Kameničská vrchovina je krajinná oblast (horopisná jednotka) a geomorfologický okrsek o rozloze 393,33 km² v centrální části Sečské vrchoviny, součást pohoří Železných hor v regionálním členění georeliéfu (tvaru zemského povrchu) Česka. Leží z hlediska administrativně správního většinou plochy v okrese Chrudim náležejícím do Pardubického kraje, částí na jihozápadě (v pásu mezi Rušinovem a Slavíkovem) v okrese Havlíčkův Brod a na jihovýchodě (od Chlumětína k Herálci až Svratce) v okrese Žďár nad Sázavou, náležejících do Kraje Vysočina.

Krajinná oblast o šířce kolem 11 km, například na liniích Hoješín – Licibořice, Spálava – Ctětín, Chlum – Vojtěchov, má protáhlý nepravidelný tvar, orientovaný ve směru severozápad – jihovýchod, o délce přibližně 30 km mezi obcemi Vápenný Podol a Kameničky. Povrchem je ukloněna od jihozápadu k severovýchodu (typicky Seč – Škrovád nebo Modletín – Nasavrky).

Typem georeliéfu členitá vrchovina v nadmořských výškách přibližně 275–738 m, se složitou geologickou stavbou, tvořená hlubinnými vyvřelinami železnohorského plutonu v oblasti Nasavrky – Trhová Kamenice – Hlinsko (až Skuteč ve Skutečské pahorkatině). V silurských vápencích chrudimského staršího paleozoika v oblasti Prachovic a Vápenného Podola se vytvořily tvary tropického krasu. Na jihovýchodě oblasti (Hlinsko) se nacházejí horniny hlinského proterozoika a paleozoika tzv. hlinské zóny, ve sníženině typu kotliny (Kameničky, Herálec až Svratka) horniny svrateckého krystalinika s ostrůvky náležejícími do české křídové pánve.

V centrální části plochý povrch vrchoviny rozrušen hlubokým kaňonovitým údolím Chrudimky, nejvýznamnější řekou krajinné oblasti. Nejníže je situována hladiny řeky kolem 275 m n. m. na katastrálním území města Slatiňany. Horopisem (orografie) nejvyšší geomorfologický okrsek Železných hor, nejvyšších nadmořských výšek dosahuje vrchovina ve dvou pásmech vrcholů.

Na jihozápadě výrazný železnohorský hřbet mezi městem Třemošnice a obcí Slavíkov, vrcholící v Chráněné krajinné oblasti Železné hory vrchem Vestec (668 m n. m.) na katastrálním území Horní Vestec v okrese Havlíčkův Brod náležejícím do Kraje Vysočina. Nad pravým břehem koryta řeky Chrudimky, od vodní nádrže Seč k obci Dědová vnitřní hřeben s nejvyšším vrcholem se zeměpisným názvem U oběšeného (738 m n. m.) na katastrálním území obce Svratouch v okrese Chrudim náležejícím do Pardubického kraje.

Geografie V geografii Česka je Kameničská vrchovina situována od nejnižší polohy u řeky Chrudimky ve Slatiňanech v nadmořské výšce 275 m k vrcholu U oběšeného s nadmořskou výškou 738 m severozápadně nad Svratouchem, s nejvyšším bodem Kameničské vrchoviny, současně Železných hor a jejich jihovýchodní části nazvané Sečská vrchovina.

Ve směru severovýchod – jihozápad stoupá terén od Chrudimky, nedaleko „Mostu knížete Auersperga“ ve Slatiňanech, k vrchům Hůra (393 m n. m.), Na chocholce (452 m n. m.), Na hranicích (564 m n. m.) a Bučina (606 m n. m.) nad Podhradskou kotlinu, kterou vrchovina obepíná od východu v oblasti Prachovic a Vápenného Podola, od jihu návrším Na farářství (522 m n. m.) s městem Sečí a na západě lokalitou s národní přírodní památkou Kaňkovy hory nad Třemošnicí.

Kaňkovy hory (hřeben až 560 m n. m.) jsou součástí jihozápadního hřbetu Železných hor, pokračujícího směrem na Rušinov (Bučina 627 m n. m.), Spálavu (Spálava 663 m n. m.) a Horní Vestec (vrch Vestec 668 m n. m.). Jihovýchodní pásmo vnitřního hřebene Železných hor se táhne nad pravým břehem Chrudimky, od jejího ostrého ohybu v prostoru vodní nádrže Seč pod vrchem Olšina (559 m n. m.) a stoupá nadmořskou výškou s vrchy Borovina (603 m n. m.), Krásný (617 m n. m., stejnojmenný zaměřený trigonometrický bod 614,2 m n. m.), Plesný (611 m n. m.), Svárov (613 m n. m.), Medkovy kopce (638 m n. m.), Čertovina (655 m n. m.), Dědovský kopec (676 m n. m.) a od něho vrcholí dvěma výběžky, v jihozápadním směru s vrchem Pešava (697 m n. m.) a v jihovýchodním s nejvyšším vrchem U oběšeného (738 m n. m.).

Kameničskou vrchovinu lze přibližně vymezit obcemi (místy) po jejím obvodu od severu: Chrudim (nejsevernější bod v lokalitě Podhůra), Slatiňany (nejnižší poloha v úrovni hladiny řeky Chrudimky nedaleko „Mostu knížete Auersperga"), Škrovád, Licibořice, Nasavrky, Ctětín, Včelákov (lokalita Paseky), Dolní Holetín, Pokřikov (železniční zastávka), Krouna (rybník Pilský), Rychnov (podél Rychnovského potoka k silnici I/34), Pustá Kamenice (od silnice I/34 svahem vrchu U javoru 659 m n. m., železniční zastávka nad rybníkem Kamenice, lokalita Radčany, bezejmenný vrchol 639 m n. m. nad lokalitou Pekelec), Čachnov (lokalita Kovářka), Krouna (lokalita V hliníkách, řeka Krounka pod Kořenným kopcem 667 m n. m.), Svratouch (vrchol sedla 707 m n. m. mezi vrchy U oběšeného a Otava), Svratka (koryto řeky Svratky), Herálec (lokality Brušovec, Kocanda, rybník Šantrůček), Lhoty (Krejcarský potok v lokalitě Pod Mýtem), Vortová (vrch Černá skalka 659 m n. m., lokalita Staré Hutě), Krucemburk (lokalita Rychtářka), ostrý výběžek ve směru městyse Vojnův Městec, Košinov, Všeradov (soutok potoka Slubice a řeky Chrudimky), Trhová Kamenice (Mlýnský rybník), Zubří, Křemenice, Slavíkov, Podmoklany, Sloupno, Lhůta, Běstvina, Třemošnice (koryto Zlatého potoka, Hedvikov, východní úpatí Kaňkových hor), Horní Počátky (lokalita Dvorce s korytem Počáteckého potoka), Žďárec u Seče, svahy vrcholů Pod Bučinou (542 m n. m.), Bučina (606 m n. m.) a Prachovický kopec (485 m n. m.), Míčov-Sušice, Uherčice (lokalita Rozpakov), Čejkovice, Rabštejnská Lhota a opět Chrudim.

Původ názvu Zeměpisné jméno (oronymum) je odvozeno od sídelní lokality Kameničky (část městyse Trhová Kamenice), ležící na svahu vnitřního hřebene Železných hor nad řekou Chrudimkou, s typickým georeliéfem krajiny centrální části Kameničské vrchoviny.

Geomorfologie a přírodní poměry Geomorfologie řadí Kameničskou vrchovinu mezi geomorfologické okrsky v rámci regionálního členění georeliéfu provedeného systémově pro celé území Česka. Řádově nejnižší geomorfologická jednotka se dále nedělí, charakterizuje ji obecně typ georeliéfu se stejným původem povrchových tvarů a s podobnou výškovou polohou. V seznamu geomorfologických jednotek je označena pětimístným indexem IIC-3B-1.

Tvoří skladebnou část geomorfologického podcelku Sečská vrchovina (index IIC-3B) spolu s dalšími třemi geomorfologickými okrsky: Skutečská pahorkatina (index IIC-3B-2), Stružinecká pahorkatina (index IIC-3B-3) a Podhradská kotlina (index IIC-3B-4). V rámci Sečské vrchoviny je horopisně nejvyšším geomorfologickým okrskem.

Z hlediska historie geomorfologického vývoje georeliéfu je Kameničská vrchovina součástí geomorfologického celku Železné hory (index IIC-3), severním okrajem sousedí (Míčov-Sušice až Rabštejnská Lhota) s jeho podcelkem Chvaletická pahorkatina (index IIC-3A).

Na několika úsecích se sousedícími geomorfologickými okrsky tvoří rozhraní s několika rozdílnými geomorfologickými celky: Svitavská pahorkatina (index VIC-3); v úseku Rabštejnská Lhota – Slatiňany s geomorfologickým okrskem Heřmanoměstecká tabule (index VIC-3C-3) a Slatiňany – Škrovád s geomorfologickým okrskem Hrochotýnecká tabule (index VIC-3C-2) náležejícími do geomorfologického podcelku Chrudimská tabule (index VIC-3C). Hornosvratecká vrchovina (index IIC-4); v úseku Proseč – Svratka s geomorfologickým okrskem Borovský les (index IIC-4A-1) a Svratka – Vojnův Městec s geomorfologickým okrskem Devítiskalská vrchovina (index IIC-4A-3) náležejícími do geomorfologického podcelku Žďárské vrchy (index IIC-4A). Hornosázavská pahorkatina (index IIC-2); v úseku Vojnův Městec – Krucemburk s geomorfologickým okrskem Dářská brázda (index IIC-2C-3) a v krátkém úseku u Podmoklan s geomorfologickým okrskem Chotěbořská pahorkatina (IIC-2C-1) náležejícími do geomorfologického podcelku Havlíčkobrodská pahorkatina (index IIC-2C), v úseku od Podmoklan k Třemošnici podél části tzv. železnohorského zlomu a také geomorfologického útvaru Dlouhá mez (terénní vlna s druhohorními usazeninami) s geomorfologickým okrskem Doubravská brázda (index IIC-2A-3) náležejícím do geomorfologického podcelku Kutnohorská plošina (index IIC-2A). Přírodní oblast náleží do dubo-bukového, bukového až jedlo-bukového vegetačního stupně, zalesněna je převážně smrky, v malých lokalitách s příměsí borovice a bukových porostů na menších plochách. Nejzachovalejším místem se zbytky původních jedlových bučin s klenem a lokalitou pralesního charakteru je jedna z nejstarších chráněných lokalit v českých zemích od roku 1933 v přírodní rezervací Polom nad Horním Bradlem. Ukázkou bučin a suťových lesů jsou svahy lokalit národní přírodní památky Kaňkovy hory a na území významné geologické lokality Lichnice – Kaňkovy hory, dnes stejnojmenné evropsky významné lokality a také národní přírodní rezervace Lichnice (částečně na území geomorfologického okrsku Podhradská kotlina).

Chrudimka

Významný podíl na utváření krajinného rázu Kameničské vrchoviny má řeka Chrudimka, nejvýznamnější vodní tok v rámci geomorfologického okrsku. Vytvářením erozních rýh a údolí formovaných do výšky i do šířky (fluviální eroze) doznala krajina v průběhu geologického času významných změn. Rozsáhlé prameniště řeky leží na katastrálním území obce Kameničky, významný je Filipovský pramen severozápadně od vrcholu U oběšeného, vyvěrá v nadmořské výšce přibližně 705 m na okraji lesní lokality Humperky, na rozhraní katastrálních území obcí Krouna a Svratouch, pod horní hranou vysokého svahu (cca 50 m) jihovýchodně nad vesničkou Filipov (přibližně 660 m n. m.), od ní název pramene.

Pramenné zdrojnice na více místech několika obcí: Kameničky (lokalita V kopaninách a v části obce Filipov lokalita U Ovčína), Dědová (severně od vrchu Na kopci 681 m n. m. a jihozápadně od vrchu Na Bahnech 663 m n. m., v lokalitě přírodní památky Bahna), Krouna (s bohatě rozvětvenými přítoky v lesní lokalitě Humperky, s nejznámějším Filipovským pramenem na rozhraní katastrálních území obcí Krouna a Svratouch).

V horním toku protéká řeka územím hlubinných magmatických hornin (granit a granodiorit a také diorit a gabro). Kamenité koryto dalo řece původní místní název Kamenice. Údolí protékané řekou od Kameniček k městu Hlinsko jsou poměrně široká, řeka obtéká velkým obloukem vrcholy Pešava (697 m n. m.) a Hrobka (688 m n. m.), ležící na katastrálním území obce Jeníkov, u obce Hamry byl využit výhodný údolní profil koryta řeky ke stavbě první vodní nádrže na Chrudimce se sypanou vodní hrází (vodní nádrž Hamry).

Od levostranného přítoku Slubice odděluje Chrudimka korytem Kameničskou vrchovinu od Stružinecké pahorkatiny, ležící nad jejím levým břehem. Od Trhové Kamenice je údolí sevřenější svahy vrchů podél obou břehů a v prostoru vodní nádrže Seč se Chrudimka stáčí k severovýchodu v ostrém ohybu, který dal v minulosti řece pomístní jméno Ohebka a skalnímu výstupu se zříceninou hradu název Oheb (též přírodní rezervace Oheb).

Řeka v několika lokalitách rozřezává plochý povrch vrchoviny hlubokým až kaňonovitým údolím, nejvýrazněji v lokalitě Krkanka se stejnojmennou přírodní rezervací (v Kameničské vrchovině přibližně k pravostrannému přítoku Debrný pod Nasavrky) a také v lokalitě Peklo s přírodní rezervací Strádovské Peklo (již ve Skutečské pahorkatině), kde se její tok stáčí více severněji ke Škrovádu. V krátkém úseku ve Slatiňanech se řeka Chrudimka vrací na území Kameničské vrchoviny v nejnižších polohách. Ve Slatiňanech opouští Kameničskou vrchovinu a oblast Železných hor.

Celkem 867,07 km² činí plocha povodí Chrudimky, délka toku od Filipovského pramene po řeku Labe přibližně 106 km a cca 489 m výškový rozdíl vodního pramene (705 m) a ústí řeky do Labe v říčním km 966,66 na území města Pardubice, v nadmořské výšce přibližně 216 m.

Zajímavost řeky