František Xaver Hodáč, František Xaver Ferdinand Hodáč, (21. srpna 1883 BrnoMatriční záznam o narození a křtuParlamentní zastoupení Čsl. národní demokracie v III. voleném Národním shromáždění, Národní listy, 10. 11. 1929, s. 1. – 10. března 1943Noviny Zlín, 12. března 1943, s. 1 ZlínArchiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých fary Smíchov, sign. SM Z26, s. 269) byl český politik a poslanec, publicista, otec automobilového závodníka Ivana Hodáče a hereček Nataši Gollové a Marcelly Sedláčkové.
Biografie
Rodina a mládí Pocházel z rodiny brněnského zemského advokáta a národovce Františka Hodáče a jeho manželky Gabriely, rozené Kalinové. Narodil se v Brně v domě čp. 28 v ulici Rudolfské (nyní Česká). Patřil k účastníkům prvního československého odboje. Za první světové války byl tajemníkem brněnské odbočky Maffie a stoupencem T. G. Masaryka.
Během studií na filosofické fakultě české Karlo-Ferdinandovy univerzity byl posluchačem historika Jaroslava Golla. Dne 10. července 1909 se oženil v Praze na Smíchově s jeho dcerou Adélou Gollovou.
Aktivity v sdružení průmyslníků V roce 1911 se stal tajemníkem Jednoty průmyslníků pro Moravu a Slezsko a blíže spolupracoval s řadou moravských a českých podnikatelů a průmyslníků – kupř. s Tomášem Baťou.
Po válce se v letech 1918–1933 zastával funkci generálního tajemníka a později místopředsedy Ústředního svazu československých průmyslníků. Byl také členem bankovní rady a stoupencem ekonomické politiky Aloise Rašína. Jeho oponentem byl Karel Engliš.
Politická činnost náhled|Ilustrace Františka Hodáče z knižního vydání jeho projevu (1935) Po parlamentních volbách v roce 1929 se stal za Československou národní demokracii poslancem Národního shromáždění.
Tvořil opozici hradní politiky, převážně zahraniční ztělesněné v Edvardu Benešovi, kritizoval jeho zahraničně politickou orientaci. V době krize za vzor považoval fašistický režim Benita Mussoliniho v Itálii. Byl spolutvůrcem sjednocení pravicových a nacionalistických sil do bloku Národní sjednocení, které vytvořil spolu s Jiřím Stříbrným, profesorem Františkem Marešem a Karlem Kramářem. Podílel se také na tzv. anketě (ve skutečnosti otevřeném dopise) Národu národní kulturu v Národních listech z konce roku 1936, v kterém s ostatními představiteli Národního sjednocení nařkli československou uměleckou avantgardu z "kulturního bolševismu" a "protistátních a protinárodních tendencí". Anketu otevřeně kritizoval spisovatel Karel Čapek, malíř a karikaturista Antonín Pelc, malíř Emil Filla a další.
Po Mnichovské dohodě byl za Národní sjednocení jedním ze zakládajících členů Strany národní jednoty, do níž byly sloučeny české pravicové a středové strany společně s většinou národních socialistů.
Hodáč se stal jedním z místopředsedů nové strany a z pozice předsedy Národní rady hospodářské mu byla svěřena konsolidace hospodářství, potýkajícího se s následky Mnichovské dohody, zejména ztrátou surovinových zdrojů.
Aktivity za druhé světové války V letech 1940 až 1942 byl vedoucím národohospodářského oddělení Studijního ústavu ve Zlíně. Od roku 1942 byl krátce do své smrti členem dozorčí rady zlínské společnosti Baťa.
Odkazy
Reference
Související články Nataša Gollová Jaroslav Goll Andula Sedláčková Marcella Sedláčková Dějiny Baťova koncernu
Externí odkazy
Kdo byl kdo v českých dějinách ve 20. století
Kategorie:Čeští právníci Kategorie:Českoslovenští politici české národnosti Kategorie:Poslanci československého Národního shromáždění Kategorie:Členové Lidové strany pokrokové na Moravě Kategorie:Členové Československé národní demokracie Kategorie:Členové Národního sjednocení Kategorie:Členové Strany národní jednoty Kategorie:Absolventi Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Členové Maffie Kategorie:Členové Sokola Kategorie:Členové Společnosti přátel Lužice Kategorie:Narození v roce 1883 Kategorie:Narození 21. srpna Kategorie:Narození v Brně Kategorie:Úmrtí v roce 1943 Kategorie:Úmrtí 10. března Kategorie:Úmrtí ve Zlíně Kategorie:Pohřbení na Vyšehradě Kategorie:Muži