Páleč (dříve Velký Páleč, Gross Paletsch) je obec v okrese Kladno ve Středočeském kraji. Nachází se mezi obcemi Vraný a Zlonice asi deset kilometrů severně od města Slaný. Žije zde obyvatel. Dominantou obce je gotický kostel Narození Panny Marie.
Historie náhled|vlevo|upright|Portál kostela Narození Panny Marie
Název obce nejspíše souvisel s tím, že obec vznikla na místě vypáleného lesa při kolonizaci ve 13. století. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1316. V obci stála tvrz, na níž sídlil místní zeman. V první polovině 14. století patřila alespoň část obce biskupu Janu z Dražic, který ji daroval nově založenému klášteru augustiniánů v Roudnici nad Labem. Ten měl nejpozději roku 1338 také patronátní právo ke zdejšímu kostelu postavenému v letech 1333–1338. Po husitských válkách přešla obec do majetku českých panovníků, kteří ji propůjčovali. V 16. století ji získali od císaře Ferdinanda I. páni Hrobčičtí z Hrobčic, kteří ji drželi do roku 1623. Ještě v roce 1928 bylo možno pozorovat asi 40 metrů široké a 36 metrů dlouhé původní zdivo základů vlastní tvrze, tvrz samotná zřejmě zanikla ve třicetileté válce, kdy bylo jmění Hrobčických zkonfiskováno.
Jednou z nejvýznamnějších postav v dějinách obce byl bezpochyby Štěpán z Pálče, syn místního vladyky, který byl přítelem mistra Jana Husa. V době svých studií jezdili společně do Pálče na prázdniny. Společně působili také na univerzitě v Praze, kde patřili k reformní straně. Do sporu se oba dostali po Husově vystoupení proti prodeji odpustků v Praze, vyhlášeném papežem Janem XXIII. a po Pálčově návratu z Itálie. Páleč se i přes dlouholeté přátelství na kostnickém koncilu roku 1415 postavil v Husově procesu na stranu žalobců a podílel se tak na jeho odsouzení. Později nemohl zůstat v Čechách a zemřel ve vyhnanství v Polsku.
Ve vsi Páleč (430 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 976. (česky a německy) holič, 3 hostince, kapelník, kolář, 2 kováři, 6 rolníků, řezník, 3 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Páleč, trafika.
Obyvatelstvo
Obecní správa Územněsprávní začlenění Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo: 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres SlanýSprávní uspořádání Předlitavska 1850-1918 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Slaný 1868 země česká, politický i soudní okres Slaný 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres SlanýAmtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres SlanýNařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb. 1945 země česká, správní i soudní okres Slaný 1949 Pražský kraj, okres Slaný 1960 Středočeský kraj, okres Kladno k 1. lednu 1980 Středočeský kraj, okres Kladno, městys Vraný k 24. listopadu 1990 Středočeský kraj, okres Kladno
Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 21. června 2018.
Doprava Silniční doprava – Do obce vedou silnice III. třídy. Železniční doprava – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže obci jsou železniční stanice Zlonice a Vrbičany, oboje ve vzdálenosti čtyři kilometry ležící na trati 110 z Kralup nad Vltavou a Slaného do Loun. Autobusová doprava – Obcí projížděla v červnu 2011 autobusová linka Slaný – Zlonice – Vraný (8 spojů tam i zpět) .Portál CIS o jízdních řádech
Pamětihodnosti Kostel Narození Panny Marie V jihovýchodní části vesnického jádra se dochovalo tvrziště zvané Na Hrádku, které je pozůstatekm pálečské tvrz. Ta byla založena snad již koncem třináctého století a zanikla po třicetileté válce. Kříž na návsi
Odkazy Reference
Externí odkazy
Mikroregion povodí Bakovského potoka
Kategorie:Vesnice v okrese Kladno Kategorie:Obce v okrese Kladno Kategorie:Sídla v Dolnooharské tabuli Kategorie:DSO - Mikroregion povodí Bakovského potoka