Třída Ťin-ťiang je třída hlídkových a raketových člunů námořnictva Čínské republiky. Celkem bylo postaveno 12 jednotek této třídy.
Stavba Vývoj třídy proběhl v rámci modernizačního programu Kuang-chua III. Prototypový raketový člun Ťin-ťiang byl postaven v letech 1993-1994. Zkoušky prototypu odhalily řadu nedostatků, kvůli kterým se program stavby této třídy znatelně protáhl. Později byla objednána stavba 11 sériových hlídkových lodí, tentokrát však bez raketové výzbroje. Celkem tak bylo do roku 2000 postaveno 12 jednotek této třídy. Prototyp postavila loděnice Lien Ho Shipbuilding v Kao-siungu a zbylé v letech 1997-2000 loděnice China Shipbuilding Corporation ve své loděnici v Kao-siungu.
Jednotky třídy Ťin-ťiang: Jméno Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Status Ťin-ťiang (PGG-603) 1. prosince 1993 27. června 1994 1. prosince 1994 vyřazena 1. února 2021 Tan-ťiang (PGG-605) 21. dubna 1998 18. června 1998 23. září 1999 vyřazena 30. prosince 2022 Sin-ťiang (PGG-606) 16. června 1998 14. srpna 1998 23. září 1999 vyřazena 1. května 2023 Feng-ťiang (PGG-607) 19. srpna 1998 16. října 1998 29. října 1999 vyřazena 1. listopadu 2022 Ceng-ťiang (PGG-608) 11. listopadu 1998 15. prosince 1998 29. října 1999 vyřazena 1. července 2023 Kao-ťiang (PGG-609) 15. prosince 1998 25. března 1999 30. prosince 1999 vyřazena 1. dubna 2026 Ťin-ťiang (PGG-610) 16. března 1999 13. května 1999 15. února 2000 aktivní Siang-ťiang (PGG-611) 28. května 1999 16. července 1999 15. února 2000 vyřazena 30. ledna 2026 C’-ťiang (PGG-612) 29. června 1999 23. září 1999 10. března 2000 vyřazena 16. října 2023 Pcho-ťiang (PGG-614) 30. srpna 1999 22. prosince 1999 21. července 2000 vyřazena 1. dubna 2026 Čchang-ťiang (PGG-615) 2. listopadu 1999 21. ledna 2000 21. července 2000 vyřazena 8. července 2026 Ču-ťiang (PGG-617) 15. ledna 2000 25. února 2000 21. července 2000 vyřazena 1. června 2026
Konstrukce náhled|vlevo|Ceng-ťiang (PGG-608)
Plavidla jsou vybavena navigačním radarem Decca. Základní výzbroj sériových plavidel tvořil jeden 40mm kanón Bofors na přídi, jeden 20mm kanón T-75, dva 12,7mm kulomety a dvě skluzavky hlubinných pum. Pouze prototyp nesl údernou výzbroj v podobě protilodních střel Siung-feng I. Pohonný systém tvořili dva diesely MTU 16V 1163 TB93, každý o výkonu 7510 bhp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahuje 25 uzlů. Dosah je 3600 námořních mil při rychlosti 15 uzlů.
Modernizace náhled|vlevo|Raketové čluny třídy Ťin-ťiang nesoucí střely HF-III (vlevo) a HF-II
Třída Ťin-ťiang byla vybrána jako v pořadí druhá pro vyzbrojení nejnovějšími protilodními střelami Siung-feng III.
Nehody Dne 1. července 2016 posádka raketového člunu Ťin-ťiang (PGG-610), kotvícího na námořní základně, omylem vypustila střelu Siung-feng III. Střela zasáhla ve vzdálenosti 40 mil plující rybářskou loď, přičemž jejího kapitána zabila a tři další osoby zranila. Nehodu zavinila lidská chyba – během cvičení operátor nedodržel postup a omylem přepnul systém ze simulačního do bojového režimu.
Odkazy Reference
Literatura
Externí odkazy
Ťin-ťiang Ťin-ťiang Kategorie:Třídy raketových člunů Kategorie:Třídy hlídkových lodí