náhled|Sporangia obsahující výtrusy na spodní straně listu kapradiny Asplenium scolopendrium Spora (výtrus) je struktura sloužící k nepohlavnímu rozmnožování, adaptovaná k rozšiřování a přežívání i v nepříznivých podmínkách, a to po dlouhou dobu. Je haploidní (pouze s jednou sadou chromozomů) a zpravidla také jednobuněčná. K významným rozdílům mezi sporou a semenem (semenných rostlin) patří i to, že spora obsahuje málo zásobních látek a nevykazuje gravitropismus.
Spory jsou součástí životního cyklu mnoha bakterií, rostlin (např. kapradiny, mechy…), řas, hub a prvoků. Spora sinic a řas se nazývá akineta, spora bakterií endospora. V širším slova smyslu se nazývají sporami i nepohlavní rozmnožovací buňky semenných rostlin (viz megaspora, mikrospora).
Za příznivých podmínek se mohou spory začít mitoticky dělit za vzniku gametofytu. Někdy je tento jedinec již dospělec, z něhož vznikají spory opět mitózou (mitospory, např. u mnoha hub). Zejména u mechorostů, kapradin a některých skupin hub však spory dávají vzniknout gametofytu, který nese gamety, tedy pohlavní buňky, jejichž splynutím vzniká sporofyt. Tento proces se nazývá metageneze (rodozměna).
Tvorba spor se nazývá sporogeneze či sporulace.
Dělení spor Spory je možné klasifikovat několika způsoby.
Podle místa vzniku U hub a houbám podobných organismů jsou spory často klasifikovány podle názvu struktury, v níž spora vzniká. V tomto místě dochází k meiotickému dělení. Protože je systematika hub založena především na typu rozmnožovacích struktur, jsou níže vyjmenované názvy spor charakteristické pro určité taxonomické skupiny.
sporangiospora – vzniká ve sporangiu (výtrusnici), např. u spájivých hub; sporangiospory jsou nebičíkaté nepohyblivé spory askospora – vzniká ve vřecku (ascus) vřeckovýtrusných hub bazidiospora – vzniká v bazidiu stopkovýtrusných hub aeciospora (aecidiospora) – vzniká v prášilce (aecium) rzí či snětí urediospora – vzniká v aeciu rzí či snětí urediospora – vzniká v urediniu rzí či snětí teliospora – vzniká v teliu rzí či snětí oospora – vzniká v oogoniu oomycet karpospora – vzniká v karposporofytu ruduch tetraspora – vzniká v tetrasporofytu ruduch
Podle toho, zda vzniká spora uvnitř buňky, nebo vně (především u bakterií), se rozlišuje: endospora – vzniká uvnitř mateřské buňky exospora – vzniká vně mateřské buňky
Podle funkce diaspora – struktura primárně určená k rozšiřování jedince; u hub, mechorostů, kapraďorostů a některých semenných rostlin; je nejčastější chlamydospora – tlustostěnná spora hub určená k přežití nepříznivých podmínek zygospora – chlamydospora spájivých hub
Podle typu vzniku v rámci životního cyklu meiospora – vzniká meiózou, je haploidní, dává vzniknout haploidnímu jedinci mikrospora – dává vzniknout samčímu gametofytu (pyl semenných rostlin) megaspora (makrospora) – dává vzniknout samičímu gametofytu (vajíčko semenných rostlin) mitospora (častěji konidie, konidiospora) – vzniká mitózou z haploidního jedince (je tedy rovněž haploidní), typická pro některé vřeckovýtrusné houby; houby, u nichž jsou mitospory jediným způsobem rozmnožování, se řadí do mitosporických hub (Deuteromycota)
Podle pohyblivosti zoospora – pohyblivá spora s jedním a více bičíky; u některých řas a hub aplanospora, autospora – nepohyblivá spora balistospora – aktivně vymršťovaná spora (z plodnice hub) – patří sem většina bazidiospor statismospora – není aktivně vymršťována z plodnice (např. břichatky)
Odkazy
Reference
Související články Spora (bakterie) Akineta Endospora Gameta Semeno Sporofyl Sporofyt
Externí odkazy
Kategorie:Rozmnožování Kategorie:Mykologie