Stružinecká pahorkatina je krajinná oblast (horopisná jednotka) a geomorfologický okrsek o rozloze 50,17 km² v jihozápadní části Sečské vrchoviny, součást pohoří Železných hor v regionálním členění georeliéfu (tvaru zemského povrchu) Česka. Leží z hlediska administrativně správního z větší části na jihozápadě v okrese Havlíčkův Brod a okrajem v okrese Žďár nad Sázavou, náležejících do Kraje Vysočina, na dvou lokalitách v severovýchodní části v okrese Chrudim náležejícím do Pardubického kraje.
Krajinná oblast nepravidelného tvaru, připomínající ovál, orientovaný ve směru SSZ – JJV, nejdelší vzdálenost okrajových míst činí přibližně 12 km na spojnici Trhová Kamenice – Vojnův Městec, v nejširším místě severovýchod – jihozápad zhruba 4,5 km na linii Jasné Pole – Rovný.
V rozsahu celé plochy je zvláště chráněným územím, přibližně polovinou rozlohy součástí Chráněné krajinné oblasti Železné hory, východní část v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy.
Typem georeliéfu členitá pahorkatina v nadmořských výškách přibližně 525–660 m, tvořená vyvřelinami železnohorského plutonu (granodiorit, metagabro, metadiorit), v severozápadní části a na jihovýchodě horninami amfibolit, zelená břidlice, fylit a metaryolit v souvrství vítanovské série hlinského proterozoika a paleozoika (hlinská zóna).
Nejnižší poloha pahorkatiny situována v nadmořské výšce kolem 525 m n. m. na úrovni hladiny řeky Chrudimky jižně od Trhové Kamenice, v blízkosti přírodní památky Mlýnský rybník a rybník Rohlík.
Horopisem (orografie) směrem k jihovýchodu postupně stoupá, nejvyšších nadmořských výšek nad 600 m dosahuje pahorkatina nad Stružincem, mezi nejvyšší vrcholy patří Barchanec (624,0 m n. m.) s rozložitou a zalesněnou vrcholovou částí, v pohledu od jihovýchodu ze svahů nad Benátky, nevýraznou.
Nejvyšší bod leží na významném vrcholu se zeměpisným jménem (oronymum) Křížový vrch (660,5 m n. m.), zaměřený trigonometrický bod (č. 48 trigonometrického listu 2425) České státní trigonometrické sítě se nachází na ploše zemědělsky obdělávaného pole na katastrálním území městyse Krucemburk v okrese Havlíčkův Brod náležejícím do Kraje Vysočina.
Geografie Stružinecká pahorkatina leží v geografii Česka poměrně nedaleko jejího geografického středu (obec Číhošť v okrese Havlíčkův Brod), přibližně 35,8 km východním směrem (93°) je vzdálený Stružinec.
Pahorkatina v polohách 525 až 660 m n. m. je okrajovou částí Sečské vrchoviny v podhůří Železných hor. Vymezit území lze přibližně obcemi (místy) po jejím obvodu od nejsevernějšího bodu nad řekou Chrudimkou: Trhové Kamenice (přírodní památka Mlýnský rybník a rybník Rohlík) – řeka Chrudimka (podél koryta proti směru toku) – levostranný přítok Slubice – soutok Slubice a Černého potoka – Košinov (část obce Studnice) – Vojnův Městec (svahy Pěničkova kopce v poloze 590 m n. m. nad rybníkem Šišmák) – Krucemburk (polohy kolem 600 m n. m. jihozápadního svahu Křížového vrchu s vrcholem 660,52 m n. m.) – Ždírec nad Doubravou (Janský potok pod Kohoutovem) – Horní Studenec (potok Cerhovka) – Nový Studenec (lokalita Stráně) – Hudeč – Rovný – Slavíkov (rybník Stržený) – lesní lokalita V kačenách (západně od přírodní rezervace Maršálka) – Křemenice (koryto Dlouhého potoka v polesí Smrčina) – Možděnice (Bačkovskýho kopec 620,02 m n. m.) a opět řeka Chrudimka před Trhovou Kamenicí.
Původ názvu Zeměpisné jméno (oronymum) je odvozeno od sídelní lokality Stružinec (části města Ždírec nad Doubravou), ležící na severo-severozápadním svahu vrcholu Barchanec (624,0 m n. m.), širší okolí kopce je typické pro krajinný ráz plochou malého území na jihovýchodě Železných hor.
Geomorfologie a přírodní poměry náhled|264x264pixelů|Barchanec (624 m n. m.) v mlžném oparu na obzoru, od jihovýchodu nevýrazný vrch v zalesněném pásu pahorkatiny, v zářezu terénu potok Slubice, domy náleží do vesnice Chlum (pohled ze svahu Křížového vrchu) Geomorfologie řadí Stružineckou pahorkatinu mezi geomorfologické okrsky v rámci regionálního členění georeliéfu provedeného systémově pro celé území Česka. Řádově nejnižší geomorfologická jednotka se dále nedělí, charakterizuje ji obecně typ georeliéfu se stejným původem povrchových tvarů zemského povrchu a s podobnou výškovou polohou. V seznamu geomorfologických jednotek je označena pětimístným indexem IIC-3B-3.
Tvoří spolu s dalšími třemi okrsky skladebnou část geomorfologického podcelku Sečská vrchovina (index IIC-3B). Přibližně od Podmoklan k Trhové Kamenici a od ní k Vojnovu Městci sousedí s horopisně nejvyšším geomorfologickým okrskem Kameničská vrchovina (index IIC-3B-1). V některých polohách je v absolutních hodnotách horopisně vyšší, než Skutečská pahorkatina (index IIC-3B-2), okrsek Sečské vrchoviny shodný typem georeliéfu. Svojí plochou je druhým nejmenším okrskem geomorfologického podcelku, za Podhradskou kotlinou (index IIC-3B-4).
Z hlediska historie geomorfologického vývoje reliéfu krajiny náleží Stružinecká pahorkatina do geomorfologického celku Železné hory (index IIC-3). Členitá pahorkatina s plochým povrchem holoroviny byla utvářena zejména vyvřelinami nasavrckého a ranského plutonu.
Přírodní oblast náleží do 4. až 5. vegetačního stupně, je zalesněna většinou smrkem, méně jedlí a bukem. Rozlohou větším bukovým porostem je například pokryta část vrcholu Barchanec (624,0 m n. m.) mezi sídelními lokalitami, vesnicemi Stružinec a Benátky, částmi města Ždírec nad Doubravou.
Na jihozápadě je geomorfologická jednotka okrajovou částí Sečské vrchoviny, sousedí s Havlíčkobrodskou pahorkatinou (index IIC-2C). Stružinecká pahorkatina se potkává s jejími geomorfologickými okrsky Dářská brázda (index IIC-2C-3), od Vojnova Městce (nad rybníkem Šišmák) směrem na Krucemburk na jižních svazích Křížového vrchu (660,5 m n. m.) ke Ždírci nad Doubravou (korytu Janského potoka pod Kohoutovem) a Sobíňovský hřbet (index IIC-2C-4), od Ždírce nad Doubravou ve směru na Horní Studenec (potok Cerhovka) a Nový Studenec, až k pravostrannému bezejmennému přítoku Cerhovky u Podmoklan.
Geologie Geologické podloží tvoří horniny migmatit, granodiorit, gabro (metagabro), diorit (metadiorit) a v menší míře žulorula (hornina na přechodu mezi granitem a rulou). V oblasti vodních toků a nádrží je nivní sediment tvořený hlínou, pískem a štěrkem kvartéru.
V oblasti Horního Studence, části města Ždírec nad Doubravou, významná hydrogeologická lokalita na území Národního geoparku Železné hory (překrývá západní část Stružinecké pahorkatiny, omezený silnicí I/37 v úseku Trhová Kamenice – Ždírec nad Doubravou a hranicí geomorfologického okrsku, pokračujícího v severozápadním směru k Trhové Kamenici).
Vodstvo Vodstvo je přírodním fenomenem Stružinecké pahorkatiny, na větší části území náleží do povodí Chrudimky (Dlouhý potok), na jihovýchodě do povodí Doubravy (Janský potok pod Kohoutovem). Nejvýznamnější řekou je Chrudimka, protékající okrajovou částí pahorkatiny. Koryto řeky v rámci Sečské vrchoviny odděluje na levém břehu ležící Stružineckou pahorkatinu od sousední Kameničské vrchoviny. Cenná je zejména tzv. říční krajina s meandrující Chrudimkou a částečně původní vegetací, na území Stružinecké pahorkatiny v úseku od levostranného přítoku Slubice směrem k Trhové Kamenici.
Významný pro krajinu je Dlouhý potok, levostranný přítok řeky Chrudimky pod východním svahem vrcholu Na Veselém Kopci (578,5 m n. m.). Přitéká ze směru od Křemenice a přivádí vodu pro dva průtočné a plochou největší rybníky v oblasti, s názvy Kaprovec a Dlouhý rybník. Dlouhý potok odvádí vodu několika jeho bezejmenných přítoků, mezi obcemi Vysočina (místní částí Možděnice) a Slavíkov (místní částí Dlouhý) napájí rybníky Náveský, Návesní a Smrčinský.
Plochou menší bezejmenná vodohospodářská díla a také vodní nádrže Hliňák a Starý rybník byly vybudovány v okolí Kocourova (místní část Slavíkova). V několika lokalitách tvoří průtočné vodní nádrže rybniční soustavy (Kocourov, Dlouhý, Možděnice).
Malá vodní díla jsou vybudována v horním toku Slubice, největší rybník Mlynářka leží v obci Chlum, průtočné rybníky také pod částí obce Benátky (Ždírec nad Doubravou) na potoku Janský v povodí řeky Doubravy.
Několik bezejmenných vodotečí, pravostranných přítoků Barchaneckého potoka, stéká západními svahy vrcholu Barchanec (624 m n. m.). Barchanecký potok protékající údolím pod Stružincem má prameniště v lokalitě se dvěma rybníky nazvanými Kabáty I (též Vesta) a Kabáty II (též Kabátov). Vodohospodářská díla jsou vybudována na okraji lesních prostorů Barchanec a Kabáty (od něho pojmenování rybníků).
Rybník Jánuš Barchanecký potok přivádí vody do průtočného rybníka Jánuš, v mapách uváděný též s názvem Januš, s rozlohou 13 ha a vybudovaného před více než sto lety, lze ho nalézt již v letech 1836 až 1852 na historicky starých mapách. Jeho rozsáhlé břehové porosty s rákosinami jsou útočištěm vodního ptactva a více druhů žab, s významnou rosničkou zelenou. Rybník je rekreační lokalitou s chatovou osadou.
Zajímavost lokality Železných hor Barchanecký potok a průtočný rybník Jánuš uvedl geolog a petrograf Jindřich Vodička (1920–2006) za součást jihovýchodní hranice Železných hor, vedené zhruba na spojnici mezi městy Ždírec nad Doubravou – Hlinsko – Skuteč, ve své poslední práci z roku 1997 publikované ve sborníku Železné hory očima geologa.
Ochrana přírody a krajiny Z hlediska ochrany přírody a krajiny je Stružinecká pahorkatina rozsahem celé plochy zvláště chráněným územím. Východní část překrývá Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy a jen o málo menší západní část Chráněná krajinná oblast Železné hory s botanicky významnou přírodní památkou Buchtovka. Hranici mezi chráněnými krajinnými oblastmi tvoří silnice I/37 v úseku Ždírec nad Doubravou – Trhová Kamenice.
Přírodní památka Buchtovka V zalesněných svazích pod Zuberským vrchem jsou přírodně významné malé vodoteče, levostranné přítoky řeky Chrudimky. Ze směru od Zubří, po úbočí bezejmenného vrcholu s nadmořskou výškou 590,3 m v lesním prostoru Buchtovka a v lesní lokalitě Na vrších po svahu Bačkovského kopce (620 m n. m., na turistické mapě uvedena pouze výšková kóta bez názvu), stékají bezejmenné potoky do údolí s vlhkými loukami a s vybudovaným odvodňovacím systémem snižujícím hladinu spodní vody.
Voda z potoků vytváří podmáčený terén s mokřady, rašelinnými a slatinnými loukami. Lokalita je zvláště chráněné území přírodní památky Buchtovka (název odvozen od jména polesí) a patří mezi botanicky nejbohatší místa Chráněné krajinné oblasti Železné hory.
Přírodní památka Zadní rybník Na území Stružinecké pahorkatiny zasahuje jihozápadní část přírodní památky Zadní rybník u Trhové Kamenice s údolní nivou řeky Chrudimky, mokřady a dřevinnými porosty. Nejvýraznější dominantou lokality je rybník Velká Kamenice s plochou 17 ha a v letním období s květy leknínu bělostného. V břehových porostech hnízdí řada ptáků, mezi nimi i moták pochop. Na svém tahu se zde zastavuje husa velká.
Přírodní památka Mlýnský rybník a rybník Rohlík Úzká okrajová část s břehovými porosty a mokřady přírodní památky Mlýnský rybník a rybník Rohlík leží v oblasti Stružinecké pahorkatiny s meandrující řekou Chrudimkou. Kolem Chobotovského potoka (pravostranný přítok Chrudimky, Kameničská vrchovina) se vytvořil pás vodního a mokřadního přírodního společenstva s výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Na hrázi rybníka Velká Kamenice navazuje zvláště chráněné území na přírodní památku Zadní rybník.
Kulturní krajina Podle historických pramenů některých obcí v oblasti podporoval osidlování krajiny kolem dnešní řeky Chrudimky také český král Václav II. Na stráních nad řekou a kolem ní byly postupně zakládány rozptýlené usedlosti. Ze 14. století pochází zmínky o původních stavbách kolem vodních toků, byly budovány mlýny, pily (například Králova Pila, jedna z nejstarších v Čechách, tzv. jednuška) a také hamry, odtud pochází i název Svobodné Hamry, dnes části obce Vysočina.