náhled|Moroův reflex Moroův reflex spadá do kategorie tzv. primárních reflexů, které jsou součástí běžného raného vývoje Schott, J. M., & Rossor, M. N. (2003). The grasp and other primitive reflexes. Journal of Neurology, Neurosurgery & Psychiatry, 74(5), 558-560. doi:10.1136/jnnp.74.5.558. Každý reflex se však vyskytuje pouze do určitého věku dítěte a poté postupně vymizí. Pokud se reflexy u novorozence či kojence neobjevují, anebo přetrvávají i tehdy, kdy už měly vymizet, může jít u dítěte o nějaký neurologický problém, například může jít o abnormální vývoj mozkové funkce.Zafeiriou, D. I. (2004). Primitive Reflexes and Postural Reactions in the Neurodevelopmental Examination. Pediatr Neurol., 31(1), 1-8. Doi: 10.1016/j.pediatrneurol.2004.01.012
Moroův reflex Moroův reflex je jedním z nejzřetelnějších a nejběžnějších reflexů vyskytujících se u novorozenců a kojenců Rönnqvist, L. (1995). A critical examination of the Moro response in newborn infants-symmetry, state relation, underlying mechanisms. Neuropsychologia, 33(6), 713-726.. Tento reflex se skládá z několika pohybů. Nejdříve jde o náhlý, symetrický pohyb rukou nahoru a do stran, dlaně jsou otevřené a dítě se nadechuje. Některé děti na chvíli strnou – zrychluje se tep, zvyšuje krevní tlak a rudne kůže na hlavě Straňák, Z. (2015). Resuscitace a post-resuscitační péče o novorozence pro lékaře i nelékařské profese. Praha: Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. Dostupné na https://www.ipvz.cz/seznam-souboru/2359-resuscitace-a-post-resuscitacni-pece-o-novorozence-pro-lekare-i-nelekarske-profese.pdf. Nakonec přichází postupné vracení rukou k tělu jakoby do objetí, spolu s výdechem a často pláčem či křikem Parmelee, A. H. (1964), A critical evaluation of the Moro reflex. Pediatrics, 33(5), 773–788.. Reflex může být spuštěn téměř jakýmkoliv intenzivním senzorickým podnětem, avšak dnes se nejčastěji jako spouštěč používá pocit dítěte, že přepadne dozadu. Novorozenci či kojenci se zvedne hlava a část zad a následně se pustí, aby dítě padalo dozadu. Je však samozřejmě potřeba dítě brzo zachytit, aby nenarazilo hlavou na podložku Futagi, Y., Toribe, Y., & Suzuki, Y. (2012). The Grasp Reflex and Moro Reflex in Infants: Hierarchy of Primitive Reflex Responses. International Journal of Pediatrics. doi:10.1155/2012/191562. Dítě má pocit, že padá, a spustí se tak Moroův reflex. Tento způsob je nejúčinnější, ale někdy se používá i hlasitý zvuk či položením dítěte na podložku, se kterou se následně trhne Sedlářová P. a kol. (2008). Základní ošetřovatelská péče v pediatrii. Praha: Grada Publishing, a.s.
Reflex je pozorovatelný ihned po narození dítěte a přetrvává většinou do 4 měsíce věku dítěte. Některé studie uvádějí přetrvávání reflexu až do 6 měsíce, kdy jeho výskyt ještě není patologický, ale v pozdějším věku již ano .
Autor konceptu a jeho nástupci náhled|Ernst Moro Autorem reflexu je Ernst Moro, který se narodil 8. prosince 1874 v Lublani, hlavním městě Slovinska. Stal se pediatrem a jeho kariéra začala v Eschrerichově laboratoři, kde zkoumal fyziologii zažívání u novorozenců. V roce 1908 docílil mezinárodní prestiže díky svému kožnímu testu na tuberkulózu. Moroův reflex popsal roku 1918. Byl také habilitován profesorem pediatrie na univerzitě v Heidelbergu. Moro odešel z nemocnice, kde pracoval, roku 1936, kdy se k moci dostali Nacisté, neboť jeho žena byla židovského původu. Provozoval soukromou praxi a v roce 1948 odešel do důchodu Weirich, A., & Hoffmann, G. F. (2005). Ernst Moro (1874-1951) -- a great pediatric career started at the rise of university-based pediatric research but was curtailed in the shadows of Nazi laws. European Journal of Pediatrics, 164(10), 599-606. doi: 10.1007/s00431-005-1703-2
Pro Mora byl reflex v první řadě odezvou na strach a cítil, že pohyby rukou dítěte, které se přibližují v jakémsi sevření, představují snahu dítěte o obejmutí matky. Aspekt obejmutí velmi zdůrazňoval, a i proto reflex ve své práci pojmenoval „Umklammerungs-reflex“ (v angličtině „clasping reflex“; clasp = obejmutí, sevření) .
Tři roky po první Morově zmínce o tomto reflexu, jej podrobněji popsal Freudenberg E. ve své práci „Der Morosche Umklammerungs- reflex und das Brudzinskische Nachenzeichen als Reflexe des Sauglingsalters,“, kde se zaměřil i na pohyby nohou, které však nejsou natolik zřetelné. Zabýval se také otázkou původu reflexu a zkoumal, v jakém věku je přítomný Freudenberg, 1921, cit. dle Weirich, A., & Hoffmann, G. F. (2005). Ernst Moro (1874-1951) -- a great pediatric career started at the rise of university-based pediatric research but was curtailed in the shadows of Nazi laws. European Journal of Pediatrics, 164(10), 599-606. doi: 10.1007/s00431-005-1703-2.
Absence/abnormality Absence Moroova reflexu u novorozence a mladšího kojence může být v důsledku komplikací při porodu, přidušení, nitrolebečního krvácení, infekce, vrozené deformace mozku a dalších aspektů. Asymetrická reakce často značí lokální poškození, například poškození skupiny nervů vedoucí do jedné z paží . Naopak přehnaná reakce dítěte na podnět může být způsobena užíváním drog matkou během těhotenství Chasnoff & Burns, 1984, cit. dle Futagi, Y., Toribe, Y., & Suzuki, Y. (2012). The Grasp Reflex and Moro Reflex in Infants: Hierarchy of Primitive Reflex Responses. International Journal of Pediatrics. doi:10.1155/2012/191562. Reflexy v současnosti slouží jako kontrola normálního vývoje mozkových funkcí. Autoři některých studií však popisují asymetrickou reakci i u zdravých novorozenců a kojenců. A naopak například u žádného z novorozenců se zlomeninou klíční kosti nebyl Moroův reflex asymetrický Reiners, Souid, Oliphant & Newman, 2000, cit. dle Futagi, Y., Toribe, Y., & Suzuki, Y. (2012). The Grasp Reflex and Moro Reflex in Infants: Hierarchy of Primitive Reflex Responses. International Journal of Pediatrics. doi:10.1155/2012/191562. Moroův reflex je tedy ohledně zkoumání zdravotního stavu dítěte důležitý, ale neměl by být diagnosticky přeceňován .
Výskyt u předčasně narozených dětí Jak bylo zmíněno výše u popisu Moroova reflexu, reflex se skládá z extenze a abdukce paže, ale také následně z její flexe a přitažení k tělu. Extenze byla u předčasně narozených dětí přítomná již ve 25 týdnech PCA (PCA = post-conceptual age: součet věku dítěte v týdnech v době narození a týdnů od narození). Druhá část reflexu se objevovala od 28 týdnů PCA a kompletní Moroův reflex byl u více než poloviny předčasně narozených dětí přítomný od 37 týdnů PCA Allen, M. C. & Capute, A. J. (1986). The Evolution of Primitive Reflexes in Extremely Premature Infants. Pediatric Research, 20(12), 1284–1289. doi:10.1203/00006450-198612000-00018. .
Moroův reflex a ADHD Dlouho přetrvávající primitivní reflexy mohou, ale také nemusí, být spojeny s určitými neuropsychiatrickými onemocněními. Co se týče propojení primitivních reflexů nebo Moroova reflexu konkrétně s ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder, hyperkinetická porucha), tak zde nenajdeme příliš vědeckých poznatků. V několika málo provedených studiích však najdeme, že diagnóza ADHD může být opravdu blízce spojena s přetrváváním Morova reflexu Konicarova, J., & Bob, P. (2012). Retained primitive reflexes and ADHD in children. Activitas Nervosa Superior, 54(3-4), 135-138. Taylor, M., Houghton, S., & Chapman, E. (2004). Primitive reflexes and attention-deficit/hyperactivity disorder: developmental origins of classroom dysfunction. International Journal of Special Education, 19(1), 23-37.. Může se tak dít proto, že přetrvávající reflex negativně ovlivňuje zrání kognitivních a motorických funkcí, a prostřednictvím rozvinutí ADHD jsou kompenzována některá nedokončená vývojová stádia v těchto oblastech. Ve výzkumech tohoto tématu se však stále nacházejí velké mezery a pro potvrzení spojení mezi ADHD a přetrváváním Moroova reflexu je potřeba jich uskutečnit více .
Význam Ve své práci Moro zdůrazňoval objímací aspekt reflexu a tvrdil, že je to primitivní pohyb podobný tomu, jaký můžeme pozorovat u primátů, kteří instinktivně objímají své matky a chytají se jich Moro, 1918, cit. dle Futagi, Y., Toribe, Y., & Suzuki, Y. (2012). The Grasp Reflex and Moro Reflex in Infants: Hierarchy of Primitive Reflex Responses. International Journal of Pediatrics. doi:10.1155/2012/191562. Někteří autoři zase zdůrazňují fázi extenze paží Mitchell, R. G. (1960). The Moro reflex. Celebral Palsy Bulletin, 2(3), 135–141.. Pravý význam reflexu zůstává stále neobjasněn, ale nejčastěji bývá vysvětlován jako fyziologická reakce těla na náhlé nebo potenciální nebezpečí .
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Reflexy