Kružberk () je obec v okrese Opava v Moravskoslezském kraji. Leží na levém břehu vodní nádrže Kružberk. Součástí Kružberka jsou i Staré Lublice. Žije zde obyvatel. Téměř celý katastr obce leží ve Slezsku, ale nepatrný kus ve střední části výše zmíněné vodní nádrže (území na zatopeném pravém břehu Moravice) bylo původně součástí dříve čistě moravského katastrálního území Budišov nad Budišovkou.
Historie První dochovaná zmínka o vesnici pochází z roku 1377 (písemná historie Starých Lublic sahá až do 13. století). V listině je ves uváděna pod názvem Creuczenburg jako součást obce Krahují, ta však později zanikla. Jméno Creuczenburg se průběhem času modifikovalo na Kreuzberg, tedy Křížová Hora. Kružberk byl lénem Opavského knížectví a často měnil svého držitele. Do poloviny 20. století tvořili většinu obyvatel Sudetští Němci. Po druhé světové válce byli původní obyvatelé vysídleni a obec prošla kompletní výměnou obyvatelstva. Za socialistického Československa byla vždy přiřazena k některé z blízkých obcí.
Obyvatelstvo
Obecní správa Mezi lety 1850–1952 byl Kružberk obcí v okrese Opava (1850–1949) a později v okrese Vítkov. V letech 1952–1955 patřily jako osada obce k Lublicím a v letech 1955–1979 byly znovu obcí v okrese Vítkov (1955–1960) a později opět v okrese Opava. Od 1. ledna 1979 do 23. listopadu 1990 patřil jako část města k Budišovu nad Budišovkou a od 24. listopadu 1990 je opět samostatnou obcí. V letech 1960–1978 k obci patřily Staré Těchanovice.
Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 15. prosince 1998.
Zajímavosti Vodní nádrž Kružberk – dílo vzniklé v letech 1948 až 1955 leží na řece Moravici. Jeho účelem je zásobování pitnou vodou a snižování povodňového průtoku Moravice. Odehrává se zde děj seriálu Velké sedlo. Kostel svatého Petra a Pavla – jednolodní stavba se čtvercovým půdorysem z první poloviny 14. století se nachází blízko řeky Moravice. Nachází se zde historické varhany z roku 1808 stavitele varhan Josefa Sebastiana Staudingera (1729–1809), unikátní tím, že obsahují nejvíce dochovaných původních dílů na území Slezska. V roce 1844 nástroj opět naladil Franz Rieger, tehdy 32letý zakladatel krnovského, dodnes trvajícího varhanářství. Zanechal o tom doklad: Na jedné z desek varhan je tužkou psaný nápis: „Im Jahre 1844 hat Franz Rieger bürgelicher Orgelbauer in/s/ Jägerndorf dieses Positiv ausgestimmt.“ V roce 2014 byly po desetiletích trvající nepoužitelnosti opraveny restaurátorem Ivanem Bokem z Krnova. Kostel svatého Floriána – byl zbudován roce 1812 stavitelem Antonínem Englischem, na místě přibližně o 100 let staršího a velikostí již nedostatečného kostelíku. I tento starší kostel byl zasvěcen svatému Floriánu. Základní kámen byl položen 23. dubna 1811. Stavbu provázel neustálý nedostatek peněz, přesto však byla dokončena a 12. října 1812 byl na věži dostavěného kostele vztyčen kříž. Kostelu byly v roce 1877 pořízeny hodiny. Jejich stavitelem byl Franz Killian z Gross Herlitz (Velké Heraltice). Hlavnímu oltáři dominuje vyobrazení svatého Floriána z roku 1861. Jeho autorem je Josef Kristler z Moravského Berouna. Presbytář vyzdobil roku 1883 Pavel Assmann z Opavy. Původní vybavení kostela – kazatelna a lavice pocházely z kostela svaté Anny z Andělské hory v Melči. V roce 1873 byly z prostředků obce a náboženského fondu pořízeny varhany za 1595 zlatých z varhanářské dílny Rieger u Krnova. Varhany postavila firma Franz Rieger und Sohn pod opusovým číslem 2 – jedná se tedy již o průmyslový výrobek s kuželkovými vzdušnicemi. Jsou to nejstarší intaktní varhany od časů založení krnovské továrny a počátku číslování novostaveb jejich varhan. Varhany byly opraveny v říjnu až prosinci 2015. Byly provedeny konzervace proti dřevokaznému hmyzu, opraveny měchy a namontován ventilátor. Byla to v jejich historii patrně druhá oprava. Podíleli se na nich restaurátoři Petr Drastík, Martin Stoniš a Ivan Bok. Znovu jej naladil Martin Tvarůžka. Kostel má křížovou cestu se 14 obrazy z roku 1883, která byla pořízena za důstojného pana faráře Tomáše Dadáka. V kostelní lodi je socha svaté Anny s Ježíškem a Marií. Za tuto sochu zaplatila náboženská obec přes 3 000 rýnských zlatých. zřícenina hradu Kružberk Kružberské cvičné skály – odkrytý skalní masiv pod přehradou, tvořený zejména břidličnatou drobou, nabízí horolezcům mnoho variant výstupů. V Hlavním masivu se nachází jeskyně. Jeskyně má dvě části a je uměle vytvořená – vystřílená ve skále. Měla být základem rodinné hrobky podnikatele a milovníka tohoto kraje Carla Weisshuhna (27. února 1837, Rybnik – 4. ledna 1919 vila Carl nad osadou Seifenmühle) K osadě Seifenmühle a vile Carl měla vřelý osobní vztah opavská rodačka německé národnosti Joy Adamsonová – spisovatelka, která se proslavila svými knihami o Africe a její fauně (Příběh lvice Elsy). Prožila zde část svého dětství. Ve vile Carl bylo v době výstavby kružberského vodního díla správní středisko. Po dostavbě přehrady byla stavba odkoupena Janem Čermákem, který zde strávil zbytek života. Ing. dr. tech. Jan Čermák (6. února 1903 – 20. ledna 1988), byl významný moravský technik a mimo jiné i stavitel kružberské přehrady. Založil zde muzeum dokumentů o stavbě přehrady, o zdejších zaniklých obcích ale i o rodině Weisshuhnů. Spravoval ho až do své smrti. Vila Carl roku 1992 vyhořela, ale následně byla rekonstruována. Muzejní sbírky jsou však ztracené. Památce Jana Čermáka je věnovaná naučná stezka vedoucí z Kružberka po obou stranách řeky Moravice přes korunu hráze. Kromě panelů s tematikou flory a fauny jsou zde i panely a zastavení věnované Janu Čermákovi a Carlu Weisshuhnovi. Rychta. Patří mezi památky, které se nedochovaly. Barokní rychta byla postavena ve stylu lidové venkovské architektury roku 1765 patrně rychtářem Johanem Fridrichem Latzkem. (Alte Lublitz, Staré Lublice). Do odsunu Němců zde byla restaurace, řeznictví a uzenářství. Posledními majiteli byla rodina Freiů. Po válce byla rychta používaná jako sýpka místním JZD a nakonec zcela devastována. V sedmdesátých letech 20. století byla rychta rozebrána. Pokud je někde uváděno že ještě existuje, jedná se o omyl.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Opava Kategorie:Obce v okrese Opava Kategorie:Obce na pomezí Moravy a Slezska Kategorie:Sídla v Nízkém Jeseníku Kategorie:Venkovský mikroregion Moravice Kategorie:Geotrasa sudetská