická lokalita Žumberk

Vodstvo Vodstvo krajinné oblasti náleží do povodí Chrudimky, resp. evropské řeky Labe. Významnější řeky Krounka, Ležák a Žejbro pramení v Kameničské vrchovině, pahorkatinou protékají a vody odvádí v lokalitách Chrudimské tabule do řeky Novohradky, která je pravostranným přítokem Chrudimky.

Vodní toky