Alois Švehlík (30. července 1939 Pardubice – 2. dubna 2025 Praha) byl český herec a divadelní pedagog.
Životopis Narodil se do obchodnické rodiny, v dětství s rodiči často cestoval po trzích. Spolu se svým starším bratrem Jaroslavem už odmala tíhl k divadlu a hrál u salesiánů v pardubické městské části Rosice. Zároveň ministroval v pardubickém kostele sv. Václava a tady také začal ochotnicky hrát v chrámovém divadelním souboru. Vystudoval střední průmyslovou školu strojní v Chrudimi, maturoval v roce 1958. Po základní vojenské službě krátce pracoval v továrně, kde se seznámil se svou budoucí manželkou. Brzy ho ale definitivně zlákalo divadlo. Pokus dostat se na Divadelní fakultu Akademie múzických umění v Praze (DAMU) byl neúspěšný, ale přesto nastoupil jako elév do Středočeského divadla v Kladně. Postupně prošel oblastními divadly v Mostě, Olomouci a Liberci.
Členem činohry pražského Národního divadla (ND) se stal v roce 1988. Za téměř třicet let se zde představil v dlouhé řadě rolí širokého hereckého rejstříku, např. jako Mlynář a Klásek v Jiráskové Lucerně, Jean ve Strindbergově Slečně Julii, Astrov v Čechovově Strýčku Váňovi, postava označená jako On v Mittererově Návštěvní době, Pemperer v Nestroyově komedii Tajné peníze, tajná láska, Baron di Ripafratta v Goldoniho Mirandolíně. V Millerově Smrti obchodního cestujícího hrál hlavní roli Willyho Lomana, v Gogolově Ženitbě Žvanikina, v O’Neillově Měsíci pro smolaře Phila Hogana, v Mášových Podivných ptácích Aleše Hrdinu, v Tylově Paličově dceři Kolínského, Ibsenova titulního Johna Gabriela Borkmana, hrdého a osamělého muže stále čekajícího na svůj opětovný vzestup. Dále ztvárnil například Pelopa ve Vrchlického a Fibichově melodramu Smrt Hippodamie, Leonata v Shakespearově komedii Mnoho povyku pro nic, Matěje Šumbala ve Stroupežnického Našich furiantech, Millera v Schillerových Úkladech a lásce, Alfreda Doolittla v Shawově Pygmalionu, Maxe ve Stoppardově Rock’n’Rollu, Hraběte z Glostru v Shakespearově Králi Learovi, prof. Špačka v Levínského Dotkni se vesmíru a pokračuj, Generála v Medkově Plukovníku Švecovi nebo Andreje Pjosu v Hordubalovi. V roce 2024 byl uveden do Síně slávy Národního divadla.
Hostoval i na dalších pražských scénách – v Činoherním klubu, divadelním spolku JEDL, Divadle Viola, Divadle Na Jezerce, Dejvickém divadle nebo Divadle Na zábradlí, kde za výkon v Jandlově hře Z cizoty získal v roce 2005 Cenu Divadelních novin. Za stejnou roli byl nominován i na Cenu Thálie a Cenu Alfréda Radoka. V roce 2021 převzal Thálii za celoživotní mistrovství.
Od poloviny 70. let se začal objevovat v menších filmových a televizních rolích. Zahrál si např. ve válečných snímcích Sokolovo a Osvobození Prahy, ve filmech Dým bramborové natě, Mladý muž a bílá velryba či Koncert na konci léta. Větší roli ztvárnil v dětské sci-fi Odysseus a hvězdy. V 80. letech získal role v seriálech Dobrá Voda a Bylo nás šest, ve snímku Smrt krásných srnců byl obsazen do role rozvědčíka.
V 90. letech se začal více prosazovat v televizní tvorbě. Jeho filmografie dnes zahrnuje desítky titulů pro film a televizi. Objevil se například v televizní povídce na motivy Karla Čapka Ukradený kaktus, v zajímavé inscenaci Pilát Pontský, onoho dne nebo jako jeden z důstojníků v Černých baronech.
Výrazné uplatnění nachází v dabingu, daboval populární zahraniční krimiseriály jako Profesionálové, Schimanski nebo Dempsey a Makepeacová, kde namluvil policejního šéfa Spikingse. Jeho hlasem z mnoha filmů promlouvají Jack Nicholson, Charles Bronson, Anthony Hopkins, Robert De Niro nebo Burt Lancaster. Jeho hlasem mluví postavy z filmů Starman, Návrat do budoucnosti II, ve Válce Roseových daboval Dannyho DeVita. Je jedním z hrstky herců, kteří cenu za mistrovství v dabingu získali opakovaně. Snad nejlepší výkon podal ale ve filmu Lepší už to nebude, kde namluvil hlavního hrdinu v podání Jacka Nicholsona.
V roce 1999 byl oceněn za nadabování Waltera Lloyda ve filmu Terč, další cenu obdržel za dabing Anthonyho Quinna v roli Bomboliniho ve snímku Tajemství Santa Vittorie. Za dabing Jacka Nicholsona ve filmu Lepší už to nebude získal Cenu Františka Filipovského. V roce 2014 získal Cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu.
Od roku 2004 vyučoval činoherní herectví na pražské DAMU.
V roce 2006 mu lékaři diagnostikovali rakovinu štítné žlázy, z nemoci se vyléčil. V roce 2013 se mu rakovina vrátila, opět ji úspěšně překonal.
V roce 2010 začal natáčet rodinný seriál Cesty domů.
V prosinci 2011 havaroval nedaleko obce Lštění na Domažlicku poblíž své chaty s 1,35 promile alkoholu v krvi. Při nehodě utrpěl lehčí zranění. V únoru 2012 mu soud na dva roky odebral řidičský průkaz a uložil trest šest měsíců vězení s podmíněným odkladem na rok a půl.
Jeho starší bratr Jaroslav Švehlík (1930–1973) byl také herec. Jejich sestra byla několik let manželkou herce Vlastimila Vašinky, s nímž se později rozvedla. Jejich syn a tedy synovec Aloise Švehlíka je herec Marcel Vašinka.
Byl ženatý, jeho manželkou byla od roku 1967 ekonomka Florentina Švehlíková, rozená Štěpánová (* 1943), měli tři děti, dvě dcery, Terezu (* 1968) a Andreu (* 1977), a syna Davida (* 1972), který je rovněž hercem. Jejich zeť je herec Martin Pechlát.
Se svým synem Davidem hrál Alois Švehlík v divadelních představeních Svatá Jana (1986, Městská divadla pražská – Divadlo ABC), Z cizoty (2004–2007, Divadlo Na zábradlí, tato hra získala Cenu Alfréda Radoka v kategorii divadelní Inscenace roku 2004), Večer tříkrálový aneb Cokoli chcete (2005–2007, Letní shakespearovské slavnosti) a Král Lear (2011–2013, Národní divadlo, v tomto představení hráli otce a syna). Zahráli si spolu ve filmech … a stoupej do slunce!, Bolero, I ve smrti sami, Operace Silver A a Alois Nebel a v seriálech Letiště – v dílech Nebezpečná známost, Mrtvý muž letí a Holky na krku – a Já, Mattoni, v rozhlase spolu účinkovali v dramatu Loupežníci a spolu s herečkou Danou Černou namluvili v roce 2009 audioknihu U řeky Piedra jsem usedla a plakala od brazilského spisovatele Paula Coelha. V dabingu seriálu Roswell a filmu Můj syn namluvili postavy otce a syna. Dále se v dabingu sešli u filmů Hon na ponorku, Muž proti muži, Generál Eisenhower: Velitel invaze, Ronin a Tajemství Santa Vittorie a seriálu Wallander.
Alois Švehlík zemřel dne 2. dubna 2025 ve věku 85 let.
Filmografie
Film 1972 – Cena zlata 1973 – Větrné moře (Jan Prokopovič Vacek) 1974 – Sokolovo (rotmistr Hynek) 1974 – Píšťalka pro dva (král Václav IV.) 1974 – Hodinky bez vodotrysku 1975 – Profesoři za školou (3. Aljaška – Karel) 1975 – Osvobození Prahy (velitel továrny) 1975 – Město nic neví (poručík VB Tonda) 1976 – Odysseus a hvězdy (otec) 1976 – Noc klavíristy (kriminalista Kalous) 1976 – Muž na radnici (redaktor okresních novin Karel Švehla) 1976 – Dým bramborové natě (Kodet) 1976 – Dobrý den, město (Adam) 1977 – Žena za pultem – díl Anna nastupuje (David – taxikář, Sonin přítel) 1977 – Tichý Američan v Praze (Hunter) 1977 – Smuteční hudba za padlé hrdiny 1978 – Bakaláři – díl / povídka Karafiát (Jirka) 1978 – Zastretý farebný svet 1978 – Mladý muž a bílá velryba (Líbal) 1978 – Melodie bílého klavíru 1978 – Malíř Jörg Ratgeb (Jörg Ratgeb) 1978 – Hrozba (Pitron) 1978 – Etudy do skicáku (studentský film) 1979 – Paragraf 224 (Ing. Štěpán Bernát) 1979 – Momicheto i zmeyat 1979 – Koncert na konci léta (havíř Pohan) 1979 – Inženýrská odysea (Jiří Strnad, člen ÚV KSČ) 1980 – Romaneto (Stankovský) 1980 – Muž přes palubu (Vala) 1980 – 30 případů majora Zemana – díl Růže pro Zemana (Kornet) 1981 – Okres na severu (Vízner) 1981 – Víkend bez rodičů (Lojza, Vavruškův spolubydlící) 1981 – Havárie (vyšetřovatel) 1981 – Fronta v týlu nepřítele (Vojta) 1982 – Od sedmi do čtyř (Martin) 1982 – Dlouhá bílá stopa 1982 – Dobrá Voda (papaláš Pavlata) 1982 – Čtverec mizení (Hovorka) 1983 – Tři mušketýři (Athos) 1983 – Svatební let 1983 – Stříbrný smrček (Václav Zítek) 1984 – Všechno nebo nic (Mach) 1984 – Sen noci svatojánské (divadelní záznam) 1984 – Sanitka (primátor hl. m. Prahy) 1984 – Kariéra (Bodlák) 1984 – Povídky malostranské: Doktor Kazisvět (Kejřík) 1984 – Dlouhý čas naděje 1984 – Čas zrání 1985 – Výjimečná situace (montér Martínek) 1985 – Černá země (horník) 1986 – Bylo nás šest (docent Huml) 1986 – Zikmund, řečený šelma ryšavá (vévoda Albrecht II. Habsburský) 1986 – Trvale jasno 1986 – Smrt krásných srnců (rozvědčík) 1986 – Pan Pickwick (Weller) 1986 – Panoptikum Města pražského – díl Příběh z dovolené (strážmistr) 1986 – Kus života 1986 – Každý má svůj den 1986 – Gottwald (Jaromír Dolanský) 1987 – Outsider (novinář) 1987 – Nepolepšitelný starý muž (Jan Evangelista Purkyně) 1987 – Narozeniny režiséra Z. K. 1987 – Karanténa 1987 – Hláska 1988 – Rodáci (starosta, profesor Jiří Povýšil) 1988 – Malé dějiny jedné rodiny (Jiří Kolář) 1988 – Čekání na Patrika (Pacák) 1988 – Advokát ex offo (JUDr. Daněk) 1989 – Morové povětří (Páter Jan Mauritius jezuita) 1989 – Divoká srdce 1989 – Případ pro zvláštní skupinu – díl Zlaté víkendy (Zdeněk Krásný) 1989 – Případy poručíka Haniky (náčelník) 1990 – Dobrodružství kriminalistiky – díl První detektivní sbor (továrník Ervin Gladstone) 1990 – O nebojácné Bětce (rádce Arnošt) 1990 – Dcera národa 1990 – Trojlístek – díl Ukradený kaktus (vrchní zahradník Holan) 1991 – Pilát Pontský, onoho dne (Rufus) 1991 – O těch Martinových dudách (kovář) 1991 – Muž, který neměl důvěru 1992 – Tři dary lásky 1992 – Shapirovy rukopisy (Ginsburg) 1992 – Pohádka o prolhaném království (král) 1992 – Náhrdelník (doktor Sadowski) 1992 – Hříchy pro pátera Knoxe (kaskadér Ota Lux) 1992 – Černí baroni (kapitán Honec, provianťák) 1993 – Strašidla a spol. (táta) 1993 – Mistr Kampanus (Pavel Michna z Vacínova) 1993 – Kryštof a Kristina (král, otec Kryštofa) 1994 – Princezna ze mlejna (mlynář) 1994 – Princezna ze mlejna 1994 – Návštěvní doba (divadelní záznam) 1995 – Klekání zvoníme 1997 – Žena v kleci (kapitán Nechvátal) 1997 – Výchova dívek v Čechách (ředitel školy) 1997 – Pražský písničkář (von Groeben) 1998 – Genij vlasti (Václav Vojtěch Kunert) 1999 – Princezna ze mlejna 2 (mlynář) 1999 – Pán hradu (Arnulf) 1999 – Ošklivá princezna (král Lumír) 1999 – Návštěva staré dámy (Alfréd Ill) 1999 – Cesta bez průvodce (studentský film) (Marek Brázdil) 2000 – Smrt Hippodamie (divadelní záznam) 2000 – Pramen života (otec Grétky) 2002 – Vyvraždění rodiny Greenů (Heath) 2003 – Falešné obvinění (Danton) 2003 – Bankrotáři (Čardynin (ruský notorik)) 2003 – … a stoupej do slunce! (Jan Sedlář) 2004 – Pojišťovna štěstí – díl Od začátku (lékař v nemocnici) 2004 – I ve smrti sami (Otto Guangel) 2004 – Bolero (Kušmic) 2005 – 3 plus 1 s Miroslavem Donutilem – povídka Synáček (Hanák) 2005 – Oběti: Hadí tanec (Vladimír Borský) 2005 – Leasing 2005 – Eden – díl Zlatá karta 2005 – Černá karta (Belot) 2006 – Swingtime (Jiří) 2006 – Naši furianti (divadelní záznam) (Matěj Šumbal, sedlák a obecní výbor) 2006 – Nadměrné maličkosti: Jubileum (kamarád Václav) 2006–2007 – Letiště (Jaroslav Holubec) 2007 – Tři životy (hostinský) 2007 – Trapasy 2007 – Operace Silver A (Kroupa, otec Václava) 2008 – Divnovlásky (otec Xénie) 2009 – Stínu neutečeš (Viktor) 2010 – Hlava – ruce – srdce (plk. Vaverka) Od 2010 – Cesty domů (MUDr. Rudolf Bernát) 2011 – Alma (Nečas) 2011 – Alois Nebel (starý Wachek) 2012 – Nejlepší Bakaláři – díl Karafiát 2012 – Policajti z centra (šéf 1. oddělení podplukovník Ježek) 2013 – Hořící keř (náčelník Horyna) 2013 – Madame – díl Chapter I (František Wilda) 2016 – Já, Mattoni (Heinrich Mattoni ve třetí fázi) 2017 – Marie Terezie (Filip Ludvík Václav ze Sinzendorfu) 2019 – Na střeše (profesor Antonín Rypar) 2022 – Mimořádná událost (vojenský pilot Brukner) 2023 – Muž, který stál v cestě (Ludvík Svoboda)
Dokumentární 2000 – Vzpomínání na Jiřího Sováka 2000 – Film o filmu: Princezna ze mlejna 2 2010 – Neobyčejné životy: Alois Švehlík