Koleč

Obec Koleč (anglická výslovnost: , německy Koletsch) se nachází ve středních Čechách v okrese Kladno, kraj Středočeský. Rozkládá se přibližně 11 km severovýchodně od Kladna a 7 km jihozápadně od Kralup nad Vltavou. Severní hranice hlavního města Prahy (městská část Suchdol) je od obce vzdálena zhruba 14 km. Žije zde obyvatel.

Geografie a přírodní poměry Obec Koleč se nachází v členité krajině na rozhraní industrializovaného Kladenska a zemědělsky využívané oblasti dolního Povltaví. Vlastní vesnice se rozkládá v mělkém otevřeném údolí podél silnice spojující Kladno a Kralupy nad Vltavou, převážně nad levým břehem Třebusického potoka. Západním okrajem obce prochází železniční trať 121 (Hostivice–Podlešín), která v současnosti slouží převážně nákladní a sezónní rekreační dopravě.

Ostatní dvě místní části, osady Týnec a Mozolín, leží za nevysokým návrším v sousedním údolí Týneckého potoka, přímo pod starobylým hradištěm Budeč. Stavebně Koleč i Mozolín v podstatě splývají se sousední obcí Zákolany.

Geomorfologie a geologie Z geomorfologického hlediska obec leží v celku Pražská plošina, konkrétně v jejím podcelku Kladenská tabule a okrsku Slánská tabule. Terén byl vymodelován erozní činností místních vodních toků. Geologické podloží tvoří především svrchnokřídové sedimenty (slínovce a pískovce), které jsou v údolních nivách překryty čtvrtohorními fluviálními (říčními) sedimenty.

Vodstvo Hydrologicky obec náleží do povodí Vltavy. Územím protékají dva významné potoky, které určují charakter sídelní struktury: Týnecký potok: Pramení v Kladně-Švermově, protéká Brandýskem a v jižní části katastru Kolče osadami Týnec a Mozolín. Po 11,8 km toku ústí v sousedních Zákolanech zleva do Zákolanského potoka. Třebusický potok: Menší tok protékající přímo centrem Kolče. Vytváří osu vesnice a v Mozolíně se vlévá do Týneckého potoka.

Flóra a fauna Krajina v okolí obce je intenzivně zemědělsky využívána, přesto si zachovala cenné přírodní prvky, jako jsou staré sady a remízky na svazích údolí, které slouží jako útočiště pro drobné ptactvo a zvěř.

Biokoridory: Údolí Týneckého potoka je definováno jako lokální biokoridor v rámci Územního systému ekologické stability (ÚSES). Lokální biodiverzita: V nezregulovaných částech potoků a na přilehlých mokřadech lze nalézt typickou vlhkomilnou vegetaci (olše, vrba). V minulosti byl ekosystém Týneckého potoka ovlivněn vypouštěním důlních vod z kladenského dolu Ronna.

Části obce Obec Koleč se skládá ze tří místních částí, které leží na dvou sousedících katastrálních územích (Koleč a Týnec u Kolče): Koleč – hlavní část obce rozkládající se v údolí Třebusického potoka, sídlo obecního úřadu, školy a barokního zámku. Mozolín – osada situovaná v hlubokém údolí Týneckého potoka při soutoku s potokem Třebusickým; Týnec – vesnice ležící na jižním svahu nad Týneckým potokem, v těsném sousedství hradiště Budeč.

Historie

Počátky a středověk První písemná zpráva o vesnici s názvem Holecs (původně Choleč) pochází z listiny vyšehradské kapituly, která je datována do let 1125 až 1140. Obec byla po dlouhou dobu církevním majetkem. V blízkosti osady Týnec se nachází významné hradiště Budeč, které s historií obce úzce souvisí již od raného středověku.

Období baroka a rozkvětu Zásadní zlom v rozvoji obce nastal v období baroka, kdy zde vznikl panský zámek. V letech 1859–1864 v obci působil kladenský farář a historik Josef Mottl, který se stal autorem prvních ucelených dějin Kolče. V této době se začala formovat současná urbanistická podoba obce s dominantou zámku a přilehlého hospodářského dvora.

Průmyslový rozvoj a 20. století Druhá polovina 19. století přinesla rozvoj průmyslu. Klíčovým faktorem byla výstavba železniční tratě Hostivice–Podlešín v roce 1873, která napojila Koleč na kladenskou uhelnou pánev. V obci fungovaly cihelny a rozvíjelo se moderní včelařství, které má v místě hlubokou tradici. Po druhé světové válce přešel velkostatek do správy státu, což vedlo k postupné degradaci zámeckého areálu, která vyvrcholila na konci 20. století.

Moderní dějiny Po roce 1989 prošla obec transformací. Symbolem nového tisíciletí se stala záchrana chátrajícího zámku dobrovolníky a jeho přeměna v kulturní centrum. V posledních letech Koleč zažívá novou vlnu výstavby rodinných domů díky dobré dostupnosti Prahy a Kladna, čímž se mění z čistě zemědělské obce v rezidenční lokalitu.

Vývoj počtu obyvatel Demografický vývoj obce odráží průmyslový rozkvět na přelomu 19. a 20. století i následnou stagnaci a současný opětovný nárůst.

+ Vývoj počtu obyvatel a domů obce Koleč (vč. Týnce a Mozolína) Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 2024 Počet obyvatel 896 1104 1111 1094 1162 1135 1110 931 904 842 680 511 552 603 584 614 Počet domů 125 131 141 147 159 170 211 222 219 210 196 227 235 — 254 255

Správa

Územněsprávní začlenění Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo: 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres SlanýSprávní uspořádání Předlitavska 1850-1918 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Slaný 1868 země česká, politický i soudní okres Slaný 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres SlanýAmtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Slaný 1945 země česká, správní i soudní okres Slaný 1949 Pražský kraj, okres Slaný 1960 Středočeský kraj, okres Kladno

Hospodářství a infrastruktura

Podnikání a služby Podle údajů z roku 2026 působí v obci 18 firem a 109 živností. Současné podnikání je soustředěno především na terciární sektor (služby a obchod) a drobné řemeslné živnosti.

Tato struktura se výrazně liší od podoby místního hospodářství v první polovině 20. století. V roce 1932 byla Koleč významným lokálním centrem s vlastní četnickou stanicí, poštou a lékařem. Fungoval zde státní velkostatek, mlýn a dvě cihelny. Vedle tradičních řemesel (koláři, kováři, provazník) zde v okolí existovaly i unikátní provozy, jako byla výroba pian nebo výroba francovky.Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 588.

Dnes na tuto tradici navazují moderní specializované služby a vědecký výzkum nadregionálního významu: Věda a výzkum: V obci sídlí detašované pracoviště Ústavu molekulární genetiky AV ČR (tzv. genetická zahrada). Toto výzkumné středisko se zaměřuje na chov unikátních zvířecích modelů pro biomedicínský výzkum a genetické studie. Jezdecký sport a chov koní: Obec je významným centrem jezdeckého sportu. Sídlí zde moderní jezdecké areály (např. JS Picadero), které se specializují na drezurní výcvik a nabízejí nadstandardní zázemí pro ustájení koní, včetně krytých hal, solárií a venkovních jízdáren.

Významným prvkem cestovního ruchu je zámecký areál s včelařským muzeem, který odkazuje na včelařskou tradici doloženou v obci již ve 30. letech 20. století.

Občanská vybavenost Obec disponuje infrastrukturou odpovídající její velikosti a rezidenční funkci:

Správa, bezpečí a věda: Sídlo obecního úřadu s pracovištěm Czech POINT a pobočkou pošty. V obci se nachází také detašované pracoviště Ústavu molekulární genetiky AV ČR.

Školství a volný čas: V obci je v provozu mateřská škola a základní škola (I. stupeň). Pro rodiny s dětmi jsou k dispozici moderní herní plochy.

Kultura a sport: Společenský život se soustředí v kulturním domě, místní knihovně a restauracích. Sportovní zázemí tvoří fotbalový stadion klubu TJ Slavoj Koleč (založen 1920).

Obchod a služby: Na návsi funguje prodejna potravin zajišťující základní obslužnost. Veřejnosti slouží také obecní hřbitov se dvěma funkčními vjezdy.

Technické zázemí: Obec provozuje vlastní sběrný dvůr pro efektivní nakládání s odpady a údržbu veřejných prostranství.

Doprava Silniční síť: Obcí procházejí silnice III. třídy, které zajišťují spojení s Kladnem (11 km), Kralupami nad Vltavou (7 km) a severozápadním okrajem Prahy (Suchdol, 14 km).

Železnice: Koleč leží na jednokolejné celostátní trati 121 (Hostivice–Podlešín), na níž byl provoz zahájen již v roce 1873. Na západním okraji obce se nachází mezilehlá železniční zastávka a nákladiště Koleč. Zatímco v minulosti trať sloužila silné nákladní dopravě a pravidelným osobním spojům, po roce 2011 došlo k výraznému útlumu. V současnosti (2026) je trať využívána především pro nákladní přepravu a sezónní turistické spoje, jako je výletní vlak Cyklohráček.

Veřejná doprava: Obec je plně zapojena do systému Pražské integrované dopravy (PID). Pravivelnou obslužnost zajišťují autobusové linky, které obec propojují s okolními městy. Konkrétně se jedná o linky: 323 (Praha, Nádraží Veleslavín – Želenice), 620 (Kladno, autobusové nádraží – Kralupy n. Vlt., žel. st.), 623 (Kladno, autobusové nádraží – Velvary, náměstí), 858 (Slaný, gymnázium – Libčice n. Vlt., žel. zast. Letky). Dříve obcí projížděly linky dopravců ČSAD MHD Kladno a Autodoprava LAMER (stav 2011), v současnosti jsou všechny spoje plně integrovány do systému PID a zajišťují spojení směrem na Kladno, Slaný, Kralupy nad Vltavou i Prahu.

Pamětihodnosti Obec je významným cílem kulturní turistiky, a to především díky citlivě obnovenému zámeckému areálu a řadě barokních plastik.

Zámek Koleč a kostel Nejsvětější Trojice Dominantou obce je areál barokního zámku, který vznikl v letech 1711–1714 přestavbou starší tvrze pro rod Ubelliů ze Siegburgu. 

Zámek: Jedná se o patrovou obdélníkovou budovu s mansardovou střechou. Po období devastace ve druhé polovině 20. století byl areál v roce 2011 získán nadačním spolkem Máj, který provedl jeho částečnou rekonstrukci.

Kostel Nejsvětější Trojice: Původně zámecká kaple z roku 1714, která byla v 19. století rozšířena a přistavěna do podoby současného kostela. 

Včelařské muzeum: Od roku 2016 v prostorách zámku sídlí unikátní expozice mapující historii včelařství, vývoj úlů (klátů) a včelařských pomůcek.

Sakrální památky a sochařská výzdoba Obec a její okolí zdobí několik cenných plastik, z nichž mnohé pocházejí z dílen významných sochařů: Zvonice: Zděná stavba nacházející se v bezprostřední blízkosti kostela. Socha Neposkvrněného početí Panny Marie: Barokní plastika na vysokém sloupu, datovaná do období po roce 1750. Socha svaté Anny: Významné dílo z roku 1864, jehož autorem je sochař Robert Platzer (člen známé sochařské rodiny Platzerů). Socha se nachází u cesty vně obce. Fara: Historická budova související se správou zdejší farnosti, v níž v 19. století působil historik Josef Mottl.

Sousedství s Budčí Katastr obce (zejména část Týnec) přímo sousedí s národní kulturní památkou Budeč. Historické opevnění hradiště a archeologické lokality plynule přecházejí do území Kolče, což z obce činí přirozené východiště pro návštěvníky rotundy sv. Petra a Pavla.

Osobnosti S obcí je spojeno několik významných postav české vědy, kultury a církevních dějin:

Josef Danda (1906–1999) – rodák z Kolče, významný český architekt specializující se na dopravní stavby. Je autorem projektů mnoha nádražních budov, například v Pardubicích, Chebu či staré odbavovací haly hlavního nádraží v Praze. Josef Mottl (1827–1884) – katolický kněz, kladenský farář a regionální historik. V letech 1859–1864 působil v Kolči, o níž sepsal historické pojednání a významně se zasloužil o dokumentaci dějin Slánska a Kladenska. Robert Platzer (1831–1868) – sochař z proslulé umělecké rodiny Platzerů. Pro obec Koleč vytvořil v roce 1864 pískovcovou sochu svaté Anny, která patří k nejcennějším uměleckým dílům v katastru obce. Rodina Ubelliů ze Siegburgu – šlechtický rod, který v 18. století nechal vystavět zdejší barokní zámek a vtiskl obci její současnou urbanistickou tvář.

Fotogalerie

Odkazy Reference

Externí odkazy

Oficiální stránky obce Koleč