Chrást () je obec v okrese Plzeň-město v Plzeňském kraji. Leží zhruba deset kilometrů severovýchodně od centra Plzně. Žije v ní obyvatel. Leží při soutoku řek Berounky a Klabavy, které tvoří hranici obce ze západu, severu a částečně východu.

Vesnice byla poprvé zmíněna roku 1242, kdy byla společně s blízkým hradem Věžkou v majetku pánů z Chrástu. Od 16. století patřila městu Plzni. Během druhé světové války zde byl aktivní protinacistický odboj. V obci se ze služeb nachází základní a mateřská škola, základní umělecká škola, zdravotní středisko, poštovní úřad a knihovna.

Historie Počátky osídlení v okolí Oblast při soutoku Berounky a Klabavy byla osídlena již v mladší době kamenné. V okolí byly nalezeny pozůstatky dvou pravěkých sídlišť – starší při východním okraji Dýšiny a mladší v okolí zříceniny hradu Věžka.

Více nálezů je z doby bronzové. Velké mohylové pohřebiště bylo zničeno těžbou železné rudy mezi Horomyslicemi a Ejpovicemi. Na hranici Chrástu a Nové Huti se nachází menší pohřebiště z této doby, které čítá 125 mohyl. Nálezy z této lokality jsou umístěny v Západočeském muzeu v Plzni. Obdobné pohřebiště se nachází v Zábělé v lokalitě Černá mýť. Naproti soutoku Berounky a Klabavy bylo odkryto velké hradiště Kozel z pozdní doby bronzové. Přímo v Chrástu bylo hlášeno několik nálezů, např. bronzová sekerka, mohyla v lokalitě Závrtek a při stavbě stadionu odhalen hrob milavečské kultury.Blaheta (2014), s. 15 Z doby halštatské se poblíž obce dochovalo mohylové pohřebiště v Zábělé na Holém vrchu, které bylo později překryto slovanským hradištěm.

Až do příchodu Slovanů nejsou vyjma několika římských mincí známy žádné nálezy.Blaheta (2014), s. 16 Slovanské hroby byly odkryty jednak v Zábělé, jednak mezi Chrástem a Dýšinou. Při kopání v Dýšině byly objeveny střepy datované do 8. století, které jsou jediným důkazem existence slovanské osady v této oblasti.

Středověk a páni z Chrástu Nejstarší historie obce je spjata s rodem Dobrohostů z nichž později vzešli páni z Chrástu, kteří založili nejprve dvorec, okolo nějž postupně rostla vesnice a následně i tvrz. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1242, kdy na dvorci hospodařil dle královské listiny Adam, ačkoliv dvorec je zřejmě již z doby okolo roku 1200.Chudáček (1928), s. 14 Touto listinou král Václav I. daroval vesnici chotěšovskému klášteru za účelem většího zalidnění okolí. Vesnice se rozšiřovala jižním směrem, kde se dodnes nacházejí nejstarší budovy. Na severním prudkém svahu si páni z Chrástu vybudovali tvrz, prvně připomínanou roku 1283.Chudáček (1928), s. 12 Vesnice dlouho klášteru nepatřila, ale byla přičleněna právě ke zmiňované tvrzi. Moc rodu v okolí postupně rostla, v roce 1318 je pánem tvrze Beneda z Chrástu a v roce 1336 Lipolt z Chrástu. Jeho syn Otík z Chrástu se stává roku 1340 sudím kraje plzeňského a později královským místosudím. V roce 1377 mu patří hrad Věžka, jeho bratr Beneš v této době drží tvrz Zvíkovec. Moc rodu dosáhla vrcholu za Otíkova syna Petra z Chrástu, který získal zpět Věžku, ztracenou při konfliktu s králem Václavem IV., v roce 1415 připojuje k panství Třemošnou a v roce 1420 získává od krále Zikmunda Nynice. Rod je zván Žďárští z Chrástu a z jejich znaku vychází dnešní znak obce. S Petrem z Chrástu přichází také úpadek rodu, protože krátce po získání Nynic se přidává ke kališníkům, králem Zikmundem mu jsou statky zabaveny a dány městu Plzni. Nároků se ovšem Petr z Chrástu nevzdal a zřejmě své majetky získal zpět, protože roku 1434 přechází vlastnictví hradu i tvrze od něj na Přibíka z Klenové. Rod Žďárských z Chrástu poté ještě drží některé majetky (Horomyslice, Osek, Libkovice), ale v roce 1567 z historie mizí.Chudáček (1928), s. 13

Samotná tvrz byla v roce 1434 zřejmě již poškozena a dále chátrala. Ačkoliv o ní bylo v pozdějších zápisech referováno jako o hrádku či dokonce starém hradu, na jejím místě postupně rostly jiné stavby. Podle plzeňských zápisů tvrz stávala v místech dnešních čísel popisných 52 a 53.

Novověk { "type": "FeatureCollection", "features": [

"type": "Feature", "properties": { "title": "Štěnětovský dvůr" }, "geometry": { "type": "Point", "coordinates": [ 13.493658699703275, 49.794753145137946 ]

},

"type": "Feature", "properties": { "title": "Šulíkovský dvůr" }, "geometry": { "coordinates": [ 13.493440409018433, 49.794303971942156 ], "type": "Point"

},

"type": "Feature", "properties": { "title": "Tvrz" }, "geometry": { "coordinates": [ 13.494936098619291, 49.7951233026634 ], "type": "Point"

},

"type": "Feature", "properties": { "title": "Duchkovský dvůr" }, "geometry": { "coordinates": [ 13.493157614498386, 49.79382054146629 ], "type": "Point"

},

"type": "Feature", "properties": { "title": "Kurojedský dvůr" }, "geometry": { "coordinates": [ 13.493196534909941, 49.79346448694716 ], "type": "Point"

},

"type": "Feature", "properties": { "title": "Pietkovský dvůr" }, "geometry": { "coordinates": [ 13.49288111442948, 49.793179420834264 ], "type": "Point"

},

"type": "Feature", "properties": { "title": "Králův dvůr" }, "geometry": { "coordinates": [ 13.493816243382582, 49.793567493617275 ], "type": "Point"

},

"type": "Feature", "properties": { "title": "Hrabětovský dvůr" }, "geometry": { "coordinates": [ 13.49376800260319, 49.79321056259218 ], "type": "Point"

},

"type": "Feature", "properties": { "title": "Kučerovský dvůr" }, "geometry": { "coordinates": [ 13.492786972544422, 49.79213680840792 ], "type": "Point"

},

"type": "Feature", "properties": { "title": "Ševcovic dvůr" }, "geometry": { "coordinates": [ 13.493269509236967, 49.79211910910922 ], "type": "Point"

},

"type": "Feature", "properties": { "title": "Chudobovský dvůr" }, "geometry": { "coordinates": [ 13.493839779873099, 49.79185361885669 ], "type": "Point"

},

"type": "Feature", "properties": { "title": "Malíkův dvůr" }, "geometry": { "coordinates": [ 13.494354937352739, 49.79203359365704 ], "type": "Point"

},

"type": "Feature", "properties": { "title": "Polákovský dvůr" }, "geometry": { "coordinates": [ 13.494672972899451, 49.7921928873908 ], "type": "Point"

},

"type": "Feature", "properties": { "title": "Chudáčkovský dvůr" }, "geometry": { "coordinates": [ 13.49518018476374, 49.79233625130385 ], "type": "Point"

},

"type": "Feature", "properties": { "title": "Kouřimský mlýn" }, "geometry": { "coordinates": [ 13.500483074922528, 49.790195993760165 ], "type": "Point"

] }

Další zmínka o obci pochází z 19. srpna roku 1476, kdy vnuk Přibíka z Klenové Jan dává svůj dvůr zákupním právem v dědičné užívání obyvatelům Chrástu. Tím byly také stanoveny jejich daňové povinnosti vzhledem k majiteli obce a králi. Krátce nato se Chrást stává majetkem pánů z Kolovrat, kterým v té době patřil také hrad Libštejn u Liblína. V roce 1510 Albrecht z Kolovrat umírá a odkazuje vesnici bratrům Janovi a Bernardovi z Valdštejna, svým nevlastním synům, kteří ji roku 1514 zastavují a roku 1517 prodávají městu Plzni.Chudáček (1928), s. 15

Rozsah obce thumb|upright|Obnovená socha svatého Jana Nepomuckého v Dolním Chrástu

Od roku 1592 máme podrobnější a přesnější zprávy ze dvoudílné knihy Vesnice města Plzně. Podle těchto zápisů je kolem roku 1600 v Chrástu třináct dvorů, mlýn a čtyři chalupy u starého hradu, tedy chrástecké tvrze.Chudáček (1928), s. 16 Na severu vesnice končila Štěnětovským dvorem, což je nynější č. p. 31 (spolu s čísly 32 a 143) naproti obecnímu úřadu. Dále podél cesty Šulíkovský dvůr, Duchkovský dvůr, Kurojedský dvůr a poslední Pietkovský dvůr, později zvaný U Lantichů,Blaheta (2014), s. 26 na jehož místě stojí dnes zdravotní středisko.Chudáček (1928), s. 17 Na druhé straně cesty, naproti posledně jmenovaným stavením stojí Hrabětovský dvůr a Králův dvůr. Posledních šest dvorů bylo umístěno podél silnice do Dolejšího Chrástu, nejvýše stál Kučerovský dvůr, pod ním dnes již zbořený Ševcovic dvůr, Chudobovský dvůr, Malíkův dvůr, Polákovský nebo také Hříchovský dvůr (čp. 12) a poslední Chudáčkovský dvůr. Všechny chalupy se nacházely u bývalé tvrze. Tím je poprvé vyznačen rozsah vesnice. V této době k Chrástu již patřil mlýn na Klabavě, zvaný později Kouřimský, dnes známý jako Martínkovský.

Z doby třicetileté války není o obci mnoho známo. Jisté je, že nebyla zničena vojskem, nicméně nepříznivé válečné poměry se na obyvatelstvu podepsaly, jak dokládají zprávy o nepravidelných platbách městu Plzni z této doby.Chudáček (1928), s. 18 Po třicetileté válce byl proveden soupis obyvatel a byly vyměřeny nové zemské daně. Obyvatelstvo se věnovalo až do konce 17. století zejména zemědělství a pastevectví – pěstováno bylo zejména žito a pšenice, chovány ovce a koně.Chudáček (1928), s. 19Chudáček (1928), s. 20 Dělení dvorů mezi potomky sedláka nebylo dovoleno, proto zůstával počet stavení až do roku 1690 stejný.

Založení hamru a rozvoj obce Okolo roku 1680Blaheta (2014), s. 80 byly založeny městem Plzní v Chrástu železné hutě, mezi obyvateli zvané verky, a byla povolena stavba nových chalup, což nastartovalo rozvoj obce. V oblasti Dolního Chrástu, na pravém břehu Klabavy naproti bývalé tvrzi, byly vystavěny pece a hutě, a také dům pro správce – šichtmistra, známý jako šichtamt. Dále byl pro účely hutí postaven mezi Kouřimským mlýnem a obcí jez, od kterého byl vyhlouben asi kilometr dlouhý náhon, dosud funkční, který se připojuje zpět k řece až u Jílkova mlýna. Správci hutí svým původem vynikali nad ostatní obyvatele obce. Správce hutí od roku 1721, Jan Lantich, dal u řeky vztyčit sochu sv. Jana Nepomuckého, která se však nedochovala.Chudáček (1928), s. 21 Socha byla obnovena v souvislosti s rekonstrukcí blízkého mostu v roce 2023.

Se založením hutí se do obce přistěhovaly zcela nové rodiny a došlo k rozvoji řemesel. Původně čistě zemědělská obec se pomalu stávala průmyslovou. V 18. století se podle Chudáčka v obci nacházeli dva krejčí, švec, zedník, dva tesaři a tři uhlíři. Nová stavení vznikala jak v Dolním Chrástu u hutí, ale také v Horním Chrástu, kde bylo umožněno oddělovat pozemky od dosavadních dvorů.

19. století Počátek století je v Chrástu spojen s dlouholetým rychtářem Jiřím Martínkem, jehož zásluhou byla v roce 1802 vystavěna kaple Panny Marie, v roce 1805 založena škola a vystavěna obecní kovárna.Chudáček (1928), s. 23 Původní školní budova byla postavena v roce 1808 a stála na témže místě, kde stojí budova současná. Kvůli výstavbě byla zbořena obecní pastuška. V prvním desetiletí 19. století postihla obec řada požárů. Nejničivější nastal v červenci 1811, kdy vyhořela většina Horního Chrástu včetně školy a kovárny.Pamětní kniha, s. 7, 8 Škola byla neprodleně obnovena na výlohy plzeňského magistrátu, nicméně obec následně musela náklady splácet. Požár byl využit pro přestavbu obce – dříve natěsno postavené chalupy lehly popelem a nově byly postaveny za vesnicí, na obecním pastvišti kde se říkalo Na průhonu, tedy severně od bývalé tvrze.Pamětní kniha, s. 9Chudáček (1928), s. 24

thumb|Železniční most přes Klabavu