Epsilon Sagittarii (ε Sagittarii, zkráceně ε Sgr) je dvojhvězdný systém v jižním zvířetníkovém souhvězdí Střelce. Systém nese oficiální vlastní jméno Kaus Australis. Se zdánlivou hvězdnou velikostí +1,85 je nejjasnější hvězdou souhvězdí. Podle paralaxy změřené družicí Hipparcos je systém od Slunce vzdálen (143,3±1,5) světelných let, tedy (43,94±0,46) parseku.
Hvězdný systém Primární složka ε Sagittarii A se obvykle klasifikuje jako modrobílý podobr spektrální třídy B9 IVp; ve starší literatuře se objevují i blízká zařazení B9,5 III nebo A0 II–III. Rozdíly souvisejí mimo jiné s mimořádně rychlou rotací a neobvyklým spektrem hvězdy. Její hmotnost dosahuje přibližně 3,80násobku hmotnosti Slunce a zářivý výkon asi 497násobku sluneční hodnoty.
Hvězda rotuje úhlovou rychlostí nejméně 0,995 kritické hodnoty, při níž by se látka na rovníku přestala udržovat na povrchu. Patří tak k nejrychleji rotujícím známým hvězdám v Mléčné dráze. Rotace ji výrazně zplošťuje: polární poloměr činí asi 6,01 R☉, zatímco rovníkový asi 8,80 R☉. V důsledku gravitačního ztemnění se teplota povrchu mění přibližně od 11 721 K na pólech po 7 433 K na rovníku. Pozorovaná projekce rotační rychlosti je 236 km/s.
Kolem rovníku primární složky se nachází řídký plynný dekreční disk. Polarimetrická a spektroskopická měření ukazují, že disk je vůči směru pohledu orientován téměř hranou; ve spektru systému se zároveň nachází slabá emisní čára Hα, charakteristická pro hvězdy typu Be. Současné modely vývoje osamocené rotující hvězdy nedokážou současně vysvětlit její hmotnost, zářivý výkon a extrémní rotaci, proto může být pozůstatkem dřívějšího přenosu hmoty v těsné dvojhvězdě. Známý vizuální průvodce je však patrně běžná hvězda hlavní posloupnosti a takovou interakci pravděpodobně nezpůsobil. Autoři novější studie proto připouštějí dosud nezjištěného průvodce; s ním by mohl souviset i pozorovaný zdroj rentgenového záření.
Vizuální průvodce Slabší složka ε Sagittarii B byla objevena roku 1993 pomocí adaptivní optiky a koronografu ve vzdálenosti přibližně 2,1″ od primární hvězdy. Měření z roku 2001 udává úhlovou vzdálenost 2,392″ a poziční úhel 142,3°. V tehdy přijaté vzdálenosti systému to odpovídalo projektované vzdálenosti asi 106 astronomických jednotek. Jde pravděpodobně o hvězdu hlavní posloupnosti spektrální třídy G o hmotnosti přibližně 0,95 M☉, teplotě 5 808 K a zářivém výkonu 0,891 L☉. Projektovaná vzdálenost není velkou poloosou oběžné dráhy; úplná dráha dvojice zatím není spolehlivě určena.
Disk a infračervený přebytek Nadbytek infračerveného záření byl dříve vykládán jako projev chladného prachového disku. Model založený především na měřeních družic IRAS a Spitzer předpokládal prach o teplotě přibližně 100 K ve vzdálenosti asi 150 AU od hvězdy. Novější analýza však upozorňuje na nízkou kvalitu klíčového měření IRAS při 60 μm a na možnou kontaminaci zdroje. Infračervený přebytek může místo prachu vytvářet volně–volné záření v plynném dekrečním disku; existence prachového disku proto není potvrzena a podle této studie je nepravděpodobná.
Pojmenování Označení ε Sagittarii je Bayerovo označení systému. Tradiční jméno Kaus Australis vzniklo spojením arabského qaws („luk“) a latinského austrālis („jižní“). Pracovní skupina Mezinárodní astronomické unie pro jména hvězd schválila jméno Kaus Australis 20. července 2016; v katalogu IAU je přiřazeno k ε Sagittarii (HIP 90185).
Reference
Externí odkazy Epsilon Sagittarii v databázi SIMBAD WDS J18242−3423 ve Washingtonském katalogu dvojhvězd
Kategorie:Podobři třídy B Kategorie:Dvojhvězdy Kategorie:Hvězdy v souhvězdí Střelce Kategorie:Objekty v katalogu Henryho Drapera Kategorie:Objekty v katalogu 2MASS Kategorie:Objekty v katalogu Hipparcos Kategorie:Objekty v Bayerově katalogu Kategorie:Objekty ve Flamsteedově katalogu