Sv. Karel Veliký je řazen k souboru, který pro kapli sv. Kříže na Karlštejně provedl sám Mistr Theodorik. Portrét byl umístěn na prominentním místě uprostřed řady panovníků na západní stěně lodi. Kvalita výtvarného zpracování ho řadí k nejlepším dílům evropského malířství 14. století.Fajt J, 1997, s. 416 Obraz je vystaven ve sbírce středověkého umění Národní galerie v Praze.

Popis a zařazení Olejová tempera na bukové desce 116 x 87,2 cm. V zachovaném původním rámu je ve spodní části kruhový relikviářový otvor. Na desce je připevněn zlacený heraldický štít s císařským znakem – dvouhlavým orlem.

Centrální umístění obrazu v sestavě celé západní stěny kaple i výjimečné postavení panovníka vyžadovalo vyobrazení tváře z předního pohledu. Detailní podkresba obličeje i velkorysý rozvrh drapérie s přesahem na rám jsou patrné i ze snímků pořízených infračervenou reflektografií. Ty potvrdily, že původní návrh se během realizace malby neměnil. Rukopis je shodný s ostatními díly připisovanými Mistru Theodorikovi. Malba se vyznačuje dokonalým laděním šedých a okrově šedých tónů ve vlasech a vousech a sametově hnědou tváří se soustředěným výrazem tmavých očí. S nimi ladí i růžovočervené roucho, které však bylo částečně poškozeno smytím vrchních lazur a místy v něm prosvítá podkresba. Pozadí obrazu i rám jsou pokryty reliéfním dekorem. Hlavu Karla Velikého zdobila zlatá císařská koruna. Ta byla stržena patrně již během obléhání Karlštejna husity, kdy stejným způsobem utrpěly i ostatní obrazy. Zlato sloužilo k vyplácení žoldu obráncům hradu.

Vztah císaře Karla IV. ke Karlu Velikému Pro císaře Karla IV., který odvozoval svůj původ v souvislé genealogické řadě od Přemyslovců i Karla Velikého, měl obnovitel Svaté říše Římské zvláštní význam. Projevoval k němu bezmeznou úctu a považoval ho za vzor dobrého a spravedlivého vladaře a svého patrona. Svou korunovaci císařem Svaté říše římské v karolínské kapli v Cáchách roku 1349 pojal jako náboženskou pouť ke svatým ostatkům a do Prahy přivezl relikvie Karla Velikého. Později nechal v Cáchách přistavět gotický chór s kaplí sv. Václava, kam věnoval vzácné zlatnické relikviáře.Fajt J, Chlumská Š, 2014, s.35-36 Na Novém městě Pražském založil roku 1351 Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Karla Velikého na nezvyklém osmibokém půdorysu, inspirován kaplí v Cáchách. Karel IV. uchovával korunovační poklad Svaté říše Římské, jehož součástí byly relikvie a rovněž císařská koruna z 11. století, spojovaná s úctou ke Karlu Velikému.Stejskal K, 1984, s. 458

Karel IV. povolal v letech 1453-1454 do Prahy italského kněze a papežského legáta Marignollu, aby sepsal kroniku Říše římské a genealogii rodu Lucemburků.Kubínová K, 1999, s. 77-94 Obrazům Mistra Theodorika předcházela galerie postav panovníků, včetně Karla Velikého, kterou namaloval v letech 1355-1360 v hlavním sále císařského paláce na Karlštejně Mistr Lucemburského rodokmene (zničeno před r. 1597). Podobně byl podle zprávy Jana z Hazmburka vyzdoben také palác na Pražském hradě (zničeno při požáru roku 1541).Friedl A, 1956, s. 23

Karel Veliký v dílech zlatníků, malířů a sochařů

Reference

Literatura Fajt Jiří, Chlumská Štěpánka, Čechy a střední Evropa 1200-1550, Národní galerie v Praze 2014, Kubínová, Kateřina, Marignolova kronika jako obraz představ o moci a postavení českého krále. In: Mediaevalia Historica Bohemica / Praha : Historický ústav AV ČR 6, (1999) s. 77-94. Jiří Fajt (ed.), Magister Theodoricus, dvorní malíř císaře Karla IV., Národní galerie v Praze 1997, Karel Stejskal, Karel jako sběratel, s. 455-467, in: Vaněček V (ed.) Karolus Quartus, Univerzita Karlova, Praha 1984 Antonín Friedl, Mikuláš Wurmser, mistr královských portrétů na Karlštejně, SNKLHU Praha 1956

Externí odkazy Národní galerie v Praze nikdy nezavírá, Mistr Theodorik: deskové obrazy z kaple sv. Kříže na Karlštejně Karel Veliký, ČT 24, 2014

Kategorie:Obrazy Mistra Theodorika Kategorie:Sbírka Národní galerie v Praze Kategorie:Kulturní vyobrazení Karla Velikého