Trnová je vesnice a obec v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Žije v ní obyvatel. Obec je situována v klidném prostředí poblíž lesů. Protéká jí potok Bělá. Po těžbě černého uhlí zůstaly rozlehlé odvalové haldy a pod částí obce se nalézají štoly. Obec se přesto poměrně rychle rozvíjí a renovuje. Během celého roku je zde nespočet různých akcí (plesy, bály, pouť, myslivecké akce, táboráky, pochody pro děti, hasičská i jiná klání).
Historie Nejstarší písemné doklady o existenci vsi Trnová pocházejí z konce 12. století, kdy na listině Čéče ze Železnice z roku 1180 či 1181 je uveden jako svědek Ludvík z Trnové. Název vsi měl tehdy podobu Trinova. Brzy poté nabyl Trnové velmož Hroznata, zakladatel rodu Hroznatovců. Roku 1197 se Hroznata vydal na cestu do Jeruzaléma a na tři roky tehdy svěřil tepelskému klášteru do správy vsi Hunčice, Krukanice a Trnovou.
Přírodní poměry U silnice z Horní Břízy do Trnové, severně od samoty Čabalka, jsou v terénu patrné odvaly po těžbě černého uhlí. Těžba v nevelkých hloubkách probíhala v první čtvrtině 20. století. Dobývala se sloj nevřeňsko-nýřanských vrstev. Na odvalech se vyskytují úlomky uhlí, uhelných jílovců, arkózovitých pískovců, pelokarbonátů, tufogenních jílovců. Na lokalitě jsou běžné otisky rostlin a vzácně se objevují černá zkamenělá dřeva.
Obyvatelstvo Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 731 obyvatel (z toho 393 mužů), z nichž bylo 770 Čechoslováků, sedm Němců, dva lidé nezjišťované národnosti a dva cizinci. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale 177 lidí bylo bez vyznání. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 983 obyvatel: 960 Čechoslováků, jedenáct Němců a dvanáct cizinců. Převažovala římskokatolická většina, ale ve vsi žilo také 53 evangelíků, pět členů církve československé, dva příslušníci nezjišťovaných církví a 456 lidí bez vyznání.
Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 19. ledna 2007.
Pamětihodnosti Přestože historik Sedláček existenci zdejší tvrze popírá, umístění zámku v komplexu hospodářského dvora naznačuje, že zde stávalo starší sídlo. Patrně na jeho místě byl v první polovině 18. století postaven dnešní zámeček Vísky, v 19. století novogoticky přestavěný. Je to obdélná, patrová budova s úzkým, výrazným rizalitem v obou hlavních fasádách. Okolo zámečku park. Od druhé poloviny 20. stol. v majetku Státního statku; velmi zchátralý. Po roce 1996 opraven, v soukromém vlastnictví.
Dominantou obce je 12 hektarový rybník Vísecký, na mapách zaznamenaný pod názvem Hamr. Tato vodní plocha v současné době slouží k rekreačnímu využití, sportovnímu rybaření a je významnou zásobárnou vody pro hornobřízské keramické závody. Ve dvoře čp. 2 je situováno roubené obytné stavení, pravděpodobně nejstarší stojící stavba ve vsi. V čele statku čp. 21 je klenutá brána. V prostoru návsi je osazen pamětní kříž z roku 1857. Na severním okraji obce byly v minulosti nalezeny pozůstatky pravěkých žárových pohřbů.
Osobnosti Jaroslav Koutenský (1931–2025), lékař a pedagog
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Plzeň-sever Kategorie:Obce v okrese Plzeň-sever Kategorie:Sídla v Plaské pahorkatině Kategorie:Těžba v okrese Plzeň-sever Kategorie:Těžba černého uhlí v Česku Kategorie:Severní Plzeňsko