Petrovice () jsou obec v okrese Příbram ve Středočeském kraji, asi 12 km jihozápadně od Sedlčan. Žije zde obyvatel.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1219. Petrovice jsou připomínány jako sídlo vladyků. Ve 12. století sídlil v Petrovicích vladyka Petr a jeho bratr Obiden. Zkomolením těchto jmen byl pojmenován městys Petrovice a blízká ves Obděnice. Petrovické panství bylo ve vlastnictví rytířů z Doudleb a z Říčan. V 17. století byli vlastníky jezuité z pražské koleje sv. Klimenta až do zrušení jejich řádu. V letech 1680–1681 zemřelo velké množství obyvatel v období velké morové rány. V 19. století byly ve veřejné dražbě Petrovice prodány a koupil je pán Bechyně z Lažan. Po něm pán Fleissner z Ostrovic, dále pak hrabě Jiří Oppersdorf, Adolf Barth, baron Ernst Loczello a nakonec rytíř Vladimír Zhorský ze Zhoře. Poté bylo Petrovické panství díky postupnému rozprodávání pozemků velmi zmenšené.
Škola bývala zprvu od roku 1651 u jezuitů v jejich malé rezidenci.Kytka, str. 137. Později byla budova školy postavena 1817 poblíž náměstí. Vzhledem k tomu, že do ní docházely děti i z okolí, tak brzy kapacitně nepostačovala a tak byla třikrát přestavěna. Jako podučitel zde působil Čeněk Habart (1883–1896). Měšťanská škola byla zřízena v roce 1921 a v roce 1935 byla postavena budova měšťanské školy u komunikace z obce směrem na Milevsko.Kytka, str. 137. Tato budova přestala sloužit svému účelu po dokončení stavby nové a současné školní budovy, naproti hřbitovu – Petrovice 196.
Římskokatolická farnost Petrovice u Sedlčan byla zřízena v první polovině 14. století. V letech 1409–1413 zde byl farářem Jan Kardinál, bakalář církevního práva, mistr svobodných umění, přítel Jana Husa, v letech 1416–1417 rektor Univerzity Karlovy. Nynější budova fary byla postavena v 18. století. V letech 1834–1838 zde byl působil český spisovatel a národní buditel František Doucha. Dalším významným knězem, který zde působil v letech 1887–1891, byl vyšehradský kanovník Eduard Šittler.
Obecní správa
Části obce Brod (k. ú. Obděnice) Kojetín (k. ú. Kojetín u Petrovic) Krchov (k. ú. Petrovice u Sedlčan) Kuní (k. ú. Kuní) Kuníček (k. ú. Kuní) Mašov (k. ú. Mašov) Mezihoří (k. ú. Mezihoří u Týnčan) Obděnice (k. ú. Obděnice) Ohrada (k. ú. Obděnice) Porešín (k. ú. Porešín) Petrovice (k. ú. Petrovice u Sedlčan) Radešice (k. ú. Obděnice) Radešín (k. ú. Radešín) Skoupý (k. ú. Skoupý) Týnčany (k. ú. Týnčany) Vilasova Lhota (k. ú. Vilasova Lhota) Zahrádka (k. ú. Zahrádka u Petrovic) Žemličkova Lhota (k. ú. Žemličkova Lhota) Součástí obce je také základní sídelní jednotka Kojetín-u Petrovic. K obci patří také Bardův Mlýn, Kolárna, Kuliša, Melena, Ovčín, Petrovický Mlýn, Plícov, Pod Horou, Radášův Mlýn, Rybníček, Sadka, Seník, Svídí, Šumava, U Kalivodů, U Petříčků, V Horách, V Přívalech a Žižkov.
Petrovice jsou bývalý městys.
Územněsprávní začlenění Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo: 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Votice, soudní okres SedlčanySprávní uspořádání Předlitavska 1850–1918 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Sedlčany 1868 země česká, politický i soudní okres Sedlčany 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres SedlčanyAmtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres SedlčanyNařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb. 1945 země česká, správní i soudní okres Sedlčany 1949 Pražský kraj, okres Sedlčany 1960 Středočeský kraj, okres Příbram 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Sedlčany
Společnost Již v roce 1865 zde byl zřízen poštovní úřad s telegrafem a s telefonem a v roce 1880 byla zřízena četnická stanice. V roce 1929 byla zahájena poštovní autobusová doprava do Sedlčan.Kytka, str. 138.
Rok 1932 náhled|Petrovické náměstí: vlevo pošta, za ní v pozadí je stará jezuitská rezidence a kostel V obci Petrovice u Sedlčan (přísl. Krchov, Vilasova Lhota, Zahrádka, 854 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad. četnická stanice, katol. kostel, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1005. (česky a německy) lékař, bednář, družstvo pro rozvod elektrické energie v Petrovicích u Sedlčan, 2 holiči, 5 hostinců, kapelník, 3 koláři, 3 kováři, 2 krejčí, obchod se surovými kůžemi, lihovar, 5 mlýnů, 4 obuvníci, obchod s obuví Baťa, 2 pekaři, 2 pily, pivovar, pohodný, 3 pokrývači, 2 porodní asistentky, 4 řezníci, sedlář, 8 obchodů se smíšeným zbožím, Okresní hospodářská záložna v Sedlčanech, Spořitelní a záložní spolek, švadlena, 2 trafiky, 2 truhláři, 2 velkostatky, 2 zahradnictví.
V obci Obděnice (přísl. Brod, Radešice, Ohrada, Žemličkova Lhota, 643 obyvatel, katol. kostel, samostatná obec se později stala součástí Petrovic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 946. (česky a německy) 2 hostince, kovář, krejčí, 2 mlýny, 2 obuvníci, pekař, obchod s lahvovým pivem, 3 rolníci, 3 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Obděnice, 3 trafiky.
Ve vsi Radešín (120 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Petrovic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1451. (česky a německy) hostinec, Kovář, mlýn, obuvník, trafika.
V obci Týnčany (přísl. Mezihoří, Skoupý, 513 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Petrovic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1748. (česky a německy) 3 autodopravci, družstvo pro rozvod elektrické energie v Skoupém, 4 hostince, kolář, 3 kováři, krejčí, 4 mlýny, 2 obuvníci, pila, 19 rolníků, 3 obchody se smíšeným zbožím, 3 trafiky, 2 vápenky.
Společenské organizace Sbor dobrovolných hasičů je jeden z nejstarších v kraji. Byl založený už roku 1878.
Pamětihodnosti
Zámek Kaple Viklan Husova kazatelna Jezuitské koleje Kostel sv. Petra a Pavla Vrškámen, přírodní památka v k. ú. obce Rozhledna Kuníček Křížová cesta (Petrovice) Pomník padlým ve světové válce Kříže
Jezuitské koleje
V obci se nachází dvě původně jezuitské koleje ze 17. století. Tyto koleje byly postaveny vedle kostela na náměstí. V roce 1651 se začala stavět první rezidence. Původně se jednalo o skromnou stavbu, která byla později přestavěna na jednopatrovou budovu s barokní věžičkou. Pak roku 1934 byla prodána do soukromého vlastnictví místnímu lékaři. Původní průčelí zůstalo zachováno. Tato rezidence se nazývala stará nebo malá.Kytka, str. 137. náhled|Pohled od zámku k jezuitské rezidenci
Zámek
Později jezuité poblíž této staré rezidence postavili další jednoduchou budovu, ke které byly v druhé polovině 19. století za barona Zhorského ze Zhoře přistavěny dvě novogotické věže. Zámek je v majetku obce a je zde sídlo obecního úřadu. U zámku se rozkládá udržovaný park v anglickém stylu se stromy, z nichž k nejcennějším patří mimořádně vzrostlé borovice vejmutovky, douglasky, dub červený a několik starých buků.
Kostel svatého Petra a Pavla
Kostel je dominantou na náměstí. Tento původně gotický kostel je písemně zmiňován už v roce 1350. Gotické prvky lze nalézt v žebroví v presbytáři a na jižní straně na portále. Později v 18. století byl kostel pod jezuitským vlivem barokně přestavěn. Od roku 1666 patřil kostel jezuitům. Věž v průčelí měla původně tři zvony, ale za světové války byly dva roztaveny a na věži zbyl pouze jeden zvon. Nesl název svaté Barbory. Roku 1925 byla uspořádána sbírka na nové zvony. Zvon svatého Petra nese nápis o dárcích a byl ulit v Praze. Zvon svatého Pavla má nápis „Válka vzala – láska dala.“ a také nese podpis tvůrce. Věž byla postavena roku 1777. Roku 1934 při požáru shořel hlavní oltář. Obraz, který byl v kostele a došel také k úhoně při tomto požáru, maloval malíř Šmíd z Bechyně. Oltář vyřezával mistr řezbář na popud kanovníka Šittlera. Podle zachráněných zlomků byla během půl roku zhotovena věrná kopie. Oltář byl znovu vysvěcený v tomtéž roce v červnu. Náklady byly uhrazeny z veřejných sbírek mezi místními občany. U kostela se nachází původní starý hřbitov. Na tomto hřbitově jsou hrobky pánů z Oppersdorfu. Před ohradní zdí u vstupu do kostela se nachází kříž. Druhý hřbitov byl zřízený v roce 1888 na západním konci obce. Zde se nalézá hrobka pánů Zhorských.Kytka, str. 137.
Kaple Jedná se o kapli postavenou za obcí u komunikace směrem na Krásnou Horu nad Vltavou. Je postavena na místě, kde se pohřbívali mrtví nakažení morem, když už kapacitně nepostačoval hromadný hrob v nedalekém Kuníčku v letech 1680–1681 v období velké morové rány. Kolem roku 1700 byla u Kuníčku na místě morového hřbitova vybudovaná kaplička, která byla zasvěcená svaté Anně a také na místě hřbitova u Petrovic byla později postavená kaple. Další kaple se nalézá u ohradní zdi původního hřbitova u kostela svatého Petra a Pavla.
Rozhledna Kuníček Severozápadně od obce se od roku 2003 nalézá rozhledna Kuníček, ocelová telekomunikační věž o výšce 60 m v železobetonovém základu, vyhlídkové plošiny ve výškách 9 a 36 m.
Křížová cesta Mezi osadami Kuníček a Kuní se nalézá pozoruhodná kamenná křížová cesta. Tuto zhruba dvoukilometrovou křížovou cestu zhotovil akademický sochař Ivar Kodym z nedaleké obce Jalovčí. Jednotlivá zastavení jsou vytesána do charakteristických místních žulových kamenů. Celá křížová cesta byla dokončena roku 2000 a v tomto roce byla i vysvěcena. Místní obyvatelé se finančně podíleli na této výstavbě. Pomník padlým Pomník padlým v obou světových válkách se nachází na náměstí. Je na něm zpodobněna Čechie. Pomník je dílo sochaře Jaroslava Bardy z nedalekých Hrazánek z roku 1921.Kytka, str. 137.
Socha světce Naproti kostelu na náměstí se nachází socha svatého Václava.
Další dvě kamenné, proti sobě umístěné, sochy světců na vysokém kamenném podstavci se nachází u komunikace z obce ve směru na Krásnou Horu, před kaplí.
Kříže Kamenný kříž s datací na podstavci 1861 se nachází u komunikace směrem k hřbitovu a u budovy současné školy. Litinový kříž na vysokém kamenném dříku se nalézá po levé straně u bočního vchodu do kostela. Kříž má dataci 1854. Další kříž, také kamenný, se nachází u druhého vchodu do kostela. Tento kříž má na svém soklu dataci 1872 a je reliéfně zdobený motivem kalicha. V horní části je přes kříž další dřevěný kříž s tímto nápisem: 1924 MISIE 2004. Drobný kříž na kamenném podstavci se nachází u komunikace v obci směrem na Milevsko na mostě přes potok Brzinu. Na obdélníkovém štítku, nad hlavou andělíčka má tento nápis: CHVÁLA KRISTU. Na protější straně mostu je umístěná socha. Kamenný kříž se nachází na konci obce u komunikace ve směru na Skoupý. Tento kříž má na svém podstavci dataci 1884. Další kamenný kříž se nalézá na konci obce, u stejné komunikace, směrem na Milevsko. Tento kříž má dataci 1881. Je také reliéfně zdobený motivem kalicha a kříže. Kamenný kříž na konci obce u komunikace ve směru na Krásnou Horu nad Vltavou má na svém podstavci dataci 1844.
Doprava
Dopravní síť