Aeritalia F-104S Starfighter byla licencovaná produkce italské varianty stíhacího letounu Lockheed F-104 Starfighter, která sloužila italskému letectvu Aeronautica Militare (AMI) od pozdních šedesátých let až do počátku 21. století. Do konce devadesátých let F-104S sloužila v Tureckém letectvu.
Vznik a vývoj náhled|vlevo|F-104S s podvěšenými střelami Sparrow a Sidewinder.
Typ začal vznikat pod označením Lockheed CL-901 jako společný projekt společností Lockheed a Aeritalia (původně Fiat Aviazione), která v té době licenčně vyráběla variantu F-104G, jehož cílem mělo být nahradit letouny F-86K Sabre, F-84F Thunderstreak a RF-84F Thunderflash ve výzbroji Aeronautica Militare, letectva italských ozbrojených sil, a v prosinci 1966 vzlétl první prototyp.
Od varianty F-104G se F-104S lišil zejména instalací výkonnější varianty proudového motoru General Electric J79-GE-19, namísto původní J79-GE-11A, a schopností nést protiletecké řízené střely AIM-7E Sparrow s poloaktivním radarovým naváděním. Označení varianty „S“ odkazuje právě na výzbroj střelami „Sparrow“.
Instalace novější pohonné jednotky vedla k změnám tvaru a velikosti vstupů vzduchu i výstupní trysky motoru, a umožnila zvýšení maximální rychlosti a stoupavosti, zkrácení délky startu, a zvětšení doletu, vzhledem k nižší spotřebě. náhled|Turecký letoun F-104S, s kanónem M61 Vulcan v přídi, vystavený v istanbulském muzeu. Další změny zahrnovaly zvětšení počtu závěsníků výzbroje na celkem devět (dva na koncích křídel, čtyři pod křídly, a tři pod trupem), instalaci dvou kýlových plošek pod zádí trupu a odstranění kanónu M61 Vulcan, aby bylo v trupu získáno místo pro elektronické systémy radarového navádění střel AIM-7 Sparrow. Některé exempláře, užívané jako stíhací bombardéry, však měly kanón nainstalován, a nedisponovaly pak pravděpodobně schopností nést střely Sparrow.
Italské letectvo začalo přebírat první vyrobené exempláře v roce 1968, a posléze převzalo celkem 205 kusů, které u něj tvořily výzbroj celkem 12 gruppi (perutí).
Koncem 80. let prošly italské letouny modernizačním programem „ASA“ (Aggiornamento Sistemi d’Arma – modernizace zbraňových systémů), v jehož rámci získaly možnost výzbroje protileteckými střelami italské výroby Selenia Aspide 1A a protileteckými střelami krátkého dosahu AIM-9L Sidewinder, nahrazujícími starší varianty AIM-9B.
Monument F-104S v Lignano náhled|vpravo|F-104S vystavený v Lignanu.
Stroj Aeritalia F-104S Starfighter najdeme v italském letovisku Lignano Pineta jako součást leteckého monumentu v kruhovém objezdu. Ten zahrnuje i vrtuli z bombardéru B-24 a připomíná tak nález jeho vraku ve vodě.
Uživatelé
Aeronautica Militare – odebralo 205 kusů.
Turecké letectvo – užívalo 40 kusů.
Specifikace náhled|upright=2|Třípohledový nákres Údaje platí pro původní provedení F-104SBowman a Vogelsang 2000, s.108
Technické údaje Osádka: 1 Rozpětí křídel: 6,68 mBez přídavných nádrží na koncích křídel. Délka: 16,66 m Výška: 4,11 m Plocha křídel: 18,21 m² Hmotnost prázdného stroje: 6 760 kg Vzletová hmotnost: 9 840 kg Maximální vzletová hmotnost: 14 060 kg Pohonná jednotka: 1 × proudový motor s přídavným spalováním General Electric J79-GE-19 Výkon pohonné jednotky: Suchý tah: 52,8 kN Tah s přídavným spalováním: 79,6 kN
Výkony Maximální rychlost: 2 334 km/h ve výši 10 970 m Cestovní rychlost: 982 km/h Dolet: 2 494 km Maximální dolet: 2 921 km Akční rádius: 1 247 km Praktický dostup: 17 680 m Stoupavost: 278,33 m/s
Výzbroj Hlavňová výzbroj: 1 × 20mm kanón M61 Vulcan (možnost) Podvěsná výzbroj: různé kombinace až do hmotnosti 3 400 kg na 9 závěsnících: max. 4 × AIM-7 Sparrow AIM-9 Sidewinder letecké pumy a neřízené rakety
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura
Související články Související vývoj Lockheed F-104 Starfighter Letadla podobného určení a období English Electric Lightning Suchoj Su-15
Externí odkazy
Lockheed F-104S Starfighter na www.valka.cz Aeritalia (Lockheed) F-104S Starfighter na www.combataircraft.com
Kategorie:Italská stíhací letadla F-104S Starfighter Kategorie:Stíhací bombardéry