Palác (francouzsky palais, italsky palazzo) znamená reprezentační obydlí panovníků a šlechty, později i nápadnou a architektonicky významnou budovu ve městě. alt=|náhled|Arcibiskupský palác v Praze
Původ a historie náhled|vlevo|upright=1.2|Císařský palác v Hue Výraz palác do většiny evropských jazyků přešel přes francouzštinu z názvu Palatinus, latinského označení jednoho z pahorků, na nichž stál starověký Řím. Na Palatinu sídlili bohatí patriciové a od 1. století př. n. l. někteří římští císařové. Palác se pak stal obecným označením pro velkolepé starověké panovnické sídlo (příkladem může být Diokleciánův palác v chorvatském Splitu). Později ve středověku představoval palác hlavní obytnou část opevněného hradu, obvykle podélnou patrovou budovu se slavnostním sálem.
Od 15.–16. století, když se panovníkům podařilo zajistit bezpečnost na celém území a s nástupem střelných zbraní ztratily smysl opevněné hrady, začala se i šlechta stěhovat do pohodlnějších zámků. Palácem se pak obvykle rozuměl jednak (městský, i když často ještě opevněný) palác panovníka (Louvre, Tower), jednak reprezentační městské obydlí, kde šlechta obvykle trávila zimní sezónu. Od 19. století, kdy význam šlechty upadl, se název začal používat pro velké a honosné budovy ve městě, a to jak veřejné (například „justiční palác“), tak také obchodní, výstavní a podobně (Palác Adria, Veletržní palác, Palác kultury ad.).
Palácové hospodářství Jako palác označujeme dnes i rozsáhlé stavební komplexy, kde sídlili panovníci starověkých říší (paláce v Ninive a v Babylónu, palác v Knóssu, císařský palác v Pekingu aj.). Palácové komplexy byly částí měst a obsahovaly také hlavní chrámy. Vydržování velkého panovnického dvora si vynutilo zvláštní způsob vybírání, shromažďování a evidence (naturálních) daní, jemuž se často říká palácové hospodářství. V této souvislosti se patrně také vyvinuly počátky účetnictví, administrativy a snad i písma.
V poměrně chudé střední Evropě raného a vrcholného středověku znamenalo palácové hospodářství císařského dvora nutnost pravidelného stěhování. Vzhledem k nesnázím s dopravou se naopak na císařských hradech shromažďovaly zásoby potravin a dvůr se pak stěhoval z jednoho hradu na druhý.
Galerie
Největší paláce světa Kritérium pro určení "největších paláců" není jednoznačné, i v následující tabulce je plocha u některých uvedených paláců plochou celého areálu, u jiných podlahovou plochou. K velkým palácům se řadí i Královský palác Caserta u Neapole, Zimní palác v Petrohradu, pařížský Louvre, Velký palác v Bangkoku a někdy také Pražský hrad (podle Guinnessovy knihy rekordů největší starobylý hrad světa). Fotografie Palác Místo Výstavba od Plocha m2 Commons 200px|Palác Topkapi Palác Topkapi ,Istanbul 1459 Palác Parlamentu ,Bukurešť 1984 200px|Istana Nurul Iman Istana Nurul Iman ,Bandar Seri Begawan 1982 200px|Apoštolský palác Apoštolský palác 1589 200px|Zakázané město Zakázané město ,Peking 1406 200px|Královský palác v Madridu Královský palác v Madridu ,Madrid 1738 200px|Versailles Versailles ,Versailles 1624 200px|Královský palác Venaria Královský palác Venaria ,Turín 1675 200px|Buckinghamský palác Buckinghamský palác ,Londýn 1703 200px|Kvirinálský palác Kvirinálský palác ,Řím 1573 200px|Královský palác ve Stockholmu Stockholmský palác ,Stockholm 1697
Odkazy
Reference
Literatura Ledvinka – Mráz – Vlnas, Pražské paláce: encyklopedický ilustrovaný přehled. Praha: Akropolis, 1995 – 446 s. : fotogr. Ottův slovník naučný, heslo Palác. Sv. 19, str. 39
Související články Louvre Tower Zámek Kaštel
Externí odkazy
Kategorie:Památková péče