Knovíz je obec v okrese Kladno ve Středočeském kraji. Nachází se osm kilometrů severovýchodně od Kladna a čtyři kilometry jihovýchodně jihovýchodně od Slaného. V obci žije obyvatel.
Název Název vesnice je odvozen přivlastňovací příponou z osobního jména Knovid ve významu Knovidův dvůr. V písemných pramenech se název vsi objevuje ve tvarech: Knouizi (1088), Knowizi (1222, okolo roku 1227), Knowitz (1311), Knowiz (1305, 1385, 1395, 1548), Knowicz (1360, 1384), Gnouicz (1352–1369, 1399 – okolo roku 1405), Knewis (1370), Knowiz (1374), „in hered. Knowisi“ (1396), „in Knowizy“ (1445), „w knowizy“ (1544), Gnowize (1549), z Knovize (1562), Knowis (1785), Knobis a Knowis (1845) a úředně Knoviz (1854).
Historie První písemná zmínka o Knovízi se nachází ve falzu z dvanáctého století, datovaném do roku 1088. Podle listiny patřily pozemky ve vsi vyšehradské kapitule. Tehdejší osídlení se nacházelo na jižním okraji vesnice, v místech jižně a východně od kostela Všech svatých, kdy byly archeologickým výzkumem zjištěny raně středověké objekty z jedenáctého až dvanáctého století.
Na levém břehu Knovízského potoka bylo v roce 2005 archeologicky částečně prozkoumáno čtrnáct objektů, jejichž zánik byl datován do doby na přelomu dvanáctého a třináctého století. Pravděpodobně sloužily jako lokální centrum železářské výroby. Zpracovávaná železná ruda mohla hypoteticky pocházet z blízkých výchozů perucko-korycanského souvrství nebo přímo z těsného okolí vsi, kde se vyskytují železité konkrece. Po vyčerpání ložisek mohla být využívána ruda ze šachet v Sacích.
Do roku 1531 vlastnil Knovíz Václav Sestřenek. V tomto roce Knovíz převedl na Eufrozínu z Martinic. V roce 1549 ho po ní zdědil Jan Bořita. Ten Knovíz roku 1558 postoupil svatovítské kapitule.
V obci Knovíz (737 obyvatel, telegrafní úřad) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: autodílna, 2 autodopravci, 4 cihelny, 2 obchody s dobytkem, 2 holiči, 4 hostince, 2 koláři, konsum Včela, kovář, malíř pokojů, 2 mlýny, 2 obchody s ovocem a zeleninou, pekař, obchod s pleteným zbožím, 3 rolníci, řezník, 6 obchodů se smíšeným zbožím, 2 švadleny, stavební družstvo, 2 trafiky, 2 truhláři, 2 obchody s uhlím, zahradnictví.
Obyvatelstvo
Obecní správa Územněsprávní začlenění Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo: 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Slaný 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Slaný 1868 země česká, politický i soudní okres Slaný 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Slaný 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Slaný 1945 země česká, správní i soudní okres Slaný 1949 Pražský kraj, okres Slaný 1960 Středočeský kraj, okres Kladno
Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 11. dubna 2008.
Pamětihodnosti Kostel Všech svatých
Knovízská kultura Podle obce je pojmenovaná knovízská kultura z mladší doby bronzové, jejíž pozůstatky byly objeveny roku 1892 v lokalitě Na Hrudném, severozápadně od Knovíze.
Skalní útvary a rytiny Při severovýchodním okraji vsi se v zalesněné stráni přímo nad posledními domy táhne pás pískovcových skalek, v němž vyniká bizarní útvar, skalní dvojvěž nazývaná Husova kazatelna či Husova skála.
V roce 2022 David Cimrman vytesal ve skalním pískovcovém útvaru rytinu Knovízského draka i znak obce. Jeho počínání ovšem vzbudilo kontroverze, dle starosty obce Vítězslava Richtera vytesal rytiny bez povolení a znak obce neodpovídá skutečnosti.
Osobnosti Pavel Josef Šulc (1828–1897) byl český spisovatel a překladatel z němčiny, polštiny a francouzštiny historických románů a povídek a naučné prózy pro děti a mládež Felix Mann (1905–1942), odbojář Alois Pravoslav Trojan (1815–1893), právník a politik, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady, předseda mladočeské strany Jan Švankmajer (* 1934) – filmový režisér, animátor, spisovatel, v bývalém kině uprostřed vsi provozuje svůj ateliér
Fotografie
Odkazy Reference Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918 Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
Externí odkazy
Popis geologické lokality Kazatelna na České geologické službě Skalní rytina Knovízský drak
Kategorie:Vesnice v okrese Kladno Kategorie:Obce v okrese Kladno Kategorie:Sídla v Pražské plošině Kategorie:Mikroregion Svatojiřský potok Kategorie:Dobrovolný svazek obcí Terra Prosperita Kategorie:Horolezecké lokality ve Středočeském kraji