Doksy jsou obec v okrese Kladno ve Středočeském kraji. Rozkládají se asi šest kilometrů jihozápadně od Kladna. Žije zde obyvatel.

Poloha a přírodní podmínky Obec se rozkládá ve zvlněné krajině na samotném okraji Křivoklátské vrchoviny – zhruba 3 km od CHKO Křivoklátsko. Nadmořská výška se pohybuje od 368 metrů na jihovýchodním okraji obce do cca 414 metrů v severozápadní zástavbě obce; obecní úřad je ve výšce 396 metrů. Obcí prochází silnice II/606, bývalý hlavní tah z Prahy na Karlovy Vary – provoz je přenesen na dálnici D6 míjející obec z jižní strany.

Územím obce protéká Loděnický potok, na němž se v katastru obce nachází dva rybníky – středověký rybník Nohavice a rybník Hrázský. Ten byl roku 1870 vysušen a roku 2011 obnoven. Do Loděnice se v Hrázském rybníku vlévá Rozdělovský potok.

Historie Vznik a první držitelé Z nálezů předhistorických lze uvést jen bronzovou dýku.

Obec je poprvé písemně zmiňována roku 1385, kdy byl jejím vlastníkem Jakoubek z Dokes (Jacubconi de Dokzie). V místech okolo nynější kapličky stával statek s tvrzí, která se postupně stala vladyckým sídlem, tvrz zanikla v cca 16. století. Doksy po roce 1398 vlastnil Bedřich z Ervěnic, roku 1405 Petr a Jan z Dokes a Myslína a po roce 1413 je zmiňován oblíbenec Václava IV. Chval z Ovčína. Dále zdědila ves jeho manželka Markéta. Roku 1454 bylo ve Slaném provoláno Markétino věno, které roku 1464 dostal Jindřich z Vraného a z Kladna. Dalším držitelem se stal Jan Bepták z Medvídkova a poté roku 1485 Rudolf z Medvídkova. Tito rytíři však ve zdejší tvrzi nebydleli a ta začala chátrat.

Ves tehdy zasahovala do dvou panství, které ves pomyslně rozdělily na dvě části (na východní, tzv. tachlovickou a na západní, tzv. smečenskou). Ves zůstala takto rozdělena až do zrušení poddanství.

Tachlovická část V 16. století ji získal Zdeněk Kladenský z Kladna, po jeho smrti připadla roku 1543 jeho synovci Oldřichu Žďárskému ze Žďáru a dále jeho rodu. Když rod v roce 1688 po meči vymřel, ves připadla k doberskému statku, který vlastnila Polyxena Ludmila Žďárská ze Žďáru (sestra posledního mužského příslušníka). Panství poté zdědil její syn Jaroslav Florián. Ten pak Doksy prodal roku 1705 hraběti Karlu Jáchymovi Bredovi k tachlovickému panství.

Roku 1732 ves koupila k Buštěhradu Anna Marie Františka Toskánská, po 9 letech přešel na vévody Bavorské, roku 1805 na rod Habsburský a po 42 letech k soukromým statkům císařským v Čechách.

Smečenská část Tento díl vsi držel Delfín Haugvic, potom jeho syn Ruprecht. Roku 1545 je prodal Jiřímu Žejdlicovi ze Šenfeldu na Zvoleněvsi. Jeho vnuk Ladislav při pobělohorských konfiskacích o tuto část přišel. Dne 4. února 1623 ji koupil Jaroslav Bořita z Martinic na Smečně a u jeho rodu (a panství) nakonec zůstala do roku 1741, kdy část přešla na vévody bavorské a vystřídala stejné vlastníky jako část druhá.

Za třicetileté války se obešli všichni (až na jednoho hospodáře) bez újmy. Zmiňovanému hospodáři prý jeden z vojáků vtrhl do domu a když ho hospodář urazil, byl do krve zbit.

Od roku 1932 má obec školu, do té doby musely děti docházet do přeplněné školy v Družci.

Kamenictví První využití zdejšího pískovce proběhlo nejspíš někdy v šestém století. Doklady o dobývání tohoto pískovce, nyní zvaného "Žehrovák" (dle vedlejší obce Kamenné Žehrovice) máme pak z doby Karla IV. – pískovec byl posléze využit při stavbě Karlova mostu či svatovítské katedrály. Vyráběly se z něj opracováním také mlýnské kameny, hraniční mezníky, kamenná schodiště nebo rámy oken a dveří. Většina lomů byla jámová – tzn. založena v rovinatém terénu. Největší rozvoj zažila těžba během 19. století ‒ v naprosto největším rozkvětu zde pracovalo více než 300 dělníků. Poté se začaly práce ukončovat. V roce 1914 v lomech pracovalo už pouze 15 starých kameníků. Poslední práce byly ukončeny v roce 1924, kdy odešel poslední kameník ‒ pan František Bečka. Ve zdejším terénu jsou známky po těžbě i nyní velmi znatelné.

Rok 1932 V obci Doksy (1373 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strany 211-212. (česky a německy) 2 nákladní autodopravy, autodrožka, 2 holiči, 6 hostinců, kolář, konsum Včela, 4 krejčí, mlýn, 3 obuvníci, porodní asistentka, pekař, 2 řezníci, 9 obchodů se smíšeným zbožím, stavební družstvo, 3 trafiky, truhlář, zámečník, 2 zedničtí mistři.

Lehké opevnění V jihozápadní části obce se nachází jeden zachovalý objekt lehkého opevnění vzor 37 (A4/17/A-180), součástí tzv. Pražské čáry. Nyní je zrekonstruovaný do podoby z roku 1938 a pořádají se v něm muzejní prohlídky. V okolí je dodnes zachováno mnoho trosek odstřelených bunkrů stejného typu.

Obyvatelstvo

Obecní správa Územněsprávní začlenění Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo: 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť, obec DobráSprávní uspořádání Předlitavska 1850-1918 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Unhošť, obec Dobrá 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť, obec Dobrá 1890 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť 1893 země česká, politický okres Kladno, soudní okres UnhošťVyhláška ministeria věcí vnitřních č. 130/1893 Sb. 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Kladno, soudní okres UnhošťAmtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kladno, soudní okres UnhošťNařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb. 1945 země česká, správní okres Kladno, soudní okres Unhošť 1949 Pražský kraj, okres Kladno 1960 Středočeský kraj, okres Kladno

Starostové +PořadíJménoFunkceBydlištěPoznámka1.Václav Doubrava1878–1896čp. 25majitel mlýna Nohavice2.Václav Valenta1896–1900čp. 183.Václav Čermák1900–1904čp. 204.Václav Tvrzník1904–1905čp. 125.Vojtěch Podpěra1905–1910čp. 326.František Pokorný1910–1911čp. 107.Rudolf Votava1911–1916čp. 708.Václav Pokorný1916–1919čp. 10předseda obec. správní komise9.Tomáš Melen1919–1920čp. 9310.Václav Mertl1920–1922čp. 17111.Karel Šefčík1922–1924čp. 8912.Antonín Novák1924–1932čp. 14313.Antonín Valenta1932–1935čp. 18Okresní úřad jmenoval obecní správní komisi v čele se starostou Antonínem Valentou.14.Antonín Koula1935–1939čp. 63Původně byl zvolen p. František Čermák, zemský úřad jej však neuznal a jmenoval starostou p. Antonína Koulu.15.Miloslav Pavelka1939–1945čp. 14jmenován vládním komisařem16.Václav Junek1945–1951čp. 25417.Václav Rohan1951–1969čp. 6818.Miloslav Pavelka1969–1976čp. 1419.Josef Havlů1976–1978čp. 24320.Bohumil Roček1978–1990čp. 1621.Jiří Junek1990–2018čp. 5nejdéle ve funkci22.Stanislav Machulka2018–dosudčp. 28

Obecní symboly Dne 23. listopadu 1995 udělil předseda Poslanecké sněmovny Milan Uhde obci znak. V jeho levé polovině se nachází stříbrné lekno zakončené pěti kořínky, znak rodu Bořitů z Martinic. V pravé polovině je poté válečný dobývací žebřík, znamení rodu Bredů, kteří také vlastnili část dokeského zboží.

Doprava Silniční doprava – Obcí prochází silnice II/606 Pletený Újezd – Doksy – Stochov – Nové Strašecí. Okrajem katastrálního území obce vede dálnice D6, nejblíže je exit 16 (Velká Dobrá) ve vzdálenosti tři kilometry. Železniční doprava – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže obci je železniční stanice Kladno-Rozdělov ve vzdálenosti 2,3 kilometru ležící na trati 120 z Prahy do Rakovníka. Poté se ve vzdálenosti 2,5 km nachází železniční stanice Kamenné Žehrovice ležící také na trati 120 z Prahy do Rakovníka. Autobusová doprava – V obci se nachází dvě autobusové zastávky (Doksy a Doksy,Most), ve kterých od prosince 2019 zastavují tři autobusové linky s pravidelným jízdním řádem a jedna s nepravidelným: linka 305 (Rakovník, aut. st. – Řevničov – Velká Dobrá – Praha, Zličín), linka 365 (Stochov,Náměstí – Velká Dobrá – Unhošť, nám. – Praha, Motol), linka 629 (Kladno, aut. nádr. – Doksy – Družec, Náměstí – (o víkendech Bratronice, Dolní Bezděkov)) linka 404 (Rakovník, aut. st. – Nový Dům – Velká Dobrá – Praha,Zličín) – s nepravidelným jízdním řádem

Kultura a volný čas Přírodní divadlo Doksy, obnovené přírodní divadlo u fotbalového hřiště SK Doksy, fotbalový klub sportovní hala Doksy v Sokolské ulici Klub Vojenské Historie Doksy Klub důchodců Komunitní centrum "Družstevní" Komunitní centrum "SK Doksy"

Pamětihodnosti Kaple svatého Jana Nepomuckého z roku 1763 společně se sochou svatého Jana Nepomuckého na návsi Náhrobek zavražděné služky z roku 1675 u rybníka Nohavice

Partnerské obce 28. června 2008 byla podepsána dohoda o partnerství mezi Svazem obcí Valle di Ledro (sestávajícím z obcí: Molina di Ledro, Pieve di Ledro, Bezzecca, Concei, Tiarno di Sotto a Tiarno di Sopra; od roku 2010 jsou sloučeny do jedné obce s názvem Ledro) na straně jedné a osmi českými městy a obcemi (Příbram, Všeň, Milín, Buštěhrad, Nový Knín, Ptice, Chyňava, Doksy) na straně druhé.Sekce věnovaná partnerství na oficiálním webu města Nového Knína. Kromě toho zpráva o podepsání dohody se nachází na úvodní straně novoknínského městského webu.

Galerie

Odkazy Reference

Literatura JUNEK, Jiří a Miroslav OLIVERIUS. Čtyři dny v údolí jezera Ledro: Itálie, 31. května až 3. června 2012 = Quattro giorni nella valle del lago di Ledro : Italia, 31 maggio al 3 giugno 2012. Doksy: Obec Doksy, 2012. MACHAČKOVÁ, Jitka. Kámen zvaný "Žehrovák": (pískovec, jenž ovlivnil život obyvatel dvou vsí). Kamenné Žehrovice: J. Machačková, 2001.

POSPÍŠILOVÁ, Marta. Jak naši předkové válčili "za císaře pána a jeho rodinu", aneb, První světová válka v obci Doksy. Listy z Unhošťska. 2007, (42), 57-59.

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Kladno Kategorie:Obce v okrese Kladno Kategorie:Sídla v Křivoklátské vrchovině