Jarmila Kratochvílová (* 26. ledna 1951 Golčův Jeníkov) je bývalá československá atletka, běžkyně na krátkých a středních tratích, nejlepší československá běžkyně všech dob.https://www.seznamzpravy.cz/clanek/sport-ma-zlate-medaile-i-vecny-rekord-ale-nejvetsi-uspech-ji-upreli-komuniste-297142
Život S atletikou začínala v roce 1967 v oddíle Slavoj Čáslav. V roce 1979 pak přestoupila do VŠ Praha. Jejím trenérem byl od začátku Miroslav Kváč.
Je držitelkou současného světového rekordu na 800 m v čase 1:53,28, který vytvořila 26. července 1983 v Mnichově. Tento rekord je vůbec nejdéle platným světovým rekordem v oficiálních disciplínách v historii ženské atletiky.https://dinosaurusblog.com/2018/06/21/velka-vyroci-atletickych-svetovych-rekordu/ Kratochvílová drží také druhý nejlepší čas v historii v běhu na 400 metrů časem 47,99 s. (spolu s Maritou Kochovou je jedinou ženou v historii, která běžela "čtvrtku" v čase pod 48 sekund).
Na trati 400 metrů držela do 19. února 2023 halový světový rekord časem 49,59 s. Tento její čas z Milána z března 1982 byl nejstarším běžeckým světovým rekordem v atletice; překonala ho až nizozemská běžkyně Femke Bolová na národním šampionátu v Apeldoornu časem 49,26 sekundy. Národní rekordy drží v ženské kategorii v disciplínách 200 m, 400 m a 800 m. Svými výkony patří mezi nejlepší světové, evropské, československé i české atletky historie.Běžkyně Jarmila Kratochvílová slaví šedesátiny
Po skončení kariéry v roce 1987 se věnuje se zejména trenérské činnosti v Čáslavi. Na místním sportovišti působila ještě přinejmenším v březnu 2023.
Dne 28. října 2013 ji prezident republiky Miloš Zeman vyznamenal medailí Za zásluhy. První knihu o svém životě napsala spolu s Miroslavem Kváčem roku 1985, druhou s názvem Fenomén Jarmila vydala v roce 2013.
Sportovní úspěchy 1977: Halové mistrovství Evropy, San Sebastián (Španělsko), 400 m, 6. místo, 53,95 1980: LOH 1980, Moskva (Rusko), 400 m, 2. místo, 49,46 1982: Halové mistrovství Evropy, Milán (Itálie), 400 m, 1. místo, 49,59 1982: Mistrovství Evropy, Athény (Řecko), 400 m, 2. místo, 48,85 1983: Mnichov (Německo), 800 m, 1. místo, 1:53,28, 20 px (Současný světový rekord) a ER 1983: Mistrovství světa, Helsinky (Finsko), 400 m, 1. místo, 47,99 1983: Mistrovství světa, Helsinky (Finsko), 800 m, 1. místo, 1:54,68
Osobní rekordy Dráha Běh na 100 metrů – 11,09 s – 6. červen 1981, Bratislava Běh na 200 metrů – 21,97 s – 6. červen 1981, Bratislava (NR) Běh na 400 metrů – 47,99 s – 10. srpen 1983, Helsinky (NR) Běh na 800 metrů – 1:53,28 – 26. červenec 1983, Mnichov 20 px (Současný světový rekord)
Hala Běh na 200 metrů – 22,76 s – 28. leden 1981, Vídeň (NR) Běh na 400 metrů – 49,59 s – 7. březen 1982, Milán (NR)
Ocenění 1981: Nejlepší Sportovec roku ČSSR, 1. místo 1983: Nejlepší Sportovec roku ČSSR, 1. místo 1983: byla zvolena nejlepším sportovcem Evropy.Federer je popáté nejlepším sportovcem Evropy, Sport.cz, 26. 12. 2009
Obvinění z dopingu Svých nejlepších úspěchů podle svých slov dosáhla díky extrémní tréninkové zátěži ve spolupráci s trenérem Miroslavem Kváčem. V srpnu 2006 byla Kratochvílová nepřímo obviněna deníkem MF Dnes z užívání dopingu,Václav Pacina: Kratochvílová: krásná pohádka o světici?, iDNES.cz, 16. srpna 2006 ta však spolu s Kváčem tato obvinění odmítá.Václav Pacina, Jarmila Kratochvílová: Kratochvílová se rozhodla promluvit, iDnes.cz, 22. září 2006
V únoru 2011 oznámil David Skopal z Advokátní kancelář Pokorný, Wagner & spol., že zastupuje Helenu Fibingerovou a Jarmilu Kratochvílovou a bude jejich jménem požadovat po Českém rozhlasu finanční kompenzaci kvůli tomu, že na stanici Vltava odvysílal hru Davida Drábka Koule, jejíž hlavní postava, bývalá koulařka Milena, vykazuje společné znaky s Helenou Fibingerovou a postava Radmila s Jarmilou Kratochvílovou a obě postavy jsou ve hře obviňovány z dopingu, což právní zástupce sportovkyň považuje za porušení jejich práva na ochranu osobnosti. Podle Lidovek.cz chtěl v téže věci podat na Český rozhlas žalobu i Český atletický svaz.Bývalé atletky chtějí po rozhlasu peníze. Ve hře Koule je nařkl z dopingu, iDnes.cz, 7. 2. 2011, ČTK
Sportovní novinář Luděk Mádl v roce 2021 uvedl, že pravděpodobnost, že Kratochvílová nebyla zařazena do československého státního dopingového programu, se limitně blíží nule. Také uvedl, že však je možné, že nevěděla, co jí píchají.
Odkazy
Reference
Literatura Kdo byl kdo v české atletice – Jan Jirka a kol. Praha Olympia 2004, , str. 91
Čekání – Jarmila Kratochvílová, Miroslav Kváč, Praha Olympia 1985 Medailon Jarmily Kratochvílové – Ladislav Bárta a kolektiv, vydalo město Golčův Jeníkov, 2009, 120 s. ISBN 978-80-254-3975-3 Fenomén Jarmila – Dana Čermáková, vyd.Imagination of People, 2013. 159 s, ISBN 978-80-87685-16-7 Strhnout jako řeka I.díl – Miroslav Kváč, vyd. Epika Jan Medek Jindřichův Hradec, 2016, 206 s. ISBN 978-80-88113-55-3 Strhnout jako řeka II. díl – Miroslav Kváč, vyd. Epika Jan Medek, Jindřichův Hradec, 2017, 203 s. ISBN 978-80-88113-78-2
Související články Československo na letních olympijských hrách
Externí odkazy
Video Jarmila Kratochvilová kraluje na MS 1983 na Stream.cz
Kategorie:Českoslovenští běžci Kategorie:Českoslovenští stříbrní olympijští medailisté Kategorie:Stříbrní olympijští medailisté v atletice Kategorie:Mistryně světa v běhu na 400 m Kategorie:Mistryně světa v běhu na 800 m Kategorie:Mistryně Evropy v běhu na 200 m Kategorie:Mistryně Evropy v běhu na 400 m Kategorie:Mistryně Československa v atletice Kategorie:Nositelé medaile Za zásluhy (Česko) Kategorie:Sportovec roku – jednotlivci Kategorie:Sportovec roku – sportovní legendy Kategorie:Atleti z Čáslavi Kategorie:Atleti z Prahy Kategorie:Narození 26. ledna Kategorie:Narození v roce 1951 Kategorie:Narození v Golčově Jeníkově Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Ženy Kategorie:Nositelé Stříbrné medaile předsedy Senátu Kategorie:Nositelé Řádu práce