Mlhovina Duše (také Westerhout 5 nebo W5, katalogově Sh2-199 a LBN 667) je rozsáhlá oblast H II a emisní mlhovina v souhvězdí Kasiopeji. Nachází se v rameni Persea Mléčné dráhy a patří do širší oblasti tvorby hvězd W3/W4/W5. Společně se západně položenou Mlhovinou Srdce (W4) bývá označována jako dvojice „Srdce a Duše“.
Fotometrické měření otevřené hvězdokupy IC 1848 ve W5 West poskytlo vzdálenost 2,2±0,2 kiloparseku, tedy přibližně 7 200±700 světelných let. Pro W5 se uvádí úhlová velikost přibližně 120′, což odpovídá asi čtyřnásobku úhlového průměru Měsíce v úplňku.
Struktura W5 se skládá ze dvou sousedních oblastí označovaných W5 East a W5 West. Obě obsahují rozsáhlé oblasti ionizovaného plynu, jejichž vzhled ovlivňuje ultrafialové záření a hvězdné větry hmotných hvězd spektrální třídy O. Ve W5 West se nacházejí čtyři známé hvězdy této spektrální třídy, zatímco ve W5 East je hlavní hvězdou třídy O HD 18326.
Okraje ionizovaných oblastí jsou výrazné v infračervené emisi polycyklických aromatických uhlovodíků a souvisejí s rozložením hustšího molekulárního plynu.
Uvnitř W5 leží několik mladých hvězdných seskupení. Nejvýznamnější je otevřená hvězdokupa IC 1848 (také Collinder 32) v oblasti W5 West. Označení IC 1848 se v odborné literatuře používá pro hvězdokupu, v některých databázích a popularizačních zdrojích je však spojováno také s celou Mlhovinou Duše neboli W5.
Tvorba hvězd Infračervený průzkum Spitzerovým vesmírným dalekohledem zachytil ve W5 více než 18 000 bodových zdrojů. Na základě jejich infračervených vlastností bylo 2 064 z nich zařazeno mezi kandidáty na mladé hvězdné objekty. Přibližně 40–70 % zdrojů s infračerveným přebytkem se nacházelo ve skupinách s více než deseti členy.
Rozložení mladých hvězd a molekulárního plynu naznačuje nejméně dvě generace tvorby hvězd. Studie z roku 2008 proto označila tvorbu hvězd vyvolanou působením hmotných hvězd za možné vysvětlení pozorované struktury: rozpínání oblastí ionizovaného plynu může stlačovat okolní molekulární materiál a podpořit vznik dalších hvězd. Autoři však tento mechanismus označili za pravděpodobný scénář, nikoli za prokázané vysvětlení vzniku všech mladých hvězd ve W5.
Kinematická analýza dat družice Gaia a měření radiálních rychlostí zveřejněná v roce 2023 identifikovala 490 členů W5 a rozdělila je do osmi prostorových skupin. Tři husté skupiny uvnitř ionizovaných dutin mají stáří přibližně 5 milionů let, zatímco tři skupiny severně od nich jsou přibližně o 3 miliony let mladší. Jednoznačnější známky vzniku hvězd vyvolaného zpětnou vazbou byly nalezeny pouze u jedné ze severních skupin. Výsledky proto ukazují, že hvězdy ve W5 vznikaly při několika událostech a že část tvorby hvězd mohla proběhnout samovolně.
Označení Označení W5 pochází z katalogu diskrétních rádiových zdrojů, který sestavil Gart Westerhout na základě měření spojitého rádiového záření Galaxie na frekvenci 1 390 MHz a zveřejnil v roce 1958. Označení Sh2-199 pochází z druhého vydání katalogu oblastí H II Stewarta Sharplesse z roku 1959. Název Mlhovina Duše je neformální označení W5 používané v popularizačních astronomických zdrojích.
Odkazy Reference
Externí odkazy
W5 na stránkách Spitzerova vesmírného dalekohledu Westerhoutův katalog v databázi VizieR Sharplessův katalog v databázi VizieR
Kategorie:Emisní mlhoviny Duše 199 Kategorie:Rameno Persea